Ať mohou matky při rodičovské pracovat, vybízí STAN. ‚Stát jim přece platí za péči,‘ zní od lidovců
Vláda navrhuje, aby děti do dvou let mohly chodit do školky nebo dětské skupiny bez hrozby, že rodiče přijdou o příspěvek. Někteří poslanci jsou ovšem nejen pro zachování limitu, ale také pro jeho prodloužení do tří let dítěte. „Pokud chtějí rodiče pracovat, stát by jim neměl házet klacky pod nohy,“ říká v pořadu Pro a proti poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková (STAN). „Pro mě jsou důležité spokojené děti,“ oponuje Romana Bělohlávková (KDU-ČSL).
Proč je potřeba prodloužit počet hodin, které může dítě strávit v mateřské škole, nebo v dětské skupině, aniž by rodič přišel o příspěvek?
Pivoňka Vaňková (STAN): Za Starosty jsme velmi podporovali ministerskou vládní verzi, která ten limit úplně odstraňuje. Už jsme se posunuli do doby, kdy bychom měli nechat rodiče rozhodnout o tom, zdali při péči o dítě ještě chtějí pracovat, neztratit kontakt se svým oborem a moci si přivydělat. Zvlášť v této ekonomicky náročné době.
Vláda navrhuje, aby děti do dvou let mohly chodit do školky, nebo dětské skupiny bez omezení. Debatují o tom poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková (STAN) a Romana Bělohlávková (KDU-ČSL)
Po vyjednávání s koaličními partnery jsme ale museli přistoupit ke kompromisní variantě, za kterou jsem ráda, protože alespoň prodlužuje ten limit.
Paní Bělohlávková, proč vy chcete jít naopak opačným směrem? Proč chcete zachovat stávající počet hodin, které může dítě strávit v zařízeních, aniž by rodič přišel o s příspěvek, a navíc ještě toto omezení chcete rozšířit na děti do tří let?
Bělohlávková (KDU-ČSL): Ten důvod je docela prostý a jmenuje se – děti do tří let neboli batolata.
Logika rodičovského příspěvku, tak, jak byl historicky nastavený, byla postavená na tom, že tento příspěvek má být částečnou náhradou ušlé mzdy pro rodiče, který pečuje o své dítě.
Původní vládní návrh tuto podmínku úplně ruší tím, že tam není vůbec žádný limit a omezení doby, kdy to dítě bude v kolektivním zařízení mimo individuální péči svého rodiče. Ale na kompromisní návrh se dívám velice vstřícně.
Klacky pod nohy?
Není to skutečně tak, že rodičovský příspěvek byl vytvořen jakožto částečná kompenzace za ušlou mzdu? A dává potom smysl, aby rodič, který tento příspěvek pobírá, přitom plnohodnotně pracoval?
Pivoňka Vaňková: Myslím si, že rodičovský příspěvek není finančně velkorysý a nemůže kompenzovat všechny výdaje mladých rodin. Navíc by stát neměl házet klacky pod nohy matkám, které chtějí pracovat. Role spokojených rodičů je totiž pro děti nezastupitelná.
Bělohlávková: Pro mě nejsou důležité jen spokojené maminky, ale také spokojené děti. To říkám z pozice pediatra. Spokojené děti jsou pro mě důležitější než státní pokladna.
12:05
Koaliční kompromis. Vláda navrhuje posílení rodičovské o 50 tisíc korun a o rok kratší čerpání
Číst článek
Nevedlo by to k tomu, že by po zrušení limitu došlo k úbytku individuální péče o děti?
Pivoňka Vaňková: V tomto ohledu se s kolegyní neshodujeme. Myslím, že toto bychom opravdu měli nechat na rodičích, aby se rozhodli, jakým způsobem péči poskytovat. Nemá cenu zavádět přílišnou regulaci státem a moc do toho zasahovat.
Paní Bělohlávková, nemůže být váš návrh navázán na vaši představu o tom, jak by měla být uspořádána rodina? A pak k tomu rodiny lehce nutíte?
Bělohlávková: Myslím, že ne. Určitě nechci rodinám brát jejich svobodu. Každá rodina je originál. Ale pokud stát dává příspěvek na péči o dítě, tak je naprosto regulérní, že za ten příspěvek chce individuální péči v omezeném rozsahu.
Ale ve chvíli, kdy bychom na toto rezignovali, tak musíme dávku úplně změnit. Udělejme z toho jednorázovou dávku, která bude vázána na narození dítěte. Ale nehrajme si na to, že je to v nejlepším zájmu dítěte.
Poslechněte si celou diskusi ze záznamu v úvodu článku.
