Vstupujeme do kanceláře vědkyně Kateřiny Kůsové ve Fyzikálním ústavu Akademie věd v Praze. „Už dlouhou dobu se tady věnujeme výzkumu křemíkových kvantových teček a optickým vlastnostem, tedy tomu, jak materiál svítí,“ ukazuje.

Za tu dobu na výzkum získala tři různé granty. Hned první ale musela přerušit kvůli rodičovské dovolené. „Tenhle grant jsem přerušovala s tím, že jsme odcházela na první mateřskou dovolenou. Potom, co jsem grant dokončila, jsem odešla na druhou,“ vzpomíná. 

I po ní se k výzkumu opět vrátila. Přitom návraty po mateřské a rodičovské dovolené můžou být především pro mladé začínající vědkyně složité. Zatímco mezi absolventy magisterského studia ženy převažují, u doktorského studia jejich podíl klesá pod 50 procent. Největší propad je ale mezi jeho dokončením a vědeckým výzkumem.

„Dochází k největšímu dropoutu, to znamená odpadnutí žen vůbec od vědy, kdy se dramaticky snižují čísla,“ říká Gabriela Langhammerová ze sociologického ústavu Akademie věd. I to je důvod, proč má Česko jedno z nejnižších zastoupení výzkumných pracovnic ve vědě mezi zeměmi Evropské unie. V roce 2020 nedosahovalo ani třiceti procent.

„Celá vědecká dráha není nastavená na systém kariérních přestávek. Jakákoliv ztráta nebo výpadek z kariéry, který je v řádu měsíců nebo třeba několika let, může být totální stopkou v kariéře. A když už je vlak rozjetý, těžko se do něj naskakuje zpět. A v České republice máme jednu z nejdelších rodičovských dovolených v Evropě a zároveň je zde nejmíň dostupná péče o děti,“ vysvětluje Langhammerová.

Právě s návratem po rodičovské dovolené můžou pomoci takzvané návratové granty. Přijít s nimi teď chce největší poskytovatel finanční podpory na základní vědecký výzkum v Česku – Grantová agentura. Úspěšní žadatelé by tak mohli na vědecký projekt získat peníze, které by pokrývaly částečný nebo plný úvazek a také náklady na péči o dítě.

„Myslíme si, že by dvouleté projekty byly od jednoho do dvou milionů korun podle situace v konkrétním odvětví, protože ne všechny obory vědy potřebují stejně peněz. A také záleží, jestli se navrátivší se rodič rozhodne pracovat již od začátku na vysoký úvazek,“ popisuje mikrobiolog a zároveň ředitel Grantové agentury Petr Baldrian.

Podle něj bude finanční podpora cílit na vědce a vědkyně bez smlouvy s vědeckou institucí, která by jim mohla s návratem pomoci. Podobné granty totiž udělují některé univerzity, například Masarykova v Brně. „Tohle schéma je pro ty, co jsou na hraně, že by z vědy opravdu vypadli,“ zdůrazňuje.

Návratové granty by mohla agentura vyplácet nejdříve v roce 2025. „V podstatě teď finišujeme přípravu materiálu, kterým by se měla zabývat Rada pro výzkum a inovace a následně vláda,“ uzavírá Baldrian. Ročně by mohla grantová agentura rozdělit až 40 návratových grantů. 

Patrik Salát Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít