Genová inženýrka Alžběta Ressnerová zkoumá metodou CRISPR-Cas9, také zvanou genetické nůžky, jakým způsobem dopravit opravené buňky na správné místo v těle člověka.
„Ženy jsou souzeny víc. Když udělá žena chybu, tak je blbá, a když udělá chlap chybu, tak se blbě vyspal,“ říká Burešová. Dodává ale, že více narážek slýchává od společnosti než z vědeckého prostředí.
„Ani se nepovažuji za čistého vědce. Vždycky mě inspiruje osud pacientů a zajímá mě, jestli nemůžeme něco posunout v bezpečnosti a efektivitě. To je ten největší stimul,“ říká Zuzana Moťovská.
Rodina, nebo kariéra? Častá volba, před kterou stojí mladé vědkyně. Některé svou profesi dokážou skloubit i s výchovou dětí. Mnohem častěji se ale stává, že už se po porodu k vědecké práci nevrátí.
V mládí potkávala držitele Nobelových cen díky svému slavnému otci – vědci, pak vystudovala Stanfordovu univerzitu. Je autorkou více než 40 patentů a své předchozí firmy prodala za velké peníze.
Výzkumníci z univerzity v Cambridgi si dali tu práci a prošli na 1400 filmů. V nich našli pouze čtyři vědkyně „na plný úvazek“. A teď varují před stereotypem, který odrazuje dívky od vědecké kariéry.
Jak dlouho by mělo trvat kamarádské objetí, aby z toho obě strany měly co největší zdravotní užitek? Tuhle otázku si položily autorky britské studie, která vyšla v časopise Acta Psychologica.
Americké ministerstvo spravedlnosti začalo stíhat Tchang a další tři čínské vědce, protože podle něj ve formulářích lhali o příslušnosti k čínské armádě.
Jeden z největších talentů české vědy odchází do zahraničí. Profesorka chemie Jana Roithová v červenci nastupuje na Radboud Universiteit v nizozemském Nijmegenu.
Myčka nádobí, neprůstřelná vesta nebo automobilové stěrače - i tyto věci vynalezly ženy. V Česku jich je ale v laboratořích jen čtvrtina. Čím to je a jak toto číslo zvýšit?
Prezident Miloš Zeman podpořil dosavadní vědeckou práci senátorky za ČSSD Evy Sykové. Předseda Akademie věd Jiří Drahoš ji včera odvolal z funkce ředitelky Ústavu experimentální medicíny. Podle ČT Syková a její tým požadovali po pacientech v klinické studii 150 tisíc korun, což je protizákonné. Vědecký tým nařčení z finančních požadavků odmítá.
