Podle Demokratické strany, která má většinu v jihokorejském parlamentu, bylo úterní vyhlášení stanného práva neústavní a v rozporu s demokratickými normami. Hlava státu by proto měla neprodleně podat demisi.

„Pokud prezident Jun okamžitě neodstoupí, zahájíme proces jeho odvolání,“ citovala agentura Jonhap z prohlášení Demokratické strany. Jihokorejské opoziční strany následně předložily návrh na na odvolání prezidenta Jun Sok-jola.

Opozice hrozí impeachmentem, tedy ústavním odvoláním z funkce. Na to jim chybí pár hlasů. Mají 190 z 300 a potřebují dvoutřetinovou většinu. Čili chybí jim 10 hlasů. Ale nejspíš by se jim podařilo přesvědčit část politiků přímo z Jun Sok-jolovy strany, protože část z nich byla překvapená. Třeba předseda jeho strany sám řekl, že to byl takříkajíc „tragický omyl“.

Korejská odborová konfederace, která je s 1,2 milionu členů největším odborovým svazem v zemi, ve středu vyzvala k „časově neomezené generální stávce“, dokud prezident neodstoupí. Jeho počínání označila za „iracionální a nedemokratické“, uvedla agentura AFP.

Vyhlášení stanného práva

Jun Sok-jol v úterý vyhlásil v zemi stanné právo s argumentem, že Demokratická strana sympatizuje se Severní Koreou a paralyzuje vládu svou podle něj protistátní činností. Nutno dodat, opozice toto zásadně odmítá a nezdá se, že by proto byly nějaké důkazy.

Úřad prezidenta ve středu vydal prohlášení, v němž vyhlášení stanného práva hájil. Podle něj bylo oprávněné a v rámci ústavy, a nijak nenarušilo přístup poslanců do parlamentu. Agentura AP informovala, že během několika hodin platnosti stanného práva obklíčili parlament vojáci.

Krok prezidenta vyvolal odpor jihokorejského parlamentu, kde pro zrušení stanného práva hlasovalo všech 190 přítomných zákonodárců z celkových 300. Do budovy zákonodárného sboru, kde se poslanci vyslovili proti stannému právu, vstoupili vojáci, posléze budovu ale zase opustili.

Proti prezidentovu rozhodnutí se kromě opozice postavila také jeho vlastní Strana lidové moci (PPP). Její předseda Han Dong-hun po odvolání stanného práva uvedl, že prezident by měl svůj krok vysvětlit a odvolat ministra obrany Kim Jong-hjoa, který vyhlášení stanného práva navrhl.

Pravomoci prezidenta

Podle jihokorejské ústavy má prezident pravomoc vyhlásit stanné právo v případě vojenského ohrožení nebo při potřebě zajistit vnitřní bezpečnost země. Pokud se však parlament hlasováním vysloví proti, je povinností prezidenta stanné právo zrušit.

Hromadnou rezignaci ve středu v souvislosti s vyhlášením stanného práva podala řada Junových blízkých spolupracovníků, včetně šéfa prezidentské kanceláře, uvedla bez bližších podrobností agentura Jonhap. List Čosun ilbo podle agentury Reuters zároveň uvedl, že úmysl hromadně odstoupit vyjádřili také členové jihokorejské vlády. Rozhodnut se mají po schůzce premiéra Han Duk-soa s vedením PPP.

Aby parlament zbavil prezidenta funkce, musí pro návrh hlasovat dvě třetiny poslanců, tedy alespoň 200. Demokratická strana má společně s menšími opozičními uskupeními dohromady 192 křesel. Mezi 190 poslanci, kteří v noci na středu hlasovali pro zrušení stanného práva, bylo také 18 zákonodárců z prezidentovy strany PPP.

Pokud se parlament rozhodne Juna odvolat, prezident ztratí ústavou dané pravomoci do doby, než o jeho osudu rozhodne ústavní soud. Jeho prezidentské povinnosti by v takovém případě převzal premiér Han Duk-so, který v jihokorejské vládě zastává druhou nejdůležitější funkci, připomněla agentura AP.

Jun Sok-jol byl zvolen do úřadu v květnu 2022, ale od letošního dubna, kdy v parlamentních volbách v zemi drtivě zvítězila opozice, není jeho vláda schopna prosazovat své návrhy zákonů. Popularita hlavy státu u voličů zároveň klesla v souvislosti s několika korupčními skandály.

luc, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít