Bít děti je nepřijatelné, navrhuje náměstek. ‚Ponižování si rodiče vysvětlí různě,‘ namítá notář

Novela občanského zákoníku má výslovně zakázat tělesné trestání dětí. Autoři si od ní slibují silnější ochranu dítěte i větší odpovědnost rodičů. „Je důležité motivovat k pozitivnímu rodičovství,“ říká v pořadu Pro a proti náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák (STAN). Naopak Notářská komora se obává zneužitelnosti novely. „Potíž je ve výkladu, zejména pojem ‚ponižující opatření‘ každý může chápat jinak,“ podotýká notář Jiří Svoboda.

Pro a proti Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Proč je potřeba, aby v občanském zákoníku přibylo, že tělesné tresty jsou nepřijatelné?
Karel Dvořák (STAN): Důvodů je celá řada. Máme za to, že je potřeba i v předpisu, jako je občanský zákoník, jasně vystihnout hodnotu společnosti, která spočívá v tom, že není vhodné a přijatelné bít dítě. Stejně jako není přijatelné bít kohokoli jiného.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jsou obavy ze zneužitelnosti novely občanského zákoníku zakazující trestání dětí na místě? Debatují náměstek minstra spravedlnosti Karel Dvořák (STAN) a notář Jiří Svoboda.

Jiří Svoboda: Proti tomu komora nikdy nic neměla. Nicméně stávající úprava je docela vyhovující, protože už ve stávajícím znění zákona se říká, že výchovná opatření se nesmí dotýkat lidské důstojnosti dítěte.

A to je formulace, která v sobě zahrnuje jak nemožnost tělesného trestání, tak jakéhokoliv chování, které by mohlo mít za následek duševní strádání nebo jiná ponižující opatření.

V čem je problém u stávající úpravy?
Dvořák: Je tam hovořeno o přiměřených výchovných opatřeních a je problematické nechat na praxi zkoumat tu otázku, jaké z výchovných opatření je, nebo není přiměřené ve vztahu k dítěti. Známe případy, kdy soudy musely znalecky nechat zkoumat otázku, zda bití dítěte páskem za špatné známky je, nebo není přiměřené.

Laurenčíková: Novela větší ochranu dětí nezajistí. Vyšle signál, že fyzické tresty nejsou normální

Číst článek

Svoboda: Potíž je ve výkladu, zejména „jiná ponižující opatření“ každý může chápat jinak. A nevyhneme se zase nějakému zkoumání, jestli když má rodič důvodnou starost, aby se školní prospěch jeho dítěte zlepšil, tak dítě nebude považovat za omezující, že se má učit a nemá mít nějaké volnočasové aktivity.

Můžete vyloučit, že by si někdo změnu vykládal i tak extenzivně, že by považoval za ponižující opatření vůči dítěti například i domácí vězení kvůli špatným známkám?
Dvořák: Rozhodně nemohu vyloučit, jak si to bude kdo vykládat. Můžu ale zaujmout stanovisko k tomu, co ten zákon jako text umí a co může způsobit.

A já bych rád zdůraznil to, že ten text je deklaratorní a vyjadřuje určitou hodnotu. Už dnes je v občanském zákoníku stanoveno, že děti mají poslouchat svoje rodiče a že manželé si mají být věrni. A je tam stanovena i celá řada dalších takto deklaratorně zakotvených pravidel ve vztahu mezi rodiči a dětmi.

Jurečka podpoří novelu o nepřípustném trestání dětí jen v případě, že bude ‚přijatelná pro všechny‘

Číst článek

Svoboda: Nevím, jestli je vhodný příklad, že manželé si mají být věrní, když máme docela vysokou rozvodovost. Ale tady se dostáváme do jiné roviny, protože ochrana práv dítěte je něco jiného než ochrana manželského soužití.

Ochrana práv dítěte by měla být vyšší a lze vyjít ze stávající právní úpravy, která je dostatečně obecná, není tak kazuistická, a tudíž je schopna splnit svůj účel.

Jak bude zákaz tělesných trestů u dětí a zákaz jiného ponižujícího opatření vymahatelný?
Dvořák: Jedná se především o hodnotové vyjádření, deklaraci. Je především na rodičích, aby věděli, jak mají vychovávat svoje děti. Účelem této změny občanského práva není jakkoli postihovat rodiče, kteří třeba někdy ve výchově udělají něco, čeho i později litují, a není to natolik intenzivní, abychom mluvili o týrání.

Svoboda: V obecné rovině můžeme hovořit o tom, že došlo k určité redefinici rodičovské odpovědnosti. Je to určitý apel na rodiče, jak by měli postupovat a současně jak by v žádném případě postupovat neměli, což je právě tělesné trestání, duševní strádání a podobně.

Více podrobností si můžete poslechnout v záznamu celé diskuse. Moderuje Lukáš Matoška.

Lukáš Matoška, esta Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme