Příští rok dá vláda víc na investice. Otázka je, jestli to má jít do dálnic, nebo do lidí, říká ekonom
Vláda tento týden schválila státní rozpočet se schodkem 282 miliardy a tvrdí, že jde rekordně více peněz na investice. „Velmi věřím na investice do lidského kapitálu. To mi připadá minimálně stejně důležité jako dálnice. Ale o dálnicích se nedá tak snadno říct, že to je chyba,“ tvrdí pro Český rozhlas Plus Michal Šoltés, výzkumný pracovník think-tanku IDEA při CERGE-EI, působící také na Právnické fakultě Univerzity Karlovy.
Rozpočet vláda navýšila o 30 miliard kvůli škodám, které způsobily rozsáhlé povodně v polovině září. Příští týden by ho měla začít projednávat Poslanecká sněmovna.
Poslechněte si celou Osobnost Plus s hostem Michalem Šoltésem, ekonomem z CERGE-EI
„Velmi jsme diskuzi omezili právě na to jedno číslo – schodek rozpočtu. Alespoň posledních pár let řešíme každý rok, jestli je to 250, nebo 280 miliard, což podle mě ubližuje celé diskusi,“ kritizuje Šoltés.
„Mně by přišlo mnohem zajímavější a důležitější, abychom byli schopní posunout se dál od toho jednoho čísla, začít se bavit o tom, co za ten rozpočet máme,“ navrhuje ekonom.
„Zároveň se můžeme přesunout k malinko detailnější diskuzi, ale pořád velmi abstraktní, jestli jsme přesunuli dvě miliardy na školství z obrany, nebo ne. To za mě té diskuzi ubližuje,“ vysvětluje.
Například k navýšení schodku o 30 miliard kvůli povodním bychom podle ekonoma neměli být příliš kritičtí. „Pokud se shodneme na tom, že stát má pomoct s následky povodní – myslím, že většina lidí se na tom shodne –, pak je dobrý důvod si myslet, že placení 30 miliard z daní navíc je v pořádku, respektive navýšení schodku je v pořádku.“
Mandatorní výdaje
Premiér Petr Fiala (ODS) tvrdí, že v rozpočtu jsou největší investice v historii. „Problém je, že jsme zhruba na 90 procentech mandatorních výdajů ve státním rozpočtu. Takže prostor, kde může vláda něco dělat, je relativně omezený,“ upozorňuje ekonom.
„Ale zároveň je pravda, že i v tom úzkém mantinelu deseti procent rozpočtu jsou investice oproti minulým rozpočtům navýšené. Je to pravděpodobně doprava, o té se mluví často. A je otázka, jestli je to ta nejvýhodnější investice,“ naznačuje Šoltés.
„Velmi věřím na investice do lidského kapitálu. To mi připadá minimálně stejně důležité jako dálnice. Ale dálnice rozhodně nejsou něco, o čem bychom mohli jednoduše říct, že je to chyba,“ vysvětluje.
Vyšší daně?
Šoltés loni pro týdeník Ekonom napsal, že v roce 2021 byl podíl daní a odvodů na HDP 33,8 procent, což Česko řadí nejen za skandinávské země, ale dokonce za většinu zemí v Evropské unii. Jinými slovy tak Češi odvádí málo na daních, a potom chybí pro investice.
„Lidé nemají rádi, když to člověk opakuje. Ale to mezinárodní srovnání je v tomhle neúprosné a staví nás opravdu do spodní části minimálně evropských zemích,“ říká ekonom.
„Pak se ptáme na otázku, jestli jsme ochotní platit víc peněz na daních, abychom udrželi sociální zdravotní systém a bezplatné terciární vzdělávání, jako máme dneska. Anebo nebudeme platit víc na daních, ale bude muset přijít na to, že tolik nemocnic opravdu nebude.“
Povodňové dani bych se rád vyhnul. Je třeba počkat na kompletní vyměření škod, konstatuje Fiala
Číst článek
Očekává přitom, že výdaje státu budou růst i v dalších oblastech. „Výdaje prostě budou muset být větší v sociální a zdravotní oblasti, když budeme mít stárnoucí populaci,“ soudí.
Přitom právě důchody patří mezi ty největší položky státního rozpočtu. „Navíc budou evidentně růst. V dalších sociálních výdajích je to třeba rodičovský příspěvek, což je relativně velký výdaj v sociálních výdajích,“ předpovídá ekonom.
Do jakých oblastí by se mělo podle ekonoma Šoltése investovat? Jak by měli být zdanění vysokopříjmové a nízkopříjmové domácnosti? A jak jsou na tom české domácnosti ve srovnání s dalšími evropskými zeměmi? Poslechněte si celou Osobnost Plus ze záznamu v úvodu článku.
