Fiala minulý týden řekl, že smírné řešení sporu o evidenci Babiše jako agenta StB v komunistickém Československu mohlo být slovenskou protislužbou za to, že šéf ANO otevřeně podporoval Fica.
Pravdu o Babišově spolupráci s StB dokládá 11 svazků komunistické tajné policie. Ale pro voliče Babiše bude „pravdou“ jejich názor, tedy lež, že nespolupracoval.
Kolíková kritizovala ministerstvo vnitra za to, že ve smíru uznalo, že Babiš byl v dokumentech někdejší tajné policie StB neoprávněně evidován jako její agent a že s StB vědomě nespolupracoval.
Zlomový posudek vypracoval bývalý ústavní soudce Eduard Bárány. Opřel se o předchozí rozsudky slovenských soudů, které daly ve sporu o ochranu osobnosti Andreji Babišovi (ANO) za pravdu.
Prostě se dohodli. Šéf ANO Andrej Babiš a slovenské ministerstvo vnitra uzavřeli smír. Proč? Bývalý český premiér byl prý vedený ve svazcích StB neoprávněně.
Slovenské ministerstvo vnitra uzavřelo smír s předsedou hnutí ANO v dlouholetém sporu kolem otázky, zda byl oprávněně veden v dokumentech někdejší StB jako agent na základě vědomé spolupráce.
Slovenské ministerstvo vnitra v pondělí uvedlo, že český expremiér Andrej Babiš (ANO) byl v dokumentech tajné policie StB neoprávněně evidován jako její agent a vědomě s ní nespolupracoval.
V sobotu 5. října ve tři hodiny odpoledne bude v Roztokách u Jilemnice na domě 133 odhalena pamětní deska, oznamující, že právě zde žil Jaroslav Grosman, účastník odboje.
Český bestiář představuje osm životních příběhů konfidentů gestapa nebo StB. „Fascinuje mě především bizarnost těchto osudů,“ vysvětluje spisovatel Jiří Padevět pro Český rozhlas Plus.
Bývalí příslušníci StB Jiří Karásek a Václav Sklenář podle rozhodnutí soudu v roce 1983 rozložili hudební skupinu Pražský výběr a zavinili zákaz jejího vystupování. Verdikt je pravomocný.
Dva bývalí důstojníci pražského oddělení StB zřízeného na ochranu československé kultury usilovali o rozložení kapely Pražský výběr. Úřad navrhuje jejich obžalobu.
Komunistický režim zakazoval řadu věcí, a to včetně vydávání knih. Do hledáčku estébáků se tak dostávali dokonce autoři, kteří si psali „jen do šuplíku“.
V Příbězích 20. století tentokrát vzpomíná psycholožka, disidentka a politická vězeňkyně Ivanka Lefeuvre. S tehdejším manželem Martinem Hyblerem se nuceně vystěhovala do Francie v roce 1982.
Coby člen neformálního „politického kabinetu“, kde zasedali nejvýznamnější ministři koaličních stran, se účastnil mnoha klíčových jednání v mimořádně náročné době léta a nastupujícího podzimu 1938.
Jaké životní příběhy mají za sebou „záporáci“ dějin? A jak se dnes ke svým životním etapám před rokem 1989 staví někdejších řídící důstojníci a tajní spolupracovníci StB? Odpovídá Historie Plus.
V roce 2014 došlo i kvůli Andreji Babišovi (ANO) ke změně a povinnost předložit čisté lustrační osvědčení dokazující, že osoba nespolupracovala s komunistickým režimem, pro členy vlády zmizela.
Film Vlny zavede diváky do prestižní rozhlasové redakce. Novináři mění zaběhnutá pravidla a dostanou se kvůli tomu do střetu s tajnými službami. Příběh je inspirovaný skutečnými osobnostmi.
Policie v případu zpronevěry peněz z advokátní úschovy advokáta Jaroslava Filipa eviduje škodu už za 157 milionů korun. Kromě Filipa je v případu stíhán i bývalý příslušník StB Josef Nevečeřal.
Krátké období, kdy neexistovala cenzura a knihy a časopisy svobodně vycházely, bylo v období pražského jara. Po okupaci Československa v srpnu 1968 se situace zásadně změnila.
Vykreslit Závodského jako pozdější „oběť“ politických procesů by bylo nesprávné: většina akcí Státní bezpečnosti v letech 1948 až 1951 včetně mnoha provokací se děla za jeho aktivního přispění.
48:33
Praha ||Mikuláš Kroupa, Scarlett Wilková|Historie|Příběhy 20. století
V proslulé Redakci mezinárodního života Československého rozhlasu působí v 60. letech odvážní novináři, celebrity doby. Dostanou se ale do hledáčku tajné policie. Film vychází z skutečných událostí.
„Rozdíl mezi domácími a zahraničními akcemi byl zásadní: v zahraniční museli vystupovat jako diplomaté a skrývat svou činnost. Doma to byl otevřený teror,“ popisuje badatel Radek Schovánek.
46:35
Praha||Adam Drda, Mikuláš Kroupa|Historie|Příběhy 20. století
Nejčastěji autoři vyprávějí příběhy politických vězňů 50. let. Takové pořady tvoří 15 procent epizod. Druhé nejčastější téma je holokaust s 11 procenty.