Analýzy k Babišovi a jeho evidenci ve svazcích StB: Spor urychleně ukončete, případ je unikátní
Pozice ministerstva je slabá, vědomou spolupráci Andreje Babiše (ANO) s StB nelze jednoznačně prokázat. K takovému závěru dospěl bývalý ústavní soudce Eduard Bárány v jedné z analýz pro slovenské vnitro, které získal Radiožurnál a iROZHLAS.cz. Doporučil proto při s expremiérem „urychleně“ ukončit. V evidenci komunistické Státní bezpečnosti přesto podle Ústavu paměti národa Babiš zůstane. Přečtěte si analýzy, které ukončily letitý spor.
„Ministerstvo jako orgán veřejné moci reprezentuje veřejný zájem, kterým je, aby byli za vědomé tajné spolupracovníky bývalé StB značeni jen ti, kteří s touto organizací skutečně spolupracovali,“ napsal v analýze, kterou získal Radiožurnál a iROZHLAS.cz, pro slovenské ministerstvo vnitra bývalý ústavní soudce Eduard Bárány.
‚Pravda nezvítězila.‘ Dohoda o možném agentu Babišovi je velmi podivná, upozorňuje reportér
Číst článek
Resortu v osmistránkovém dokumentu proto doporučil, aby spor s Babišem urychleně ukončil. „Úspěch ministerstva je nepravděpodobný,“ uvedl advokát, který podle serveru Seznam Zprávy působil dříve jako právní poradce slovenských premiérů Roberta Fica a Petera Pellegriniho.
Bárány se ve svém posudku opírá především o předchozí rozsudky slovenských soudů. „Už ve třech stupních v meritu věci vlastně rozhodly ve prospěch žalobce a ‚jen‘ pro nesprávného žalovaného se v současnosti jednání opakuje,“ uvedl s tím, že smír je vhodný i vzhledem k „naprosto nepřijatelné délce dosavadních jednání“.
Spor se táhne už od roku 2012. Babiš dlouhodobě tvrdí, že byl veden jako agent StB s krycím jménem Bureš neoprávněně. Okresní soud v Bratislavě mu dal v červnu 2014 za pravdu, o rok později to potvrdil i odvolací krajský soud. Ústav paměti národa, proti kterému byla žaloba mířena, poté podal dovolání k Nejvyššímu soudu, ten ho odmítl.
Později uspěl u Ústavního soudu, který předchozí rozhodnutí zrušil a vrátil k novému projednání. Žalovanou stranou neměl být podle soudu Ústav paměti národa, zároveň zpochybnil věrohodnost výpovědí bývalých příslušníků StB. Během dalších soudních líčení se nakonec rozhodlo, že Babiš měl žalovat ministerstvo vnitra.
Analýzy si můžete přečíst v plném znění na konci textu.
Negativní lustrace
Bárány dále ve své analýze došel k tomu, že na základě zachovaných listinných důkazů nelze dospět k jednoznačnému závěru o vědomé spolupráci Babiše s StB. „Ani kdyby se nepřihlédlo ke svědeckých výpovědím, není možné dojít k závěru, že vědomě a tajně spolupracoval s touto organizací,“ uvedl s tím, že pozice ministerstva je slabá.
Babiš ve svazcích StB
Ústav paměti národa v uplynulých letech shromáždil písemné důkazy, které podle něj svědčí o oprávněnosti evidence Andreje Babiše ve svazcích Státní bezpečnosti.„Prostřednictvím 13 spisů a svazků Ústav paměti národa dostatečně prokázal věcné a chronologické souvislosti dokumentující tajnou spolupráci s StB,“ uvedl už dříve pro iROZHLAS.cz expert na fungování Státní bezpečnosti z Ústavu paměti národa Jerguš Sivoš.
Ústav paměti národa navíc podle Sivoše vypracoval komplexní rekonstrukci utajené spolupráce, kterou předložil soudu. „Poukázal na postupy StB při získávání a práci s tajnými spolupracovníky a stejně tak na postavení dvou ze tří příslušníků StB jako takzvaných kádrových rezerv, které měly v budoucnu řídit činnost StB,“ popsal dále.
„Tato komplexní analýza spisů, svazků, činnosti StB a dalších historických souvislostí nás vede k závěru, že evidence tajného spolupracovníka byla oprávněná a utajená spolupráce probíhala,“ doplnil Sivoš.
Upozornil také, že pro Slovensko by byla politicky nepříjemná situace, kdyby se Babiš kvůli sporu o ochranu osobnosti nemohl po sněmovních volbách stát v Česku premiérem nebo členem vlády, byť by hnutí ANO zvítězilo. „Už samotné uvedení v takzvaném registru svazků brání vydání negativního lustračního osvědčení a tím i zastávání vedoucích funkcí,“ nastínil.
Bárány tak odkazoval na chystané zpřísnění lustračního zákona, které už před dvěma lety schválila vláda Petra Fialy (ODS). Podle novely, kterou prosazuje hlavně ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), by platila povinnost předložit čisté lustrační osvědčení i pro členy vlády. Pro Babiše, který nyní kvůli evidenci ve svazcích StB čisté osvědčení nemá, by to tak byl problém.
Bárány proto připustil, že by se mohlo jednat o precedens. Využití podobného smíru v budoucnu ale označuje spíše za nepravděpodobné vzhledem k tomu, že Slovensko další podobné spory nevede. „Situace, kdy je občan České republiky evidovaný na Slovensku v registru svazků a potřebuje takzvané lustrační osvědčení, je unikátní,“ napsal.
Náhrada škody
Následně, po pravděpodobném vítězství ve sporu na Slovensku, by se Babiš podle Bárányho mohl domáhat například také vyplacení odškodného ve výši čtyřletého platu předsedy či člena české vlády.
„Žalobce je doposud velmi zdrženlivý a neuplatňuje finanční nároky, pravděpodobně to vyplývá z negativního dopadu jejich případného uplatňování na veřejné mínění,“ pokračoval advokát s tím, že to by se mohlo změnit, kdyby byl Babiš z politické soutěže kvůli sporu na Slovensku vyřazen.
S Bárányho analýzou se ztotožnila advokátní kancelář Boom & Smart Slovakia. Podobně jako on upozornila, že ve sporu by muselo slovenské ministerstvo vnitra prokázat oprávněnost evidence Babiše ve svazcích StB.
Vyčíslila, že pro případ neúspěchu ministerstva vnitra v soudním sporu by Babiš mohl uplatňovat náhradu škody v odhadované výši asi 522 000 eur (přes 13 milionů korun) a přiměřené finanční zadostiučinění řádově v stovkách tisíc eur.
Časová osa
- Září 2012: Současný premiér Andrej Babiš (ANO) podává žalobu na slovenský Ústav paměti národa, který svazky po StB spravuje.
- Červen 2014: Okresní soud v Bratislavě rozhodl, že je Babiš v záznamech komunistické tajné policie jako agent veden neoprávněně.
- Červen 2015: Bratislavský krajský soud potvrdil rozhodnutí první instance.
- Leden 2017: Ústav paměti národa podal dovolání ke slovenskému Nejvyššího soudu, který ho odmítl.
- Říjen 2017: Ústav paměti národa podal stížnost k Ústavnímu soudu. Ten předchozí rozhodnutí zrušil a vrátil k novému projednání. Žalovanou stranou neměl být podle soudu Ústav paměti národa, zároveň zpochybnil věrohodnost výpovědí bývalých příslušníků StB.
- Leden 2018: Krajský soud v Bratislavě v obnoveném líčení Babišovu žalobu zamítl. Neurčil však, na jakou instituci by se měl nově obrátit.
- Květen 2018: Babiš podal dovolání k Nejvyššímu soudu, ten podnět odmítl.
- Prosinec 2018: Kvůli sporu o evidenci ve svazcích StB Babiš podal také stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva, ten ji ale odmítl.
- Listopad 2019: Babiš se znovu obrátil na slovenský Ústavní soud. Ten mu tentokrát dal zčásti za pravdu. Podle soudu bylo porušeno právo na spravedlivý proces, když se neurčilo, koho přesně má tedy český premiér žalovat.
- Prosinec 2019: Spor se vrátil ke Krajskému soudu v Bratislavě, který nyní řeší, jak bude dále postupovat.
- Červen 2022: Krajský soud v Bratislavě zamítl žalobu Andreje Babiše proti ÚPN s tím, že má žalovat ministerstvo vnitra.
- Říjen 2024: Slovenské ministerstvo vnitra uzavřelo s Andrejem Babišem smír.
