Co chce Kim za vojáky pro Putina? Jídlo, satelity, lepší rakety a ponorky

Praha 24. října 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Na sociálních sítích se objevily videozáběry, podle kterých v jednom z ruských armádních center fasují severokorejští vojáci vojenské vybavení. Jsou ty záběry pravdivé, umíme to potvrdit? A z jakých zdrojů?
Na 100 % vám to těžko mohu říct, protože jsem u toho nebyl, nejsou to mé záběry. Na druhou stranu se snažím diverzifikovat zdroje a kdyby to byl jeden zdroj, tak bych hovořil v podmiňovacím způsobu. Ale v tuto chvíli jsem si téměř jist, že to zřejmě pravda bude, protože těch zdrojů je víc, a tím nejrelevantnějším je jihokorejská rozvědka.

O tom, že se severokorejští vojáci pohybují již snad dokonce na linii doteku, respektive v týlu ruských sil v Doněcké oblasti, tak o tom již ukrajinská rozvědka mluvila dříve. Nicméně to je potřeba brát trochu s rezervou, protože jak ruská, tak i ukrajinská strana některé informace nadsazují, či je dělají záměrně dramatickými, tam bych byl opatrný. Ale v tomto případě, z hlediska jihokorejské rozvědky, bych to viděl jako relevantní informace.

Podstatné je, že to, o čem se bavíme, by mělo být na východě Ruska. Není to nikde v dosahu žádných zbraňových systémů Ukrajiny, je to cvičiště, mělo by být na Dálném východě a mělo by se jednat o zhruba 10 až 12 tisíc mužů. To je, řekněme, jedna větší divize, když to vezmu z hlediska sovětského označení.

Takže KLDR poslala jednu větší divizi Rusku, aby Rusko mohlo zvětšit svoje síly na bojišti s Ukrajinou. To znamená, aby ty vojáky dostalo na linii doteku?
Vypadá to tak. Otázka je, kam je pošlou. Ta spekulace je v tom, že jak Rusko i Severní Korea se mohou vymluvit na nedávno v létě uzavřenou bilaterální dohodu mezi Ruskou federací a Severní Koreou o vzájemné pomoci, která se mimo jiné týká i situace, kdy jedna ze stran té druhé přijde na pomoc, pakliže je napadena, nebo pakliže je ve válce.

Pokud by to chtěla Ruská federace přiznat, i když podle mého názoru to nebude chtít veřejně přiznávat, tak by potom byla schopna jednoduše říct, že je to přesně důsledek té dvoustranné smlouvy. Ukrajinské jednotky se nacházejí na integrálním území Ruské federace a Severní Korea přišla symbolicky na pomoc. Protože samozřejmě Ruská federace by nikde nepřiznala, že ta pomoc je nějak významná, je nějak zásadní, nebo by nedej bože měla rozhodnout válku. Ale to je čistá hypotéza, kdyby mělo dojít k tomu, že Ruská federace by byla ochotna toto přiznat. Já si to ostatně nemyslím.

Nemyslím si ani, že to otevřeně přizná Severní Korea. V tuto chvíli je ale potřeba konstatovat, že ti vojáci ještě nejsou na bojišti. Co jsme ale viděli, a to je zajímavé, fasují uniformy, fasují zbraně a jsou to ruské zbraně. To znamená, že tam nejdou se svými zbraněmi ani se svými uniformami. A dostávají zřejmě cizí doklady.

Ale proč?
My se na to díváme optikou české kotliny, ale samozřejmě to má svou logiku. Když k nám do armády nastoupí Severokorejci, tak si toho každý všimne. Ale Ruská federace je obrovská země, která sestává z x republik. Jednou z nich, a to je to podstatné, k čemu směřuji, je Burjatská republika. To je republika, která je na Dálném východě, severně od Mongolska a žije v ní zhruba milion obyvatel. Ale, když se podíváte, jak vypadají Burjaté, tak nerozeznáte rozdíl mezi Burjatem a Severokorejcem.

Proč, a to chci ještě říct jako zdroj, proč je odhadováno, že opravdu jsou to Severokorejci, tak jihokorejská zpravodajská služba k tomu použila umělou inteligenci, tak, aby ty obličeje rozpoznala tolik, že se opravdu jedná o Severokorejce. Nicméně, normální člověk, obzvláště na linii doteku, nebude mít šanci je rozlišit. Dostávají ruské doklady s původem, že jsou to, předpokládám, Burjati, k tomu fasují ruské zbraně, ruské uniformy. To znamená, že nebude možno na frontě odlišit reálného Rusa, rozumějte, teď nemyslím toho etnického Slovana, ale toho z velkého Ruska a Severokorejce.

Moje maminka mi říkala, protože já jsem v té době nežil, že když sovětská armáda v roce 1968 osvobozovala České Budějovice, tak tam přišly jednotky, které byly původem z Kazachstánu a ti vojáci vůbec nevypadali jako etničtí Rusové a obyvatelé Budějovic se lekli, co je to za armádu. Máme vžito, že Rus rovná se etnický Slovan, ale ono to tak není vždycky. Obzvláště při ukrajinské speciální vojenské operaci. Tam je prostor pro ty menší národy řádově vyšší, než je klasicky v ruské populaci.

Vyhnout se mobilizaci

Otázka zůstává, řekněte mi proč chce Rusko, aby byl voják nezaměnitelný, pokud by se dostal na linii doteku?
Podle mého názoru hlavním důvodem je, že prezident Putin a vůbec ruská administrativa se chtějí vyhnout další části mobilizace. Chtě, nechtě, ta kampaň stojí velkou řadu životů. Podle kvalifikovaných odhadů z více zdrojů budu střídmý, je na straně Ruské federace do dnešních dní minimálně o 100 000 padlých. K tomu připočtete zraněné. Podle klasické vojenské poučky připadnou v podobném konfliktu na jednoho mrtvého tři zranění. To znamená, když bych opravdu bral to číslo rezervovaně, jak zmiňuji, tak je to 300 000 zraněných, 100 000 mrtvých a jsme na 400 000. A bude to spíš víc, bude to více než půl milionu. To už není zanedbatelný počet ani pro Ruskou federaci. Ruská armáda vehementně tlačí v Doněcké oblasti, při bojích o Bachmut či teď jsou očekávané boje o Pokrovsk, nebylo výjimkou, že denně ztrácí kolem 1000 vojáků a to jsou obrovská čísla. Nemyslím tím samozřejmě jenom zabité, ale i zraněné. Část z nich se pak vrací na frontu, takže to není tak, že by to byly absolutní ztráty jednoho dne. Ale v situaci, kdy vám v váš spojenec, což je v tuto chvíli Severní Korea, může pomoci i živou silou, no tak je to samozřejmě vítané, protože můžete jednoduše oddálit to nepopulární opatření. Prezident Putin se za každou cenu chce vyhnout mobilizaci především v centrální části Ruska, v části Moskvy, Petrohradu. U nás si to tak dobře nedovedeme představit, protože sice mnozí z menších měst říkají pragocentrizmus, ale ten pragocentrizmus je nulový proti tomu, co je v Rusku. V Moskvě se odehrává úplně všechno. Kádry sedí v Moskvě a rozhodují opravdu úplně o všem.

A ty na frontu prostě nechtějí.
Přesně tak. Ti na frontu nechtějí a Putin v tuto chvíli nemá problém s tím, že by proti němu existovalo nějaké vnitřní hnutí. Chce se jen za každou cenu vyhnout další části mobilizace, takže budiž nám odpovědí, že jedním z důvodů, podle mého názoru i hlavním, je ta živá síla, která může pomoct Ruské federaci.

Zmínil jste Pokrovsk, o který se v tuto chvíli vedou zuřivé boje. Mohou právě tam severokorejští vojáci ruské armádě něčím pomoct? Jsou něčím výjimeční?
Souhlasím s tím Pokrovskem, to bude další důležitý bod války. Dokonce si doufám tvrdit, že to bude nový Bachmut. Že to opravdu bude velice dlouhá, nepříjemná bitva, která bude mít deseti tisíce ztrát na obou stranách.

Nemyslím si ale, že Severokorejci už jenom kvůli vztahům a vazbám mezi ruskou elitou a severokorejskou elitou budou vrháni na frontu takto bezhlavě. U Pokrovska očekávám opravdu mlýnek na maso, tam ty ztráty budou enormní. To by severokorejský sbor vykrvácel velice rychle, v řádu týdnů.

Já se spíš domnívám, že budou určeni na linii doteku, tak maximálně v Kurské oblasti. Ale spíš si myslím, že budou použití pro zaplnění mezer po vojácích Ruské federace, které jsou právě na té hlavní frontové linii. To znamená příhraniční oblasti s Ukrajinou, či podobné operace.

Ostatně, to tvrdí Ukrajinci, že se zapojili již v minulých měsících v týlu ve smyslu například ženijních prací. Že tam jsou severokorejští ženisté. Takže to je týl. Myslím, že budou posunuti blíže v frontě. A má to i svoji logiku. Zeptáte se proč – odpověď bude z mé strany jasná. Získávání zkušeností reálným bojem, nikoli pouze cvičením. To je samozřejmě pro stát typu Severní Korea významný plus, významný posun. A nezapomínejme na to, že Severokorejcům je vštěpováno, že na frontě jsou z velké části používané americké zbraně. Víme dobře, co v severokorejské hierarchii znamenají Spojené státy americké. To je největší zlo. To je ten ďábel. To je to peklo. A ve chvíli, kdy její vojáci přijdou do styku se zbraňovými systémy Spojených států, tak je to další zkušenost. Takže se domnívám, že budou blíže linii doteku, ale nedomnívám se, že by měli být nasazeni v první linii živé síly v Pokrovsku, což nás zřejmě bohužel čeká.

Těch 12 tisíc mužů, o kterých jste mluvil (a chápu, že v tuto chvíli nevíme, zda je to konečný počet) je počet, který může v tuto chvíli KLDR postrádat?
Bezesporu. Chcete-li slyšet čísla, tak severokorejská armáda má zhruba milion aktivních mužů ve zbrani a patří mezi pět největších armád světa.

Ptám se na to z toho důvodu, že kdybychom my někam poslali dvanáct tisíc vojáků, tak přijdeme o polovinu armády.
Máte stoprocentní pravdu, tak teď pojďme spolu spočítat paralelu. KLDR má zhruba 25 milionů obyvatelů, má milion mužů v aktivní službě, a dohromady i s rezervisty čítá 6 milionů mužů, to znamená prakticky čtvrtinu populace.

To je stejné, jako kdyby měla česká armáda zhruba 400 tisíc mužů v aktivní službě, a k tomu dohromady i z rezervisty kolem dvou a půl milionu mužů.

Nemyslitelné.
Nemyslitelné i nepředstavitelné, takže samozřejmě bez jakýchkoliv problémů je postrádat může. Snad ještě detail, opět pro nás nepředstavitelný, severokorejská armáda spolkne čtvrtinu severokorejského rozpočtu. To je všeříkající.

Něco za něco

Účast KLDR v rusko-ukrajinské válce může přinést nějaký zlom? Kdyby třeba nezůstalo u 12 tisíc mužů?
V případě 12 tisíc mužů v žádném případě nemůže. Ne, nemůže, myslím si, že i kdyby ten počet byl vyšší, tak by to tu ukrajinskou kampaň z toho ruského úhlu pohledu nerozhodlo.

To je podobné, jako často jsem dotazován, zdali F-16 či jiné zbraňové systémy rozhodnou válku. Ne, není to tak. Jednotlivé prvky nerozhodnou žádnou válku. Až kumulace jednotlivých prvků může leccos znamenat. Ano, je to skládačka do mozaiky. Bezesporu to Ruské federaci pomůže, nicméně ten význam nebude zásadní z hlediska toho, že by v tuto chvíli Ruská federace se severokorejskými vojáky v počtu, o kterém se bavíme, měla prolomit frontu.

To je něco jiného, než když se vrátíme k válce v Koreji, protože i tam vidíme paralely. Když dneska budou Severokorejci nastupovat v ruských uniformách na ukrajinském bojišti, tak se vraťme pár dekád zpátky, kdy, a bylo to veřejným tajemstvím prakticky až do pádu Sovětského svazu, to byli sovětští piloti na MiG-15, kteří se převlékli do severokorejských uniforem a bojovali jako stíhací piloti. Sovětský svaz to odmítal, nechtěl to slyšet, ale ve finále po pádu Sovětského svazu to i přiznal. Takže je vidět, že je ta výpomoc vzájemná. Nezapomínejme, že v severokorejských školách se o tom učí, že to byla právě Čína a Sovětský svaz, kdo pomohl Severní Koreji k tomu příměří z roku 1953.

A když jsme u té kvantity, tak to byla milionová čínská armáda, která pomohla Severní Koreji, když jednotky OSN tlačily Severní Koreu zpátky za Pchjongjang. Takže ano, ale to jsou úplně jiná čísla.

Chtěl jsem se vás právě zeptat, jestli za to náhodou KLDR nebude něco chtít, ale teď to vypadá, že naopak ona splácí dluh.
To nechci říct. To je symbolický dluh. Nemyslím si, že je to dluh, ale symbolika. Je to symbolický dluh dějin. Jsem přesvědčen o tom, že Severní Korea za to určitě bude něco očekávat. Jsem přesvědčen o tom, že již dostává.

Nezapomínejme, že v tuto chvíli řešíme jenom živou sílu, ale, a to je podstatně pro Rusko důležitější a to jsme nezmínili, Severní Korea dodává Rusku velkorážovou munici.

Na jaře jsme hovořili o milionech kusech, dneska jsme u vyšších milionů kusů. Ruská armáda v průměru spotřebuje ročně mezi 10 a 12 miliony kusy velkorážové munice, přičemž dnes podle kvalifikovaných odhadů víme, že minimálně 5 až 6 milionů již Severní Korea dodala. Ostatně jsou i vidět, mají takovou speciální barvu, nevím proč je tak Severokorejci barví, ale mají speciální barvu, takže je rozpoznáte od těch ruských i íránských. A opravdu jsou to vyšší miliony kusů, plus jsou to balistické rakety. Ty jsou samozřejmě v menším počtu kusů a nejsou tak spolehlivé. Dokonce po rozboru komponentů, které byly ukořistěny po dopadu ukrajinskou armádou bylo zjištěno, že ten naváděcí modul pocházel z jakési dětské hračky, z jakéhosi dětského dronu. To znamená, tady vidíte, že ta přesnost je velice složitá a laicky řečeno jsou ty zbraně velmi nepřesné. Dětský dron nemůže z hlediska rychlosti komunikace stíhat co se děje v balistické raketě.

No ale to je ta odpověď, co si Severokorejci přejí. Jsou to potraviny a tam se domnívám, že výměna už jednoznačně probíhá, a je to velice důležité. My se na to díváme optikou uspokojené konzumní společnosti, která nehladoví. Ale za posledních 20 až 30 let bylo v Severní Koreji mnoho hladomorů a dodnes velká část populace, ne většina, ale značná část populace opravdu, když ne hladoví, tak je na hraně hladomoru. Takže potraviny jsou zásadní věcí. A severokorejský vůdce to může prezentovat tak, že díky spojenectví s Ruskem za prvé nejsou izolovaná země, za druhé mají lidé co jíst. Takže to je věc, která je v té potravinové rovině a potom navážu na tu hračku v podobě GPS modulu v balistické raketě, tak samozřejmě jde i o výměnu technologií. Severokorejci by rádi získali přesnější balistické rakety. A ruská raketová škola patří k nejlepším na světě. Suverénně. Mezi dvě tři nejlepší na světě. Takže tam by Rusové měli co dát.

Dále by Severokorejci rádi posunuli svůj vývoj ponorek, které jsou schopné odpalovat balistické rakety. Ale tam jsem skeptický a troufám si tvrdit, že Ruská federace nebude mít zájem rozšířit tento elitní klub o země typu Severní Korea. Je to prostě prestižní klub, který čítá pouze několik málo zemí na světě, které jsou schopny provozovat ponorky s balistickými raketami delšího rozsahu. Satelitní program. Severní byla by ráda měla na oběžné dráze více satelitů. V tom samozřejmě Rusko může pomoct. Ale s tím souvisí i mezikontinentální rakety. Takže těch oblastí je celá řada.

Hrozba pro okolní země?

A tenhle rejstřík, který jste tady teď uvedl a vyjmenoval jste několik možností další spolupráce. Nemělo by to třeba Jižní Koreu a ty státy v okolí znervózňovat?
Jednoznačně. A také to především Jižní Koreu znervózňuje. Odhlédněme teď od Číny.

Myslel jsem třeba ještě na Japonsko.
Rozumím. Čína je stát sui generis. Ten rád lavíruje na všechny strany a tomu ta situace velmi vyhovuje. To, co se děje na Ukrajině, v Rusku atd., že Rusko oslabuje, to je mimořádně dobrá zpráva pro Čínu. Co se týče Jižní Korey, tak je to podstatně složitější.

Jižní Korea v těchto dnech sama zvažuje, kde má červenou linii. Protože víme dobře, že Jižní Korea se dlouho držela od přímé pomoci Ukrajině. Jižní Korea by mohla velmi pomoci Ukrajině, protože jihokorejská armáda patří k nejlépe vyzbrojeným na světě. Má i velké zásoby. Například velkorážové munice. To by bylo to, po čem by ukrajinská armáda prahla. Ale, abych neutekl od odpovědi, oni testují tu červenou linii. Oni sami neví, kde je. Protože, ano, ten kontingent vypadá to s velkou pravděpodobností, hraničí s jistotou, že jde do Ruska, že bude bojovat proti Ukrajině. Ano. Ale to není přímé ohrožení Jižní Korey. Proto v tuto chvíli nevidíme, že by se nakládaly nákladní lodě velkorážovou municí, která by směřovala do ukrajinských přístavů. Tam jde o to, kde ta červená linie je v tom smyslu, a to je to, co jsme už spolu diskutovali, výměna těch technologií. Jižní Korea nemá v tuto chvíli průkazný důkaz o tom, že by ruská strana postoupila té severokorejské nějakou zásadní technologii. Protože kdyby se tak stalo, to jsou ty balistické rakety, to mohou být drony, to může být právě ono zlepšení satelitní komunikace, tak v tu chvíli, kdyby ten důkaz byl, tak samozřejmě už by byla překročena ta červená linie. Ale on není. Takže to je proto to lavírování. Proto čteme, že v tuto chvíli probíhá diskuse na úrovni jihokorejské politiky, ale zatím bez jasného výsledku. Protože oni nemají hmatatelný důkaz, že by to v tuto chvíli posunulo armádu Severní Koreje. Ano, ona může získat nějaké zkušenosti bojem, ale to není to zásadní. To zásadní by byl opravdu třeba pokrok v balistickém programu.

Úplně poslední věc. A vrátím se tím vlastně trochu na začátek. Myslíte si, že těch 12 tisíc mužů, ta jedna větší divize může být v budoucnu rozšířena? Že těch mužů ze Severní Koreje může nakonec do Ruska směřovat mnohem více? A není to Vladimíru Putinovi i trochu po chutí s tím, že nebudou pak rozeznatelní od jiných Rusů? Že tím trochu maskuje, že mu ti muži mohou chybět?
Určitě může. Ale nikomu v Rusku to vůbec zvláštní nepřijde. Víte, kdybyste sledoval ruské kanály Russia 1, Russia 2, to jsou opravdu 24 hodin denně jednostranné zprávy, které jsou prezentované z ruského úhlu pohledu a drtivá většina ruské populace je v jejich vleku, čili…

A tak jsem to i myslel, že to může být propagandistický model „je nás pořád hodně“.
Je to tak. Prezident Putin vůbec nedává najevo, že by kapacitními silami nestačil. Ostatně to je i jedna z věcí, které přiznal bývalý velitel ukrajinské armády, generál Zalužnyj, tuším dnes vyslanec ve Velké Británii, který konstatoval, že hrubě podcenil jednu zásadní věc. Při plánování letní protiofenzivy z loňského roku předpokládal, že tím tlakem, který Ukrajina za rok, rok a půl v té době války vytvořila, dojde k tak velkému vyčerpání ruské lidské síly, že Rusko postup zastaví a bude chtít vyjednávat o míru. Přiznal, že to podcenil, že se nepodíval hlouběji do historie, protože Rusko v drtivé většině neprohrálo válku proto, že by jim došly lidé. Prostě Rusové takto ty války neprohrávají. A troufám si tvrdit, že ani tentokrát Rusům živá síla nedojde.

I kdyby těch vojáků z KLDR mělo být do budoucna ne 12 tisíc, ale třeba 50, 100. Přesně tak.

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity tyto zdroje: Česká televize, CNN Prima News, youtubové kanály BBC News a ABC 7 Chicago, uživatelský účet @StratcomCentre na sociální síti X a uživatelský účet @ASTRA na Telegramu.