Chystá se zvýšení limitů u ‚zakázek z ruky‘. ‚Největší prokorupční krok,‘ kritizují neziskovky

Limit pro zakázky zadávané napřímo se zřejmě zvýší o třetinu. Poslanci o tom rozhodnou finálně tento týden. Má to hlavně ulehčit obcím od byrokratické zátěže a reagovat na inflaci. Změnu kritizují protikorupční organizace. Mimo kontrolu veřejnosti se totiž nově dostanou tendry za skoro 23 miliard korun. Prosazují proto, aby se u zakázek takzvaně z ruky zveřejňovaly alespoň základní údaje. Sněmovní hospodářský výbor to ale nepodpořil.

Doporučujeme Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Petr Fiala

Petr Fiala | Foto: René Volfík | Zdroj: Český rozhlas

„Hlavním cílem je snížení administrativní zátěže nejen obcí, ale všech veřejných zadavatelů, které přinese nemalou úsporu finančních prostředků. Jde ale zároveň také o racionální krok s ohledem na růst cenové hladiny,“ zdůvodnila pro iROZHLAS.cz zvýšení limitů pro zakázky zadávané bez soutěže poslankyně STAN Eliška Olšáková, která daný pozměňovací návrh předložila.

Horní hranice by se podle něj zvedla u dodávek zboží a služeb ze dvou milionů korun na tři a u stavebních prací ze šesti na devět milionů. „Limity se neměnily od roku 2006, respektive v případě limitů na zakázky na zboží a služby dokonce od roku 2004,“ pokračovala zákonodárkyně s tím, že se o tom už dlouho diskutuje a panuje shoda, že je nutné limity malých zakázek zvýšit.

Dva návrhy

„Otázkou jsou však související opatření ke zvýšení jejich transparentnosti,“ doplnila Olšáková. V praxi by totiž přílepek k vládnímu zákonu o zadávání veřejných zakázek znamenal, že se do volnějšího režimu přesune až třetina tendrů, kde je nyní nutné zadávací řízení. Mimo veřejnou kontrolu by se tak nově měly ocitnout zakázky za zhruba 23 miliard korun.

8:07

Dopravní podnik má rozpočet přes 27 miliard. Láká různé šíbry, kteří se chtějí obohatit, říká odborník

Číst článek

Právě to vadí neziskovým organizacím Rekonstrukce státu, Oživení a Datlab, podle kterých jde o „největší prokorupční krok“ současné vlády Petra Fialy (ODS). „Protože by došlo ke zhasnutí nad celou třetinou veřejných zakázek,“ přiblížil vedoucí advokačního týmu Rekonstrukce státu Lukáš Kraus.

Pro posílení základní transparentnosti zakázek malého rozsahu nad milion korun proto Olšáková společně s poslancem Jakubem Michálkem (Piráti) podala ještě druhý pozměňovací návrh. Ten ale hospodářský výbor, který je garantem projednávaného zákona a dává doporučení, jak mají poslanci hlasovat, nepodpořil.

„Pokud by přitom prošly oba návrhy, šlo by o významný posun vpřed v transparentnosti veřejného zadávání a významné protikorupční opatření vyvážené posílením flexibility zadavatelů,“ pokračoval Kraus, podle kterého nelze schválit pouze zvýšení limitů, aniž by se zajistila kontrola malých zakázek ze strany veřejnosti.

Alespoň základní informace

Podle Olšákové ale malé zakázky nejsou zcela mimo veřejnou kontrolu. Poslankyně připomněla, že smlouvy s dodavateli nad 50 tisíc korun jsou zveřejňovány v registru smluv a podklady k nim si lze vyžádat na základě informačního zákona. „Souhlasím však s tím, aby u větších zakázek nad milion korun zadavatelé museli zveřejnit, zda zakázku zadali v otevřené výzvě, uzavřené výzvě nebo přímo,“ popsala.

‚Klub vyvolených‘ a vazby na ODS. Odkrýváme pozadí miliardových zakázek ve Středočeském kraji

Číst článek

Proč tedy hospodářský výbor změnu směrem k větší transparentnosti nepodpořil? Podle lidoveckého poslance Roberta Telékyho, který je jeho členem, se výbor „rozhodl zaměřit na co nejefektivnější a nejpraktičtější formu implementace změny“.

Panovala totiž prý obava z dodatečných administrativních povinností. „Jejich zavádění musí být pečlivě vyváženo s cíli, které se snažíme dosáhnout. Budeme se ale snažit o následný dialog o transparentnosti a případné úpravy, které by mohly zajistit základní úroveň informovanosti bez negativního dopadu na efektivitu,“ vysvětlil.

Cílem změny limitů podle Telékyho tak není omezit veřejnou kontrolu, ale spíše vyloučit nadbytečnou administrativu“. Olšáková má ale za to, že je taková obava lichá. „Zveřejňování alespoň základních informací o větších veřejných zakázkách malého rozsahu je dobrým kompromisem zvyšujícím transparentnost bez výrazného nárůstu administrativy,“ dodala.

Kristýna Guryčová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme