Český bestiář představuje osm životních příběhů konfidentů gestapa nebo StB. „Fascinuje mě především bizarnost těchto osudů,“ vysvětluje Padevět. Domnívá se proto, že by si všechny tyto osudy zasloužily film.

I když jsou všechny příběhy odlišné, spojuje je to, že si téměř všichni muži do smrti mysleli, že konají dobro a přispívají k rozkvětu. „Tohle mi došlo až při psaní knihy,“ přiznává Padevět. „Někteří lidé, kteří z našeho pohledu konají zlo, jsou přesvědčení, že konají dobro,“ pokračuje.

Takoví byli podle něj například komunisté, kteří připravovali převrat v roce 1948. „Jenže světlé zítřky jsou většinou na něčí úkor,“ připomíná nakladatel. Zvláště ty komunistické jsou podle něj na úkor kohokoliv.

„Pokud jste během protektorátu nebyli Žid nebo Rom, měli jste velkou šanci, že přežijete. V padesátých letech si ale nemohl být jistý nikdo,“ tvrdí.

Jeden ze zmíněných příběhů je osud Miloše Cetla – profesionálního vojáka, který za první republiky odešel z armády a živil se jako podvodník. Během druhé světové války se přidal k nacistům a natočil film propagující německé vojáky na východní frontě.

Po válce se živil jako falešný převaděč, který místo toho, aby lidem pomohl utéct z totalitního Československa, dovedl je přímo do náruče Státní bezpečnosti.

Životní osudy popisované v knize Český bestiář spojuje také to, že jde o příběhy „obyčejných lidí“. Ti totiž podle spisovatele umožňují diktátorům chopit se moci a dovolují, aby se na ně nabalovali další lidé. Kromě takzvané „tiché většiny“ jsou pro totalitní režimy ale důležitější jeho vykonavatelé na nejnižší úrovni.

Jak dopadl Miloš Cetl a proč je pod jiným jménem občas uváděn jako bojovník proti komunismu? Jde pochopit některé motivy, které vedou ke spolupráci s totalitními režimy? Poslechněte si celou Osobnost Plus nahoře v audiozáznamu.

Barbora Tachecí, hof Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít