Nová studie provedená u pobřeží Aljašky zjistila, že keporkaci nejen používají, ale i vyrábějí své vlastní nástroje. Obří mořští savci používají „bublinové sítě“, aby zvýšili svůj příjem potravy.
„Hlavním impulzem pro vydání bylo jeho přání, aby knížka byla zrenovována, doplněna o současné znalosti,“ říká Ondřej Sedláček, ornitolog a odborník na praktickou ochranu přírody.
„Povrchovou teplotu měst lze snížit o desítky stupňů tím, že se změní povrchy. Všechno to způsobuje, že město není houba, která nasává teplo,“ říká environmentální ekonom Jan Macháč.
Entomologický výzkum v lese Ščúrnica v Bílých Karpatech potvrdil domněnky, že se skutečně jedná o prales, který se stovky let téměř nezměnil. Vědci také objevili vzácné druhy hmyzu.
Přesun tohoto jedovatého pavouka do vyšších nadmořských výšek může podle mluvčího Správy Krkonošského národního parku Radka Drahného souviset s postupným oteplováním klimatu.
„Zvažovali jsme, jestli Klínovec, který je protkán sjezdovkami, lanovkami a různými objekty, má nebo nemá být do CHKO zahrnut,“ vysvětluje ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny František Pelc.
Policisté v Česku mají na objasňování takzvané environmentální kriminality jinou taktiku. Loni policisté prověřovali 270 takových kauz, meziročně o dvacet víc.
„Veverky jsou úžasná zvířata. Strašně rád za nimi jezdím. Jezdím tedy jen na podzim, od listopadu přes zimu do března, kdy tam je spadané listí a čisto,“ popisuje Hlaváč.
„Máme rádi kopce a vždycky nás lákalo, mít přehled o tom, na kterých jsme byli, jaké za to stojí, jak jsou těžké a na jaké kopce už v životě nepůjdeme.“ říkají zakladatelé Patrik a Věra Drhlíkovi.
Listokaz japonský, škůdce, který napadá různé druhy rostlin, se po Itálii a Švýcarsku rozšířil i do Německa. Bojovat s ním se chystají regionální úřady i spolková vláda.
Českému poutníkovi podaří občas přespat i u domorodců. Na cestě je často sám, není ale na podobné pouti poprvé, Jižní Amerikou putoval poprvé před pěti lety.
Lidé se v davu chovají jinak, než když jsou sami za sebe. Chování v davu je evolučně mladou záležitostí, upozorňuje biolog, bioetik a popularizátor vědy Jaroslav Petr.
Při posledním sčítání tetřevů na Šumavě přírodovědci zjistili, že jeho populace se výrazně zvýšila. Je proto možné, že by se pro lidi mohli otevřít některé oblasti.
CHKO by měla podle ministerstva životního prostředí chránit především zachovanou krajinu s rozsáhlými celky rašelinišť. Obce a kraje budou mít lhůtu 90 dní pro podávání námitek.
V polských národních parcích je běžné platit za vstup. „Poláci jsou zkušenými obchodníky, dokážou návštěvníkovi nabídnout pestrost služeb,“ říká mluvčí Správy Krkonošského národního parku.
Vědci z Českých Budějovic se již několik dekád věnují výzkumu octomilek severských. Ty se totiž od ostatních druhů mušek odlišují jednou „superschopností“ – zvládnou přežít i extrémně nízké teploty.
„Díky mým zkušenostem vím, že to zklidnění mysli, vcítění se do přírody – být s ní, být její součástí – trvá většinou dva, tři dny. Pak začíná nádhera,“ říká potápěč a polárník Václav Pištora.
Naučná stezka Zlatodůl Roudný prochází bývalým těžebním areálem, který byl v první polovině 20. století jedním z největších a nejmodernějších zlatých dolů ve střední Evropě.
Hadí uštknutí patří podle nového výzkumu mezi nejsmrtelnější ze zanedbávaných tropických nemocí. Vědci nyní zjistili, že jako protilátku lze použít běžné léky na ředění krve, jako je heparin.
Změny klimatu mají značné dopady i na hmyz, ovlivňují zejména jeho zbarvení a rozmnožování. Vyplývá to z nové studie, podle které může globální oteplování některým druhům ztížit úspěšné páření.