‚Děravé‘ CHKO Krušné hory je kompromis. Kácení bučin omezí, říká šéf Agentury ochrany přírody
Stanou se Krušné hory v dohledné době novou chráněnou krajinnou oblastí? Proč je z návrhu ochrany vyjmuto území kolem Klínovce a Plešivce? „My jsme zvažovali, jestli Klínovec, který je protkán sjezdovkami, lanovkami a různými objekty, má nebo nemá být do CHKO zahrnut. Z hlediska praktické ochrany přírody tam racionalita začlenění nebyla,“ vysvětluje ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny František Pelc.
Například organizace Greenpeace záměr přivítala, ale mělo by to být prý dřív než v roce 2026. Šlo by to stihnout do roka, jak říkáte?
Budeme mluvit objektivně: to neví nikdo. Teoreticky se to nedá vyloučit. Samozřejmě jsou tu připomínky o charakteru té krajiny. Jak jste sám naznačil, to území je opravdu unikátní, rozsáhlé pohoří, ve zkratce poslední pořádné pohoří, které v ČR nemá ucelenou ochranu z hlediska ochrany přírody a takovou šanci zaslouží.
Režim v zastavěných územích CHKO jsme nuceni zjednodušit, abychom uchránili krajinný ráz a přitom nezatěžovali investory, vysvětluje František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny
Jsou to nejen rozsáhlé rašelinné lesy, rašeliniště a atmosféra polopusté horské krajiny, ale právě i vzpomínané, unikátní komplexy bukových porostů, největší v Čechách.
Když o tom mluvíte, spěch je možná namístě. Podle Greenpeace má státní podnik České lesy v úmyslu v té oblasti vykácet asi 15 tisíc starých stromů, například starých bučin v evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří. Dává to smysl? Napřed stromy vykácet a pak začít oblast chránit?
Já tu souslednost neumím přesně posoudit. Názory jsou na to samozřejmě různé. Já bych chtěl říci, že CHKO, byť se člení do různých zón, primárně není o tom, aby se nechávala příroda samovolnému vývoji. Na to máme v určitých proporcích jiné nástroje, například národní parky. CHKO je o tom, aby se udržitelně, ekologicky vhodně využíval daný prostor, včetně lesů.
Omlouvám se, že vám skáču do řeči – jsou čtyři zóny a první je právě ta, která chrání i vzácné stromy, jestli tomu správně rozumím.
Je to na delší povídání. Zjednodušeně řečeno, první a druhá zóna jsou o ochraně přírodních prostředí. První zóna je to nejcennější, druhá zóna často tvoří ochranné pásmo pro první zónu, pro to nejcennější přírodní území. Třetí zóna je o ochraně krajiny jako celku a čtvrtá zóna jsou zpravidla zastavěná, zastavitelná a intenzivně jinak využívaná prostranství, která v CHKO být mohou a nemusí.
Co se týká bučin, pakliže bude mít CHKO správně vymezeno zóny – předpokládám, že se nám to podaří – tak v první a druhé zóně budou omezeny intenzivní technologie obhospodařování lesů, které by je mohly zničit. Nebude tam zakázáno těžit stromy.
Když si ale někdo přečte bližší ochranné podmínky, které navrhuje ministerstvo životního prostředí, mimo jiné tam je, že bude na souhlas vázaná obnova a kácení porostů starších 150 let. To je, myslím si, určitý posun dobrým směrem, protože v lese jsou důležité mladé stromy, středně staré stromy, ale i ty velmi staré.
Příslib transformace
Martin Biben v Hospodářských novinách s nadsázkou napsal, že CHKO Krušné hory bude nejenom největší, ale i nejděravější, protože podle podrobné mapy nemá jít o kompaktní území. Stát vyňal celé obce a jednotlivé samoty, kde se může nebo má stavět. Nic například nebude bránit dalšímu rozšiřování lyžařských areálů. To je podle vás v pořádku?
To je obrovsky zjednodušené sdělení, asi tak jako sdělení, že Krušné hory bez Klínovce jsou jako Krkonošský národní park bez Sněžky. Tak já bych chtěl říci, že to jsou zcela rozdílné příběhy. U Sněžky se pohybujeme v národním parku a kromě lanovky a nešťastných dvou hotelů je unikátní z hlediska přírodních hodnot, přírodě blízké tundry.
Jediné pohoří v Česku bez plošné ochrany. Ministerstvo zahájilo vyhlašování CHKO Krušné hory
Číst článek
Kdo zná dobře Klínovec, tak ví, že to je jedno z největších lyžařských center v republice. My sami dopředu, bez ovlivňování samosprávami jsme zvažovali, jestli Klínovec za těchto okolností, kdy je protkán sjezdovkami, lanovkami, různými objekty a plány na další aktivity, má být nebo nemá být zahrnut do CHKO. Z hlediska symboliky tomu rozumím, ale z hlediska praktické ochrany přírody a z hlediska těch tenzí, které by tam vznikly, když už je to prostředí tak intenzivně využíváno, tak racionalita začlenění na místě nebyla.
Samozřejmě vyjednávání se samosprávami, zejména s obcemi Jáchymov a Loučná, jednoduché nebylo, ostatně vyjednávání s obcemi nebyla nikdy jednoduchá. Ale tady musím rychle poděkovat všem obcím, že složitá jednání byla korektní.
Proto došlo k určitým vyčleněním zastavitelných a zastavěných území. V podstatě tento problém řešíme i s ohledem na novou legislativu stavebního řádu ve všech chráněných krajinných oblastech. Když to opravdu velmi zkratkovitě zjednoduším, dříve vymezované chráněné krajinné oblasti, jako například Labské pískovce nebo Středohoří, obsahují i město padesátitisícové Děčín.
Kdyby to někdo vymezoval v současnosti, nikdy tam Děčín není. Souvisí to s tím, že mnoho CHKO má genezi vymezení v komunismu, kdy se ochranný režim těchto chráněných oblastí limitně blížil nule.
Tudíž my musíme reflektovat vývoj současné doby a děláme to dvojím způsobem. Buď některé části do CHKO nezačleňujeme, anebo je dáváme do tzv. čtvrtých zón, kde je ten režim vázán na územní plánování. Myslím si, že ten kompromis za to stojí a že tato úvaha je velmi závažná.
Jak jsme slyšeli, pro turisty se vyhlášením CHKO Krušné hory podle vás nezmění nic. Jak to chápu, pro obyvatele ani developery také ne. Jaký to má smysl?
Řekl bych, že jste to neřekl úplně přesně. Samozřejmě, pro běžné turisty a občany se v principu nezmění nic.
Změní se pouze to, že celé pohoří, které je zhruba 1200 kilometrů čtverečních velké, nemá ucelenou ochranu. V současnosti o to přírodní prostředí pečuje, nebo spíše méně pečuje, celkem jedenáct orgánů ochrany přírody, dva krajské úřady, osm ORP a v omezeném rozsahu i Agentura ochrany přírody.
Toto se změní. Měla by vzniknout ucelená péče, kromě jiného promítnutá do tzv. Plánu péče o CHKO, který zpravidla platí 10-15 let, který se projednává s obcemi, důležitými místními hospodáři a který naznačuje směřování území do budoucna.
Dobře víme, že toto území je historicky velmi poničeno těžbou, těžkým průmyslem, nemusím ani připomínat pánevní oblasti dole. Koneckonců Krušné hory byly postiženy obrovskou imisní zátěži, což je možná jeden z důvodů, proč se dlouhodobě nepřistoupilo k jejich vyhlašování. V každém případě by to mělo znamenat určitý stimul pro vytváření prostředí ekonomicky vhodného rozvoje území respektujícího krajinné a přírodní hodnoty a dejme tomu celkové ekonomické transformace tohoto regionu.
Nejde ve vyhlášení CHKO jen o formální snahu splnit mezinárodní závazky ochrany biodiverzity a přísné ochrany 10 % území do roku 2030? Poslechněte si celý rozhovor v horní části článku.
