České děti si rády hrají venku, řada z nich ale nemá s kým, říká socioložka
Většina českých dětí stráví během všedních dní a víkendů alespoň nějaký čas venku. Hlavní překážkou venkovních aktivit jsou sociální sítě, televize a že mnohým dětem chybějí na hraní venku kamarádky a kamarádi. „Roli hraje to, že děti často nemají z koho vybírat, když si zkrátka zrovna s nějakou místní partou dětí nerozumějí,“ přibližuje v pořadu Jak to vidí... Českého rozhlasu Dvojka analytička Ústavu empirických výzkumů STEM Klára Zajíčková.
„Výzkum České děti venku jsme porovnávali se srovnatelnou studií z roku 2015. Přestože se ukázalo, že množství času stráveného dětmi venku mírně pokleslo, děti stále během týdne i o víkendech tráví hodně času v přírodě, na hřišti nebo na ulici. S rostoucím věkem je odvádějí od pobytu venku filmy, seriály, sociální sítě a hraní her, u některých se k tomu přidává i čas strávený na kroužcích, obecně ale za osm let nedošlo k výraznějším změnám,“ popisuje analytička Klára Zajíčková.
Na hřišti, na ulici, v přírodě
Podle výzkumu necelá desetina dětí, hlavně starších kluků, tráví čas na počítači nebo telefonu a o pobyt venku přílišný zájem neprojevují. Část jejich vrstevnic a vrstevníků, celkem 13 procent, sice také tráví hodně času na sociálních sítích nebo sledováním filmů a seriálů, navíc ale ještě pomáhají v domácnosti, věnují čas přípravě do školy, chodí ven s kamarády nebo sdílejí svůj čas s rodinou.
Mnohem více venku jsou pak mladší děti. Desetina z nich chodí jen tak ven, jsou na hřišti, na ulici nebo v okolí jejich domu. Další skupina dětí pak tráví čas v přírodě o víkendech a během týdne jsou na kroužcích.
Zájem o kroužky pak klesá u nejstarších dětí ve věku 13–15 let. Nejrozsáhlejší skupina dětí, asi 61 procent, dělá od každého něco. Některé tráví čas spíše ve škole, některé v družině, některé na sociálních sítích a hodně z nich tráví čas venku při sportu.
21:45
Děti dnes sportují vrcholově, nebo vůbec. Sport ale není přirozený pohyb, varuje instruktor
Číst článek
V průměru tráví děti venku denně při různých aktivitách dvě hodiny. Zajímavým poznatkem výzkumu je podle Zajíčkové to, že zatímco pro mladší děti jsou důležitá dětská a sportovní hřiště nebo později skateparky, pro starší děti je mnohem důležitější, než kde jsou, s kým venku jsou.
„Zajímavě se k tomu vyjádřila třeba architektka Mirjana Petrik, zakladatelka sdružení Město přátelské k dětem, která k tomuto výseku výzkumu řekla, že to jen potvrzuje to, že při plánování veřejného prostoru velmi málo myslíme na starší děti,“ říká Petriková.
Absence kamarádů i vyžití
Problém u starších dětí je podle socioložky hlavně v tom, že je jejich čas více strukturovaný, a je mnohem těžší sladit jejich aktivity s aktivitami stejně starých dětí. Jednou z významných překážek pro to, proč děti ve starším věku nechodí tolik ven, je skutečnost, že nemají s kým by mohly trávit čas venku.
„V současném výzkumu toto zmínilo 39 procent rodičů, v roce 2015 to bylo jen 17 procent,“ popisuje jednu z nejvýraznějších změn Zajíčková.
Kromě již zmíněné strukturace času, kdy je obtížné se na čase venku domluvit, v tom podle analytičky hraje roli i to, že třeba na vesnicích nebo v menších městech není venku pro děti dostatečné vyžití. „Roli hraje i to, že děti často nemají z koho vybírat, když si zkrátka zrovna s nějakou místní partou dětí nerozumějí...,“ dodává Zajíčková.
