‚Jako stavba Národního divadla.‘ Botanici připravují fotografický atlas rostlin, na jeho vznik se složili lidé
Botanici dokončili první část velkého Fotografického atlasu rostlin České republiky. Ve veřejné sbírce na něj vybrali milion korun, další 2,5 milionu korun přidaly univerzity, a to umožnilo vysázet první část fotoatlasu. Publikace bude obsahovat fotografie všech druhů z našeho území, což je zhruba 3200 rostlin, a svým rozsahem se tak jedná o jedinečné dílo, které nemá v Česku obdoby.
Botanici zrovna hledají ostružiníky na levém břehu Vltavy u Zlaté koruny. „Ostružiníky jsou po pampeliškách nejpočetnější skupina, vyskytuje se jich u nás sto padesát a všechny budou ve fotoatlasu,“ vypráví nadšeně botanička z Jihočeské univerzity Alena Lepší.
Stojí za stativem a ručně zaostřuje fotoaparát, před kterým se také na stativu houpá větvička ostružiníku dvojbarevného. Tu ulovil z porostu a připravil na fotografování její manžel Martin Lepší, který se na ostružníky specializuje.
„Ostružiníky jsou velmi rozmanitá skupina. Pro fotoatlas potřebujeme snímky diakritických znaků, podle kterých leze jednotlivé druhy rozeznat. V tomto případě fotíme ostny a barvu prýtu,“ vysvětluje botanik z Jihočeského muzea v Českých Budějovicích.
Většina laiků rozezná mezi ostružiníky tak maximálně ostružinu od maliny, to ale podle Martina Lepšího nevadí, právě fotoatlas zájemcům umožní zorientovat se v tak složité skupině. „Ostružiníky jsou krásné a stojí za to. Australani jsou hrdí na šest set druhů blahovičníků, my můžeme být zase hrdí na našich sto padesát ostružiníků,“ říká téměř zamilovaně botanik, radostně pobíhá po břehu a hledá další druhy.
Jako stavba Národního divadla
„Tohle je ostružiník sladkoplodý, my mu říkáme arménský podle vědeckého názvu, u nás je nepůvodní, ale pěstuje se pro vynikající plody. Na zahradách roste běžně,“ usmívá se světlovlasý muž v kostkované košili a spokojeně ochutnává ostružiny.
Nadšená je i Alena Lepší, a to proto, že úspěšný projekt na vzniku fotoatlasu vede a je předsedkyní spolku Fotografující botanici. „Mně to přijde skoro jako stavba Národního divadla, na to se také lidé skládali. Teď nám pomáhají botanici, dávají nám tipy na rostliny, které ještě vyfotografované nemáme. Každá informace je pro nás cenná.“
Aktuality publikují botanici na facebookovém profilu Fotoatlas-rostlin.cz. „My už máme vyfotografované skoro všechny rostliny, fotíme ale dál, aby byl fotoatlas opravdu nejlepší. Nevyfotografovaných druhů zůstává jenom dvě stě.“
Publikace bude obsahovat devět tisíc fotografií a vzhledem k náročnosti projektu plánuje Alena Lepší její vydání za tři až čtyři roky. „V roce 2027 projde fotoatlas korekturami a pak ho co nejdříve vydáme. Dřív než bude další olympiáda, doufám,“ usmívá se světlovlasá žena s culíkem a nezbytnou lupou na krku, což je poznávací znamení každého botanika.
Botanici chystají fotografický atlas. Bude v něm přes tři tisíce druhů rostlin
Číst článek
„Fotoatlas bude kniha do knihovny, nikoliv do terénu. Má to být téměř A čtyřka, čtyři a půl centimetru tlustá. Kdyby byla menší, tak nevyniknou detailní znaky pro určování. Až vydáme knihu, tak plánujeme tvorbu aplikace do mobilu, to bude do terénu vynikající pomůcka.“
Ačkoliv botanici získali doposud na fotoatlas tři a půl milionu korun, dvojnásobnou částku ještě potřebují, a to především proto, aby mohli zaplatit za fotografie. Zároveň třeba některé druhy dostaly své patrony, což jsou lidé, kteří přispěli částkou deset tisíc korun a víc na své oblíbené rostliny.
„Příběhy patronů jsou velmi zajímavé a všechny je zveřejňujeme na webu. Máme třeba patrona masožravek, což je skupina sdružená kolem časopisu Svět masožravých rostlin, David Bříza si vzal pod patronát břízy, a třeba patronát nad rodem rozrazil (latinsky Veronica) darovala své dceři Veronice paní Eva Halaxová,“ dodává Alena Lepší, které kvůli zálibě v rodu česnek kolegové přezdívají Česnečka.
