Podle odborníků byly letos ideální podmínky pro rozmnožování místního druhu krysy s latinským názvem Rattus villosissimus. Kombinace vlhkého počasí a hojné sklizně zvýšila jejich počet.
Podle Jaroslava Jačka, vedoucího polesí Višňová, se kdysi koně zkoušeli nahradit navijáky. „Tomu zařízení se říkalo železní koně. Nicméně v praxi se to moc neosvědčilo,“ popisuje.
Francouzská glacioložka Heidi Sevestrová na pařížském summitu zdůraznila, že lidstvo už nezabrání roztání poloviny ledovců, a že tak přijde o zdroje vody pro zemědělství nebo na výrobu elektřiny.
Jakékoli zemědělství je velký zásah do přírody. Jak najít řešení udržitelné pro lidstvo i pro přírodu? Na to hledali odpověď nizozemští filmaři Karsten de Vreughd a Hidde Boersma.
Lizzi Larbalestierové nejprve pro založení záchranného zařízení chyběly vhodné prostory, a proto ho provozovala provizorně, ve svém Airbnb, kde se snažila zraněným živočichům pomáhat asi devět měsíců.
Nedostatek ryb vede i k tomu, že dnes už se nedá ve většině případů použít ani přírodní odchyt ryb pro získání genetického materiálu pro líhně. Každá líheň má vlastní chovné ryby, které obměňují.
Hrad z 13. století je dominantou oblasti zvané Morbihan nedaleko historického města Vanes. Převyšuje všechny okolní vesničky a je vidět i z nedaleké pláže.
K odchytu své oběti láčkovky využívají unikátní vodní skluzavku. „Mají speciálně kluzký a různě tvarovaný povrch,“ vysvětluje rostlinná ekoložka Jitka Klimešová.
Nový výzkum se zaměří na zvuky přírody a jejich pozitivní vliv na obyvatele domů s pečovatelskou službou. Výzkumníci z Univerzity v Gloucestershire budou seniorům pouštět zvukové stopy přírody.
Země už není bezpečným místem pro život, člověk boří další planetární limity. Tvrdí to mezinárodní tým vědců a svou nejnovější studii prohlašuje za budíček pro lidstvo.
Vědci se snaží zachránit severního bílého nosorožce.. „Cíl Colossal Biosciences je najít ztracené genetické informace a ty použít na rozšíření nosorožce,“ řekl ředitel Safari Parku Dvůr Králové.
V Česku mají dlouhodobě problém se suchem řeky na Krušnohorsku – pravidelně v létě vysychají přítoky Ohře nebo Bíliny. Také některé malé přítoky Labe ve východních Čechách.
Kromě kostí primátů zabavili celníci také další více než tři stovky lebek a koster jiných druhů, zejména kočkovitých šelem, ještěrů či dravých ptáků. Většinou šlo o chráněné druhy.
„Mokřady jsou kouzelné v tom, že jsou živé v každém roční období. Přítomnost vody dává energii, která mokřad dělá živým i v době vegetačního klidu,“ říká Kateřina Berchová-Bímová.
Problém je v tom, že je hora pro každého snadno přístupná. Na stanici Gogome, pátou z celkových deseti, se podle CNN dostane 90 procent všech návštěvníků hory, vede tam totiž silnice.
Umělá inteligence může zvířatům ubližovat a diskriminovat je. Problém je v tom, že máme morální hodnoty příliš zahleděné do sebe, říká odbornice na etiku Leonie Bossertová z univerzity v Tübingenu.
Dobrovolníci ve Skotsku se učili zachraňovat velryby uvízlé na mělčině. V tréninku jim pomáhaly realistické nafukovací modely. Akce následovala po červencovém incidentu, kdy uhynulo hejno 55 velryb.
Navíc musí pracovníci správy parku dlouhodobě bojovat s invazí nezničitelného trnovníku akátu, který začali už před dávnými staletími coby okrasnou dřevinu v oblasti vysazovat Lichtenštejnové.
„Obecní pasák tady není, jsou to bezúdržbové valašky, které jsou zvyklé na přírodní podmínky, takže žádnou zvláštní péči nepotřebují. Mají tady pouze vodu,“ vysvětluje Smola.
Jihoafrická republika je domovem téměř 80 procent světové populace nosorožců bílých. Země se stala ohniskem pytláctví, rohy těchto tlustokožců jsou totiž žádané zejména na asijských černých trzích.
