Zvýšení hladiny oceánů i nenávratné změny v přírodě. Do konce století podle vědců zanikne polovina ledovců
V Paříži v pátek končí vůbec první mezinárodní summit o světových pólech a ledovcích. Vědci upozornili na jejich rychlé tání i na dopady tohoto fenoménu na celosvětovou populaci. Zároveň v Paříži žádali o víc prostředků pro polární výzkum.
Francouzská glacioložka Heidi Sevestrová na pařížském summitu zdůraznila, že lidstvo už nezabrání roztání poloviny ledovců, a že tak přijde o zdroje vody pro zemědělství nebo na výrobu elektřiny.
Do konce století podle vědců zanikne polovina ledovců. Více si poslechněte v reportáži Martina Baluchy
Podle ní je ale stále možné zachránit druhou polovinu ledovců. K tomu je ale potřeba snížit emise skleníkových plynů a zabránit projektům přímo na ledovcích.
Francouzští vědci a asociace už tři roky bojují proti projektu vysokohorské lanovky, která má vzniknout na ledovci Girose v Alpách.
Před nevratnými změnami na summitu varovali i Češi. „Pokud by pokračoval business as usual (pozn. redakce: pokud by vše pokračovalo jako dosud), tak se bavíme o velmi zásadních změnách, kde by mohlo docházet k velmi silným extrémům: zvýšení hladiny oceánů o jednotky metrů a narušení celých procesů v přírodě, které už nepůjde vrátit zpátky,“ popsal Jan Dusík ze Světového fondu pro ochranu přírody.
Podle něj některé důsledky klimatických změn vidíme a žijeme už dnes: „Už nyní vidíme dopady na životy lidí, na migraci z hlediska nedostatku vody a extrémních situací. Zásadní debata, která se vede na světové úrovni, je otázka ztrát a škod. Kdo by měl platit za škody, které už v současné době nastávají. Není to o tom, jestli něco nastane, ale jak vážné to bude, jak se s tím vypořádat a kde na to vzít prostředky.“
Na pařížskou konferenci přijel i biolog Josef Elster z Jihočeské univerzity, která má polární stanici na Špicberkách: „Za 40 let se průměrná zimní teplota na Svalbardu zvýšila o sedm až deset stupňů a zimní sezona se zkrátila z devíti na šest měsíců.“
Dramatická změna může vést k rozšíření invazivních druhů nebo naopak k vymírání těch původních. Vědci z britského centra pro výzkum Antarktidy (BAS) odhadují, že do konce století vymře 90 procent kolonií tučňáků císařských.
Tání ledovců ale může vést i k osídlování méně obydlených míst. „Předpokládám, že Arktida bude v pořadí díky rychlému odledňování a díky velkým surovinovým zdrojům a asi potom bude následovat Antarktida,“ potvrzuje Josef Elster.
Závěry pařížského summitu by se měly objevit i na nadcházející klimatické konferenci OSN COP 28, která začne koncem měsíce v Dubaji.
