Vlků v Česku přibývá, mají tu dostatek potravy. Na Šumavě patří do jejich jídelníčku i bobři
Na Slovensku letos můžou lovci zastřelit 74 vlků. Umožnilo jim to přes protesty ochránců přírody a řady odborníků Ministerstvo životního prostředí. V Česku se vlci střílet nesmějí a poslední šelma byla legálně odlovená zřejmě před 110 lety v Beskydech. Počet vlků v Česku v posledních letech roste a to kvůli tomu, že mají dostatek potravy. V lesích je totiž dlouhodobě přemnožená spárkatá zvěř.
Přírodovědci odhadují, že se populace šelem v Česku ještě zvětší. Zatím se na našem území pohybuje podle hrubých odhadů Agentury ochrany přírody a krajiny zhruba 300 vlků ve 30 až 40 smečkách.
Slovensko od nového roku zrušilo ochranu vlků. Odlovit je možné až 74 zvířat
Číst článek
Jedinými legálními úlovky jsou snímky z fotopastí, ze kterých ale není poznat, o jakého vlka se jedná. Tyto šelmy nemají typickou kresbu srsti jako třeba rys a pro určení vlků je potřeba biologický materiál, obvykle trus, moč nebo srst. Vlci v šumavském Národním parku dostávají i obojky.
„Teď má obojek pět zvířat. Z trusu poznáme, co je jejich potrava, z genetického rozboru samozřejmě pohlaví a třeba příbuznost ke smečce. Také třeba bezpečně víme, že vlci chovaní v zajetí v Srní z výběhu neutíkají a že se zatím neobjevil kříženec vlka a psa. To se stává výjimečně a takové zvíře bychom museli odstranit.“
Rozbor trusu prokázal, že přes 90 procent potravy vlka na Šumavě tvoří vysoká zvěř a divočáci, velmi okrajově hospodářská zvířata a z několika procent i bobři. To je podle biologa z České zemědělské univerzity Aleše Vorla dané tím, že se na Šumavě překrývají areály výskytu vlka a bobra.
3:13
Odborníci se snaží spočítat, kolik vlků se letos celkem narodilo na území Šluknovského výběžku
Číst článek
„Bobr je druhá nebo třetí nejčastější kořist vlka. Nikde jinde se to neprojevuje tak silně jako na Šumavě. Ale třeba na Sibiři nebo v Kanadě vlk běžně bobry loví, tvoří až třetinu jeho potravy.“
Na Šumavě žije osm vlčích smeček a to je podle odhadů zhruba 30 až 40 vlků. Podobné je to v severních Čechách, na jiných místech je podle Jindřišky Jelínkové z Agentury pro ochranu přírody a krajiny vlků méně.
„První vlci přišli ze severu z Lužických hor a bylo to tím, že Polsko zavedlo přísnou ochranu vlků. Máme vlky osídleno naprosto celé pohraničí kromě jižní Moravy. Tam určitě není.“
Chráněný predátor
Vlk je vrcholový predátor, ohrožují ho pouze přírodní podmínky, ilegální lovci nebo automobily. Jindřiška Jelínková připomíná poslední zaznamenaný případ přejetého vlka na dálnici D1 z října minulého roku. „Na 14. kilometru chybí ohrazení a zvířata, která jdou okolo po linii dálnice, tam přecházejí. Ležela tam i mrtvá liška. Ročně zemře pod koly maximálně pět vlků.“
1:49
Vlci se nepřemnožili, jsou uměle vysazení, tvrdí starosta. Olomoucký kraj chce povolit jejich odchyt
Číst článek
V Česku se na rozdíl od Slovenska vlci střílet nesmějí i proto, že Česko podle Jindřišky Jelínkové přijalo jinou evropskou směrnici. „U nás je přísně chráněný, na Slovensku je v kategorii druhu, který je možné obhospodařovat lovem.“
Například na Šumavě se objevila první vlčí smečka v roce 2017 a od té doby podle mluvčího Národního parku Jana Dvořáka klesá množství odlovené zvěře. „Počet střelených kusů spárkaté zvěře pokles o polovinu, což možná souvisí s tím, že stavy zvěře snižují vlci. My bychom byli rádi, kdyby se časem o redukci zvěře starali jenom predátoři.“ Přímou souvislost ale zatím biologové hledají, a Aleš Vorel na výsledky teprve čeká. „Je to hypotéza, na které právě pracujeme.“
300 vlků v pohraničních horách není podle biologů zdaleka ještě vrchol, očekávají, že kvůli přemnožené zvěři budou tyto šelmy v Česku ještě přibývat. Například na Slovensku, které je rozlohou dvoutřetinové, žije vlků zhruba dvojnásobek.
