Není to řízený odstřel vlků, ale nouzový plán, vysvětluje agentura ochrany přírody novou vyhlášku
Od ledna je jednodušší získat povolení pro odlov vlka, ale jen za přísných podmínek, zdůrazňuje v rozhovoru pro Český rozhlas Liberec Jindřiška Jelínková, ředitelka odboru druhové ochrany živočichů Agentury ochrany přírody a krajiny. „Určitě se nejedná o řízený odstřel vlků. Jen chceme dopředu řešit situace, kdy bude vlk vykazovat problematické chování ve vztahu k člověku, nebo opakovaně napadat dobře zabezpečená hospodářská zvířata,“ tvrdí.
Vlka v Česku chrání dva zákony, ten na ochranu přírody a krajiny a myslivecký zákon. „Abychom mohli do přirozeného vývoje vlka zasáhnout, tak potřebujeme z těch zákonů dostat výjimku,“ vysvětluje Jelínková, proč agentura vydala novou vyhlášku.
Jindřiška Jelínková: Nejedná se o řízený odstřel vlků. Tímto opatřením chceme dopředu řešit situace, kdy bude vlk vykazovat problematické chování
Žádat o výjimku pro odstřel problémového zvířete ale bylo zdlouhavé a trvalo týdny až měsíce. Podle vyhlášky, která je vlastně pohotovostním plánem, se schvalování odstřelu může zkrátit, zatím k tomu ale nedošlo, posala na začátku února ředitelka agentury pro Český rozhlas Liberec.
Ve štábu budou zástupci myslivců, policistů, veterinářů a vedení například národního parku nebo přímo agentury ochrany přírody. Společně konkrétní případ proberou.
Stát povolí odstřel nebezpečných jedinců jinak chráněného vlka, uvedl ministr Hladík
Číst článek
„Máme popsané různé kategorie chování vlka, abychom se vešli do nějakých měřítek a byli schopní říct, v jaké fázi bude dobré vlka odchytit, nasadit mu telemetrický obojek, abychom znali jeho prostorové chování, kudy chodí a podobně. A pak teprve budeme vyhodnocovat, proč ztratil plachost, proč třeba chodí do blízkosti lidských obydlí, co ho tam láká. A tyto stimuly se musíme vždy snažit odstranit,“ vyjmenovává Jelínková, co všechno je potřeba ještě před tím, než dojde k odstřelu, vyzkoušet a zvážit.
„Určitě se nejedná o řízený odstřel vlků. Tímto opatřením chceme dopředu řešit situace, kdy bude vlk vykazovat problematické chování ve vztahu k člověku, nebo opakovaně napadat dobře zabezpečená hospodářská zvířata,“ vysvětluje.
Jít si po svých
Vlci v Česku nežili zhruba dvě staletí. Teď se vyskytují prakticky v celém pohraničí s výjimkou jižní Moravy. „Krajinu postupně osidlují, migrují, ale není v tom nic nebezpečného,“ upozorňuje ředitelka agentury ochrany krajiny.
Člověk by si podle ní měl uvědomit, že vlk je vysoce inteligentní tvor. „Když na něj narazíme, není důvod k panice. Tam, kde nemá možnost úniku, je dobré se od něj postupně vzdalovat, nikoliv s ním vyhledávat interakci,“ přidává radu, jak se chovat, když se člověk v přírodě s vlkem potká.
Ekologický přínos vlků? Vědci zjišťují, jaký mají šelmy vliv na obnovu lesů, když loví přemnoženou zvěř
Číst článek
Zpravidla ale vlk, když se setká s člověk, zprvu situaci vyhodnocuje. „Nejde o nic netypického, pokud vlk nevezme hned nohy na ramena a neuteče. Bude to chvíli vypadat tak, že si bude vlk jako by říkat, co to tady je, jestli to je nebezpečí. Dejme mu prostor, ať si může jít po svých, a my si jděme taky po svých,“ doplňuje Jelínková.
Od roku 1975 nemá agentura doložený žádný případ, že by zdravý vlk napadl na území Evropy člověka. Naopak napadnou ročně vyšší desítky až nízké stovky hospodářských zvířat.
Také ale vlci likvidují přemnoženou spárkatou zvěř, která ročně páchá miliardové škody. „Vlci jsou v podstatě taková zdravotní policie, měli bychom se naučit s nimi žít a navzájem se respektovat,“ potvrzuje Jindřiška Jelínková.
