Podle dostupných informací erupce začala po půlnoci místního času a zastihla mnoho obyvatel ve spánku. Erupce zasáhla oblast, kde žije nejméně 10 000 lidí.
Láva neodtéká směrem k nedalekému rybářskému městečku Grindavík, dodal. To bylo evakuováno už v listopadu a od té doby se do něj vrátila jen malá část jeho 4000 obyvatel.
Vědcům se podařilo prokázat, že předchozí erupce na poloostrově Reykjanes nejsou náhodné. Místo toho se vyskytují v obdobích trvajících celá staletí a podél stejných sopečných zón.
Ohnivá podívaná připomněla výzvy, kterým čelí země se 400 000 obyvatel. Vědci varují, že erupce na poloostrově Reykjanes by se mohly neustále opakovat po desetiletí, ba dokonce staletí.
Město, ve kterém obvykle žije bezmála 4000 obyvatel, v posledních dvou měsících potemnělo. Mnoho rodin, překvapených rozsahem destrukce, se ocitlo ve finanční tísni.
Proud lávy odstřihl hlavní silnici do města. Vulkanolog Robin Andrews v rozhovoru pro BBC mimo jiné zdůraznil, že vyvěrání lávy ze dvou momentálních trhlin nevykazuje žádné známky zpomalování.
Sopka vybuchla zhruba čtyři kilometry severovýchodně od Grindavíku v oblasti, kde se nacházejí také oblíbené lázně Modrá laguna a geotermální elektrárna Svartsengi, kde nyní stojí ochranná bariéra.
Sopečná aktivita byla delší dobu očekávána kvůli otřesům. Obyvatelé nejbližšího města Grindavíku ze svých domovů zmizeli už v listopadu. Už tehdy jim tedy úřady nařídily evakuaci.
V době výbuchu sopky na ostrově Sumatra, který vyslal oblak popela až do výšky tří kilometrů, bylo v oblasti kolem 75 turistů. Většině z nich se podařilo dostat do bezpečí.
V přilehlém okrese Agam obloha s příchodem mraku potemněla. Obyvatelé byli vyzváni, aby zůstali ve svých domovech. Podle úřadů si erupce zatím nevyžádala žádné oběti, informovala dnes agentura DPA.
Otřesy půdy z posledních dnů vedly k víkendové evakuaci rybářského přístavu Grindavík s téměř 4000 obyvateli. V ulicích města se objevily široké pukliny a popraskaly i některé domy.
Do islandského Grindavíku se ve středu pod dohledem policie mohli navrátit obyvatelé a vyzvednout si své osobní věci. Kvůli hrozícímu výbuchu sopky evakuovaly úřady vesnici už minulý týden.
V současné chvíli v oblasti stále platí žlutý stupeň výstrahy, tedy druhý nejnižší. Na hrozbu erupce sopek však neexistují žádné přesné parametry. Výbuch by mohl přijít za měsíc nebo i za tisíc let.
Výbuch sopky nastal v oblasti Litli-Hrútur, kde se erupce sopek objevily i v předchozích dvou letech. V oblasti byla zaznamenána i zemětřesení. Nejsilnější z nich o síle 5,2 stupně bylo v neděli.
„Nebe je černé jako v noci,“ vylíčil situaci na místě zpravodaj ruského listu Kommersant. Místní úřady uzavřely školy v okrese a doporučily obyvatelům okolních vesnic, aby zůstali doma.
Víc lávy proudí z nedaleké sopky Šiveluč – dalšího vulkánu, který na Kamčatce probudil. V oblasti bylo v sobotu silné zemětřesení. Ani při větších erupcích ale zřejmě nebudou v ohrožení lidé.
Premiér karanténu zavedl na neurčito, zdravotnické úřady situaci přezkoumají každých 48 hodin. Lidé budou muset zůstat doma a fungovat budou pouze základní služby.
Podle Rappricha erupci umocnila slaná voda, která se dostala do kontaktu s magmatem. Globálního zastavení letecké dopravy se ale podle vulkanologa obávat nemusíme. Problémy budou pouze lokální.
Velké vlny v okolí sopky registrovalo také americké Tichomořské centrum pro varování před tsunami, které uvedlo, že by mohly být způsobeny dalším výbuchem.
Podmořská sopka Hunga Tonga – Hunga Ha’apai, která leží asi 65 kilometrů od metropole souostroví, vybuchla v pátek místního času (v sobotu brzy ráno SEČ), uvedl australský meteorologický úřad.
Za posledních 24 hodin zaznamenali seizmologové sedm desítek zemětřesení o síle až 3,9 stupně. V noci na úterý byla také síla erupce tohoto vulkánu jedna z nejsilnějších od jejího začátku.