Na Islandu se probudil vulkánský systém v puklině dlouhé čtyři kilometry. Jde o šestou tamní erupci roku
Na jihozápadě Islandu nastala ve čtvrtek pozdě večer již šestá erupce od prosince v tamním puklinovém vulkanickém systému. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na islandský meteorologický ústav. Živé záběry z kamer na poloostrově Reykjanes ukazovaly žhavou lávu prýštící ze země, jejíž jasně žluté a oranžové odstíny ostře kontrastovaly s tmavou noční oblohou.
Celková délka pukliny činila asi 3,9 kilometru, když se za pouhých 40 minut rozšířila o půldruhého kilometru, uvedl meteorologický ústav, který je pověřen monitorováním vulkánů.
Láva neodtéká směrem k nedalekému rybářskému městečku Grindavík, dodal. To bylo evakuováno už v listopadu a od té doby se do něj vrátila jen malá část jeho 4000 obyvatel.
„Dopad se omezuje na lokalizovanou oblast v blízkosti místa erupce. Nepředstavuje ohrožení života a sousedící oblast byla evakuována,“ uvedlo islandské ministerstvo zahraničních věcí na sociální síti X.
Erupce na Islandu mají trvat několik století. Způsobilo je magma nahromaděné pod povrchem, říká studie
Číst článek
Erupce nastala v řadě kráterů Sundhnukar východně od hory Sylingafell a částečně překryla jiné nedávné erupce na poloostrově. Tamní vulkanický systém nemá centrální kráter, ale vybuchuje otevíráním obřích puklin v zemi.
Studie ukázaly, že se pod zemským povrchem v oblasti hromadí magma, což vedlo k varování před novou vulkanickou činností jižně od hlavního města Reykjavíku.
Předchozí erupce na poloostrově Reykjanes, kde žije asi 30 000 lidí, tedy téměř osm procent celkové populace Islandu, skončila 22. června po 24 dnech, kdy chrlila gejzíry roztavené horniny. Vědci varují, že erupce na Reykjanesu by se mohly neustále opakovat po desetiletí, ba dokonce staletí.
Od roku 2021 došlo na poloostrově již k devíti erupcím poté, co se po 800 letech nečinnosti reaktivovaly tamní geologické systémy.
