Ukrajině chybí miliony pracujících a situace se bude jen zhoršovat. Uprchlíci se do vlasti nemusí vrátit
Někteří z milionů Ukrajinců, kteří utekli před ruskou agresí, začínají přemýšlet, zda se usadit v zemích, kde našli útočiště. Studie Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky ukázala, že se převážná většina chce vrátit do své rodné země, ale jen každý desátý to plánuje v nejbližší době. Studie téhož úřadu naznačují, že při předchozích uprchlických vlnách, například ze Sýrie, touha běženců vrátit se domů časem zeslábla, píše agentura Reuters.
Reportéři hovořili s několika ukrajinskými podnikateli a všichni uvedli, že nevědí, co si počnou, jestli se větší množství uprchlíků domů nevrátí a počet pracovních sil se v příštích letech sníží. Trápí to i demografy a ukrajinskou vládu.
Anketa ukrajinského Institutu pro hospodářský průzkum a politická studia u zhruba třetiny z 563 oslovených ukrajinských podniků ukázala, že nedostatek zaměstnanců považuje za hlavní problém asi třetina z nich.
Muži ve věku, kdy mohou být povoláni na frontu, nesmějí opustit Ukrajinu, takže většinu uprchlíků tvoří ženy v produktivním věku a děti. O pracovníky, kteří nastoupili k ozbrojeným silám, přišly především farmy a továrny.
Nedostatek pracovních sil pociťují ale zejména průmyslové podniky, které vyžadují vyšší vzdělání, protože ze země odešly hlavně mladé vzdělané ženy. Dvě třetiny z těch, které našly nový domov v některé evropské zemi, mají vysokou školu, zjistil průzkum ukrajinského Střediska pro hospodářskou strategii.
Ukrajině chybí miliony lidí
Problémem není jen nedostatek pracovních sil. Hospodářskou poptávku snižuje i jejich dlouhodobě klesající množství. Ukrajině chybí doslova miliony lidí.
Vysoké procento občanů tvoří starší lidé a problematická je i porodnost, která patří k nejnižším na světě. Podle jedné z nejuznávanějších ukrajinských demografek Elly Libanovové z Národní akademie věd, bude porodnost v roce 2022 (po zveřejnění oficiálních údajů) na hodnotě 0,9 dítěte na jednu ženu – a s téměř stoprocentní pravděpodobností v roce 2023 klesne až na 0,7 dítěte, což vydrží minimálně do konce války.
Proti Rusům bojuje asi milion lidí, další miliony žijí na území, které obsadila Moskva, a mnoho jich také bylo přesídleno do Ruska. Často jde o děti.
Bydlení zdarma jen pro zranitelné a menší příspěvky. Mění se pravidla pro pomoc ukrajinským uprchlíkům
Číst článek
Ukrajinská vláda nezveřejňuje počet válečných obětí, ale podle amerických zpravodajských služeb bylo zabito nebo zraněno na 15 tisíc Ukrajinců v produktivním věku. Libanovová také upozorňuje, že až bude zrušen válečný zákaz opustit zemi, mnoho mužů možná odjede za svými rodinami do zahraničí.
Rusko dnes okupuje zhruba pětinu ukrajinského území a demografka odhaduje, že v oblastech ovládaných Kyjevem možná žije jen 28 milionů lidí. Před ruskou invazí přitom ukrajinská vláda mluvila o 41 milionech.
Nezapočítávala do nich obyvatele Krymu, který v roce 2014 anektovalo Rusko; tam žily začátkem loňského roku zhruba 2 miliony Ukrajinců.
Úbytek začal už před válkou
Počet ukrajinských obyvatel se snižoval už před válkou. V roce 1991, kdy Ukrajina vyhlásila nezávislost, měla 52 milionů obyvatel. Sčítání lidu v roce 2001, jediné v historii nezávislé země, zaznamenalo 48,5 milionu.
Podle studie, kterou letos v březnu zveřejnilo Společné výzkumné středisko Evropské komise, se počet Ukrajinců v příštích 30 letech může snížit o pětinu až třetinu – to podle toho, jak dlouho bude trvat válka a kolik lidí se usadí v zahraničí.
Středisko pro hospodářskou strategii odhadlo, že v cizině může natrvalo zůstat 860 tisíc až 2,75 milionu Ukrajinců. Vycházelo z únorového průzkumu, který se dotazoval víc než tisíce ukrajinských uprchlíků v zemích Evropské unie. Ekonomika země by tak mohla přijít až o skoro 8 procent hrubého domácího produktu ročně.
Ukrajinská vláda je ale v otázce navrátilců optimističtější a odvolává se na vlastenectví, které po invazi prudce zesílilo. Náměstek ministra hospodářství Oleksij Sobolev očekává, že se do tří let po skončení války vrátí do země až 75 procent uprchlíků.
Vnímání uprchlíků z Ukrajiny závisí na tom, jak je Česko dokáže integrovat, varuje sociolog Prokop
Číst článek
Někteří Ukrajinci podporují svou zemi na dálku. Například módní návrhářka Ksenia Karpenková udržuje firmu i ve svém současném domově ve španělské Tarragoně, kde byla zrovna na dovolené, když válka vypukla.
Musela sice podnik zmenšit, ale pokračovala. Dnes zaměstnává na Ukrajině tým osmi lidí, kteří navrhují a šijí oblečení pro butiky v Madridu a Barceloně. „Jsem tady produktivnější než na Ukrajině, dělám také víc pro své krajany,“ cituje Karpenkovou agentura.
Celý Svět ve 20 minutách najdete v audiozáznamu. Připravily Gita Zbavitelová a Tea Veseláková.
