Pozor, je to past! Kdo nejvíc těžil z výměny vězňů mezi Ruskem a západními zeměmi?
Na začátku srpna 2024 se na letištní ploše v turecké Ankaře sešla neobvyklá společnost. Z ruských vládních speciálů vyvedla ostraha 16 lidí. Devět z nich mělo americké, německé nebo britské občanství. Zbylých sedm byli Rusové. I svoje spoluobčany se ruský prezident Vladimir Putin rozhodl vyměnit je za tajné agenty, kteří byli v dřívějších letech zatčeni v různých koutech světa: ve Spojených státech, Slovinsku, Polsku, Norsku a především Německu.
Největší výměně vězňů mezi Ruskem a západními zeměmi od konce studené války se věnuje nejnovější díl podcastu Na Východ! Josef Pazderka a Ondřej Soukup se v něm zamýšlejí nad tím, jakou cenu za svobodu svých občanů byly Spojené státy a Německo ochotné zaplatit. A kdo z této výměny ve výsledku těžil nejvíc.
„Člověk se při tom necítí dobře. Vyměňujeme nevinné lidi za odsouzeného zabijáka,“ připomněla v rozhovoru pro BBC šéfredaktorka listu Wall Street Journal Emma Tuckerová krátce po osvobození svého zaměstnance, novináře Evana Gershkoviche.
Naráží tím na ruského agenta Vadima Krasikova, který si odpykával trest doživotí v německém vězení za nájemní vraždu čečenského důstojníka v Berlíně v roce 2019. Podrobněji se jeho případu věnoval už druhý díl podcastu Na Východ! s názvem Koho nechá Putin zabít příště.
Právě Krasikov se nakonec ukázal být středobodem velké výměny 26 vězňů z letošního srpna.
„Jeho manželka tvrdí celou dobu, že se zná osobně s Vladimirem Putinem. Dokonce spolu chodili na střelnici. Nemáme to jak ověřit, nicméně ty scény, které jsme viděli při výměně na moskevském letišti, by tomu asi trochu napovídaly,“ uvažuje v podcastu Ondřej Soukup.
Záběry z moskevského letiště Vnukovo krátce po příletu vyměněných ruských vězňů ukazují prezidenta Putina, jak vřele objímá ruský manželský pár zatčený ve Slovinsku a vítá se se sportovně oblečeným Krasikovem. V jiném záběru říká skupince deseti vyměněných agentů:
„Všichni dostanete státní vyznamenání. Ještě se uvidíme, abychom si mohli promluvit o vaší budoucnosti.“
Bezprecedentní eskalace, zlobí se Rumunsko. Rusko poškodilo loď v jeho výlučné ekonomické zóně
Číst článek
Josef Pazderka k tomuto setkání na letišti dodává kontext:
„Vladimir Putin je člověk, který se extrémně bojí jakékoli infekce. Během covidové pandemie jste viděli dlouhé stoly, u kterých vítal Macrona nebo svého ministra zahraničí Lavrova. Tento člověk nepřijel na letiště Vnukovo ani v momentě, kdy přiletěl čínský prezident Si Ťin-pching. Ale přijíždí tam, aby přivítal nájemného vraha Krasikova, objal tam dva nelegály a jejich děti a dal jim buket květin. To je věc, která přesně vypovídá, koho si Putin cení, kam až daleko je ochoten zajít a zároveň, že pro některé případy existují výjimky.“
Jak totiž Pazderka se Soukupem vysvětlují v podcastu, agent Krasikov provedl pro ruský stát jistou „práci“, ale slouží také kremelské propagandě jako symbol Putinovy moci.
„Člověk, který vykonal misi, vlastenec, příslušník tajných služeb, který se ničeho nebojí. Svým věznitelům v berlínském vězení říká, že ho Putin rozhodně nenechá shnít ve vězení. Dostane doživotí. Je nemyslitelné, aby vyšel z vězení. On vyjde, protože to Vladimir Putin chce,“ vysvětluje Josef Pazderka.
Jak důležitý tento symbol pro Putina byl, popsal dřívější díl podcastu Na Východ! Zachraňte Evana a Alsu. V rozhovoru s americkým televizním komentátorem Tuckerem Carlsonem v únoru 2024 prohlásil, že novinář Evan Gershkovich by mohl opustit ruské vězení, pokud Německo propustí právě Krasikov.
Útoky dalekonosnými zbraněmi v ruském týlu zapojí NATO do války, reagoval na konec omezení Putin
Číst článek
Výměna Rusů za Rusy
Druhou linkou, kterou podcast Na Východ! sleduje, je osud ruských politických aktivistů a aktivistek, kteří se stali součástí výměny vězňů proti své vůli. Jeden z nich, Ilja Jašin, dokonce vydal oficiální prohlášení, že odmítá Rusko opustit a že trvá na svém zákonném právu setrvat v zemi, v níž se narodil. Nakonec byl i on donucen nasednout do vládního speciálu a v Ankaře přestoupit.
V ruských věznicích přitom ještě zůstali další američtí občané: učitel a pracovník ambasády Marc Fogel, balerína Ksenia Karelina nebo mariňák Robert Gilman. Na seznam vyměněných vězňů se ale nedostali.
Ruští opozičníci a političtí aktivisté se ale touto výměnou ocitli v ďábelské pasti. Stručně řečeno, Vladimir Putin jim tím dal už nesmazatelný cejch agentů Západu, a to podle jednoduché propagandistické logiky. „My jsme dostali zpátky naše ruské agenty. A poslali jsme tam jejich agenty,“ shrnuje ji lapidárně Ondřej Soukup.
Jaké jsou teď jejich možnosti a další politický osud? A byla skutečně tato výměna vězňů poslední, nebo se naopak dočkáme častějšího zadržování cizích občanů na území Ruska, aby potom mohli být vyměněni za spoluobčany cenné pro Vladimira Putina? Poslechněte si celý díl podcastu Na Východ!
