Nahrávky politiků jsou už u nás tradice, lidé chtějí vidět až do kanceláří, říká polská politoložka
Příznivci Jarosława Kaczyńského si obsah nahrávky ospravedlní a názor na něj nezmění ani jeho odpůrci, komentuje pro iROZHLAS.cz politoložka z Varšavské univerzity Ewa Marciniaková dopady zveřejnění odposlechu předsedy polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost. Mluví na nich o stavbě mrakodrapů ve Varšavě. Nahrávky politiků v Polsku svědčí podle politoložky o nedůvěře ve vyšetřování a soudní řízení i o nízké úrovni politické kultury v zemi.
Může zveřejněná nahrávka poznamenat politický a mediální obraz Jarosława Kaczyńského?
Nahrávky nebudou mít na obraz Kaczyńského u jeho horlivých přívrženců větší vliv. Považují ho za neobyčejně poctivého člověka, který je oddaný své straně a systematicky usiluje o cíl, kterým je přestavba polské společnosti a státních institucí.
‚Jestli nevyhrajeme volby, varšavská dvojčata nebudou.‘ Nahrávka odhaluje developera Kaczyńského
Číst článek
Jeho příznivci si ho jako politika idealizují, takže pakliže snad zveřejnění nahrávek vyvolá určité kontroverze, většina z nich bude hledat různé cesty k ospravedlnění jejich obsahu a vysvětlení. To všechno proto, aby si udrželi své pozitivní názory na tohoto politika.
To jsou tedy příznivci. A jak je to s jeho odpůrci?
U těch se situace liší. Tahle skupina voličů předsedovi Práva a spravedlnosti (PiS) nevěří. A žádné jeho – ani pozitivní, ani negativní – chování nemají na změnu názorů této skupiny vliv. Žádná významné změny v příští výzkumech důvěry v politiky nepředpokládám.
Vypadá to, že v Polsku už existuje jistá tradice nahrávek politiků a jejich využívání pro politické cíle, je to pravda?
Ano, v Polsku se často nahrávky využívají jako prostředek politického boje. Svědčí to na jednu stranu o nízké úrovni politické kultury a kultury dialogu. Na druhé straně se využívání nahrávek jako důkazu v různých případech (například překračování pravomocí) váže s absencí důvěry ve spravedlivé a spolehlivé postupy vyšetřovacího a soudního řízení, z toho důvodu se hledají „tvrdé důkazy“.
Společnost se navíc zajímá o neveřejnou část života, se zájmem si čte o tématu soukromé sféry života politiků – například co si říkají v restauracích, v soukromí svých kanceláří, tedy tehdy, když se cítí svobodně a bez obav během různých rozhovorů nejednou používají vulgarismy. Zveřejňování soukromých rozhovorů politiků je tudíž spojené s potřebou bulvární verze politiky.
Nahrávky neovlivňují polskou politiku poprvé
- RYWINOVA AFÉRA 2002
V roce 2002 vypukla tzv. Rywinova aféra. Politik vládního Svazu demokratické levice Lew Rywin nabídl šéfredaktorovi deníku Gazeta Wyborcza Adamu Michnikovi výhodnou koupi televizní stanice výměnou za finance pro stranu. Michnik si ho nahrál a později nahrávku publikoval. Tehdy nevládní strany Občanská platforma a Právo a spravedlnost využily aféry k posílení svých pozic. - POZEMKOVÁ AFÉRA 2007
V létě 2007 kvůli pozemkové aféře rezignoval vicepremiér Andrzej Lepper a rozpadla se nesourodá koalice PiS, levicové populistické Sebeobrany a ultrakonzervativní Ligy polských rodin. Roli hrály videozáznamy z bezpečnostních kamer i zveřejněné odposlechy. Předčasné volby vyhrála neoliberální Občanská platforma, která sestavila vládu s agrární Polskou lidovou stranou. - AFERA TAŚMOWA 2014
V červnu 2014 vládou Donalda Tuska otřásly nahrávky z varšavských restaurací. Ministři a úředníci na nich s byznysmeny mluví o Polsku jako o státu, který „funguje jen teoreticky“ nebo o chaosu v armádě. Baví se velmi vulgárně, program vlastní vlády přirovnávají k hnoji a domlouvají novelizace zákonů na míru centrální bance nebo zastavení nepříjemné finanční kontroly u ženy jednoho z vládních politiků. Tuskova vláda sice v parlamentu přežila hlasování o nedůvěře, ale sám premiér vyklidil pole – na konci srpna podal demisi a stal se předsedou Evropské rady.
Zveřejňování nahrávek tím ale neskončilo. V květnu 2015 napsal o dalších odposleších konzervativní týdeník Do Rzeczy, figuroval v nich šéf Ústředního protikorupčního úřadu. To už ve vládě premiérky Ewy Kopaczové, která funkci převzala po Tuskovi, spustilo vlnu demisí. Ani vládní obměna ale Platformě nepomohla a volby na podzim s velkou převahou vyhrálo Právo a spravedlnost Jarosława Kaczyńského. Další jednotlivé nahrávky od té doby zveřejňovala veřejnoprávní Polská televize, která se ocitla pod přímým politickým vlivem strany PiS.
Před volbami na podzim 2018 se pak nahrávky z roku 2013 přímo dotknuly premiéra Mateusze Morawieckého. Ten na audionahrávkách z varšavské restaurace Sova a přátelé, které zveřejnil liberální server Onet.pl, nabízel desetitisíce zlotých exministrovi státního pokladu a řešil shánění práce pro syna známého europoslance PiS, prezentoval se jako liberál obdivující západoevropské liberální politiky. Také velebil politiku německé kancléřky Angely Merkelové a nevylučoval také svůj případný vstup do tehdejší vlády Donalda Tuska. Aféru ale ustál. - AFÉRA KNF
V listopadu 2018 protikorupční policie zadržela ředitele Komise pro dohled nad finančním trhem Marka Chrzanowského. Ten měl podle obsahu audionahrávky požadovat od ředitele banky Getin Noble úplatek v přepočtu 250 milionů korun za přimhouření oka. - NAHRÁVKY KACZYŃSKÉHO
29. ledna zveřejnil liberální deník Gazeta Wyborcza obsah hodinové nahrávky předsedy PiS Jarosława Kaczyńského z léta 2018. Politik na ní probírá důvody zastavení plánu stavby mrakodrapů v centru Varšavy, kterou měla přes další navázané společnosti financovat firma Srebrna úzce spjatá s Kaczyńského okolím a stranou PiS. Zákon přitom hospodářskou činnost politickým stranám zakazuje.
