Koalice kompromisů, která má smést Netanjahua. Zásadní změny nová vláda nepřinese, říká analytička
Strany usilující o ukončení vlády dosavadního premiéra Benjamina Netanjahua dokázaly překonat ty nejzásadnější rozdíly, těsně před vypršením středečního ultimáta tak lídr opozice Jair Lapid ohlásil sestavení nové osmičlenné koalice. Strany z opačných pólů politického spektra ale mají společného jen málo, zásadní změny se proto čekat nedají. Otázkou zůstává hlavně to, jak dlouho bude trvání nového kabinetu vůbec udržitelné.
Ohlášení nové koalice přišlo doslova za 30 minut dvanáct. O půlnoci totiž končila lhůta, do které měl lídr opozice Jair Lapid oznámit výsledek složitého koaličního vyjednávání izraelskému prezidentovi. Nově vznikající kabinet ale vyhráno zdaleka nemá.
Netanjahu po dvanácti letech končí. Šéf izraelské opozice Lapid oznámil, že sestavil vládní koalici
Číst článek
V osmičlenné koalici budou zastoupeny menší i středně velké strany nejrůznější ideologické orientace, společné ale mají de facto jen jedno – touhu ukončit éru dosavadního premiéra Benjamina Netanjahua, který vede zemi posledních 12 let. Jednasedmdesátiletý šéf pravicové strany Likud volby sice vyhrál, počtvrté za sebou ale nedokázal sestavit vládu.
„Ideologicky je to vláda velmi pestrá a její hlavní motivací bylo vystřídat Netanjahua, je tedy otázkou, jak dlouho je toto pojítko udrží pohromadě. Na druhou stranu se všichni politici této koalice velmi dobře znají, podle mě tedy mezi nimi nebude docházet k žádným velkým překvapením,“ říká pro iROZHLAS.cz ředitelka Herzlova centra izraelských studií Univerzity Karlovy Irena Kalhousová.
Témat, na kterých se směsice rozličných stran nové koalice neshodne, existuje celá řada. V novém kabinetu má spolupracovat například krajně pravicová formace Jamina v čele s exministrem obrany Naftali Bennettem, která vystupuje proti vzniku palestinského státu a podporuje anexi židovských osad na Západním břehu Jordánu, s liberální stranou Merec, která okupaci palestinských území naopak kritizuje.
Izraelským prezidentem se stane poslanec Jicchak Herzog. V tajné volbě dostal 87 ze 120 hlasů
Číst článek
„Koaliční jednání trvala relativně dlouho, protože si strany potřebovaly vyjasnit základní pozice, v budoucnu ale podle mě nebudou dělat žádná zásadní rozhodnutí. Především izraelsko-palestinský konflikt pravděpodobně nebude jejich agendou, protože se v tomto směru poměrně dost liší. Zajímavé věci se dají čekat také v otázce osad. V koalici usedne proosadnická Jamina, vedle ní tam jsou ale strany levicové, které jsou ohledně výstavby osad velmi zdrženlivé,“ poukazuje odbornice na Izrael.
V kabinetu má usednout také nacionalistické uskupení dlouholetého kritika arabské populace Avigdora Liebermana, který se bude muset dohodnout s islamistickou stranou Mansúra Abbáse, která zájmy arabského obyvatelstva naopak hájí. Právě tyto propasti mezi jednotlivými koaličními partnery fungování nově vznikající vlády jistě ovlivní.
„Je ale třeba říct, že volby v Izraeli vyhrála pravice a levici musí být jasné, že jejich pozice není moc silná. Určitě bych tedy od vlády nečekala žádnou zásadní změnu ohledně pravicového směřování. Současně si myslím, že se podaří zastavit pokusy o oslabení pozice soudů a zvýšení politického vlivu nad justicí a policií, se kterými Netanjahu začal v posledních letech. Je to zásadní hlavně pro středové a levicové strany, ale také pravice je víc demokratická, než byl v posledních letech Netanjahu,“ upozorňuje Kalhousová.
Může premiér vývoj zvrátit?
Naději na ukončení zdlouhavých koaličních jednání koncem minulého týdne vyvolal Naftali Bennett. Šéf pravicové Jaminy totiž v neděli oznámil, že podpoří koalici, v níž nebude sedět Netanjahu. Důležitým klíčem k sestavení koalice se stala také strana Mansúra Abbáse, kterou se k podpoře vlády podařilo přesvědčit po řadě ústupků.
Lapidovi stoupenci se bojí oddalování hlasování o důvěře, snaží se rychle vyměnit šéfa parlamentu
Číst článek
„Poprvé v historii Izraele má být ve vládě arabská strana, což může být zásadním příspěvkem této koalice. Už víme, že si Mansúr Abbás vymohl velmi zajímavé podmínky, vláda proto bude muset věnovat mnohem větší pozornost arabskému sektoru, a to je pro izraelskou společnost velice dobře,“ míní ředitelka Herzlova centra izraelských studií, podle které je pro Abbásovu stranu největším problémem hlavně přítomnost hlasitého kritika arabské menšiny Liebermana.
Někdejší ministr obrany i zahraničí v minulosti vyzýval například k tomu, aby Izrael změnil své hranice a předal území osídlené izraelskými Araby Palestinské samosprávě výměnou za bloky izraelských osad na palestinských územích. Během rozhovorů se ale Abbásovi podařilo domoct se požadavků, jako jsou například investice do rozvoje arabských měst v Izraeli, díky tomu pak na vstup do koalice kývnul.
Prvním premiérem nové izraelské vlády se má stát Bennett, kterého má 27. srpna 2023 ve funkci vystřídat Jair Lapid z centristické strany Ješ Atid. Do té doby se zřejmě ujme postu ministra zahraničí. Osud nově vzniklé koalice ale stále zůstává nejistý.
Vláda ještě potřebuje ustát hlasování o důvěře, podle pozorovatelů se ale Netanjahu může pokusit kabinet připravit o těsnou většinu a získat některé poslance na svou stranu. Jestli se dosavadnímu premiérovi podaří vývoj zvrátit, je hlavní otázkou pro nadcházející dny. Právě proto se také strany nového izraelského kabinetu snaží hlasování o důvěře co nejvíc urychlit.
Krátce po oznámení výsledku rozhovorů poslanci osmi dotčených stran požádali parlament, aby na příští schůzi hlasoval o změně svého předsedy. Funkci totiž zastává Jariv Levin ze strany Likud, který by se podle pozorovatelů mohl snažit hlasování o důvěře oddalovat, což by Netanjahuově straně poskytlo další čas k získání přeběhlíků. Podle serveru The Times of Israel se trhá zejména pravicový tábor a jistá není například podpora poslance za Jaminu Nira Orbacha.
„Netanjahu udělal v posledních dnech všechno, co mohl. Sliboval, vyhrožoval, uplácel, pokud mohl. Všechny tyto triky už vyzkoušel. Vypadá to, že se koalici podaří vyměnit nového ‚speakera‘ Knesetu, což je velmi důležité, protože ten by mohl ovlivnit či zpozdit den, kdy se o vládě bude hlasovat. Už proto plánují odvolat speakera Likudu a jmenovat tam svého představitele,“ popisuje Kalhousová.
Levina by na postu šéfa parlamentu mohl vystřídat Mickey Levy ze strany Ješ Atid. O novém předsedovi by se mělo hlasovat na příští parlamentní schůzi, která má být v pondělí.
‚Je to náš první test.‘ Na cestě k izraelské vládě bez Netanjahua stojí podle Lapida ještě mnoho překážek
Číst článek
Konec Netanjahuovy éry
I když se ale nové koalici podaří hlasováním o důvěře projít, ty největší výzvy na ni teprve budou čekat. Jednou z těch nejpalčivějších bude právě odcházející premiér, který se zřejmě postaví do čela opozičních stran.
„Samozřejmě bude velice ostrým šéfem opozice. Nevím, jak dlouho koalice přežije, ale jakékoliv ústupky vůči středo-levicovému táboru bude Netanjahu samozřejmě velice silně kritizovat. S blížícími se volbami pak pro pravicové strany může být otázkou, jestli tím nezradily své voliče. Pro všechny to bude koalice kompromisů. Netanjahuova hlavní role bude kopat do vlády, především do pravicových stran. Všechno to jsou bývalí členové Likudu a blízcí spolupracovníci Netanjahua, kterých se zbavil, nedal jim příležitost a zachoval se k nim velmi problematicky, proto od něj odešli,“ vysvětluje analytička.
Už během rozhovorů o sestavení koalice si Netanjahu nebral servítky a pokusy sestavit vládu bez něj označil za podvod na voličích. Terčem jeho výpadů se stali zejména politici Bennettovy krajně pravicové strany Jamina včetně Ajelet Šakedové, které byla kvůli útokům ultrapravicových aktivistů přidělena ochrana a pod ochranou je také samotný Bennett. Oba čelí výhrůžkám, které vyvolalo právě jejich rozhodnutí přidat se ke kabinetu, kde jsou zastoupeny i levicové strany.
Hamás probudil démony uvnitř společnosti, vyhrát nad Izraelem ale nedokáže, říká bývalý agent Mosadu
Číst článek
Důvody Netanjahuova tlaku na pravicové „zrádce“ jsou zjevné. Sestavení osmičlenné koalice je pro něj velice špatnou zprávou hlavně kvůli obviněním z podvodu, zneužití důvěry a podplácení, kterým nejdéle vládnoucí premiér izraelské historie čelí od listopadu 2019.
Obvinění se týkají tří na sobě nezávislých případů, v nichž jde mimo jiné o ovlivňování vlastníků médií a přijímání štědrých darů výměnou za politické výhody. Netanjahu vinu odmítá, podle soudních zdrojů mu ale v případě usvědčení z korupce hrozí deset let vězení, za zneužití důvěry a za podvod pak tři roky.
„To je pro něj to nejzásadnější. Pokud bude řadovým poslancem, i když tím on nikdy úplně nebude, jeho cesty k ovlivňování policie a prokuratury se omezí. To dělal v posledních letech velmi intenzivně, jeho možnosti se ale nyní oslabí. Proto podle mě tak moc chtěl zůstat u moci. Nebylo to jen o idejích a volebním programu, bylo to o něm a jeho trestním stíhání. Soudům se tedy podle mě uleví. Tlak bude samozřejmě stále velký, ale nebude probíhat z pozice premiéra, což bude pro systém velká úleva,“ uzavírá Kalhousová.
Kdo usedne v nové vládě?
Ješ Atid (Budoucnost existuje)
Středová strana, kterou vede bývalý ministr financí a nynější šéf opozice Jair Lapid, který byl v květnu pověřen sestavením vlády. V březnových předčasných volbách skončila strana druhá za Likudem se ziskem 17 mandátů. Strana má několik základních programových vizí: liberální hospodářství, oddělení náboženství od státu, obrana střední třídy či boj proti korupci. Ješ Atid je pro vznik palestinského státu vedle Izraele, ale za podmínek, že v konečné dohodě zůstanou Izraeli některé bloky židovských osad na Západním břehu Jordánu a ve východním Jeruzalémě.
Modrá a bílá
Centristické uskupení bývalého náčelníka generálního štábu armády Bennyho Gance vzniklo v roce 2019 s cílem odstranit z politiky premiéra Benjamina Netanjahua. Koalice měla ve třech volbách v letech 2019 a 2020 takřka stejný výsledek jako Netanjahuův Likud, nakonec se Ganc loni rozhodl vstoupit do vlády národní jednoty s Likudem. Ta se ale po pár měsících loni v prosinci rozpadla. V letošních volbách skončila čtvrtá s osmi mandáty. Formace je pro vyjednávání s Palestinci, zároveň ale brání židovské osady na Západním břehu Jordánu.
Pravice (Jamina)
Krajně pravicová formace byla do roku 2020 koalicí malých nacionalistických stran, vede ji exministr obrany Naftali Bennett. Ten by měl být novým premiérem. V letošních volbách získala strana sedm mandátů. Strana zahrnuje laické i nábožensky založené Židy a je pro „posílení židovské identity“ ve společnosti. Má blízko k židovským osadníkům, je proti vzniku palestinského státu a podporuje anexi židovských osad na Západním břehu Jordánu.
Izrael je náš domov
Nacionalistická sekulární strana někdejšího ministra obrany i zahraničí Avigdora Liebermana vznikla již v roce 1999, v letošních volbách získala sedm mandátů. Podporují ji zejména imigranti ze zemí bývalého Sovětského svazu, v poslední době se k ní přiklánějí i nenáboženští a nacionalističtí voliči. Strana je proti vzniku palestinského státu a brání práva nových imigrantů do Izraele. Bojuje i za zmírnění výhod pro ultraortodoxní komunitu v zemi.
Nová naděje
Nová pravicová strana, kterou loni založil bývalý člen Likudu a exministr vnitra Gideon Saar. Ve volbách získala šest mandátů. Formaci tvoří někteří bývalí členové Likudu včetně například Bennyho Begina, syna expremiéra Menachema Begina. Má podporu nábožensky i laicky založených voličů, je pro liberální ekonomiku a proti vzniku palestinského státu.
Strana práce
Historická levicová formace, kterou založil zakladatel Izraele David ben Gurion, je již deset let v opozici. Ve volbách v letech 2019-2020 se jí moc nedařilo, letos získala pod vedením nové vůdkyně Merav Michaeliové sedm mandátů. Strana má v agendě tradiční i modernější levicová témata včetně rovnosti mezi pohlavím, pluralismu či otázek klimatických změn. Je proti jakékoli privatizaci a pro zvýšení minimální mzdy. Je pro vznik palestinského státu, některé židovské osady na Západním břehu Jordánu by ale měly zůstat součástí Izraele.
Merec
Levicovou stranu, která vznikla v roce 1992 spojením několika levicových stran odpadlých od Strany práce, vede nyní bývalý novinář Nican Horovic. Ve volbách získala šest mandátů. Program má podobný jako Strana práce, více akcentuje ekologii či otázky kolem komunity LGBT+. Je pro zastavení osidlování palestinských území, pro dva státy a výměnu území po konečné dohodě.
Sjednocená arabská kandidátka (v hebrejštině Raam)
Arabskou islamistickou formaci vede Mansúr Abbás. V minulosti byla součástí arabského uskupení Sjednocená kandidátka, letos z ní ale vystoupila. Ve volbách získala čtyři mandáty. Abbás je zastáncem pragmatičtější politiky, jeho strana prosazuje vznik palestinského státu s východním Jeruzalémem jako hlavním městem a rovná práva izraelských Arabů a Židů. Zastupuje zájmy komunity izraelských Arabů, kteří představují asi 20 procent populace Izraele.
(ČTK)
