Tlak na Bidena roste. Kvůli konfliktu v Izraeli čelí kritice na více frontách, dohnala ho vlastní strategie
Pro jedny je příliš „proizraelský“, pro druhé málo. Další mu pak vyčítají, že se drží zpátky nebo že ho současná krize zastihla nepřipraveného. I taková je kritika, které v souvislosti s propuknutím nové spirály izraelsko-palestinského násilí čelí americký prezident Joe Biden. Jak upozorňuje amerikanista Jan Hornát, současný šéf Bílého domu se snažil konflikt doposud spíš ignorovat. Tato strategie ho teď ale dohnala. Jaká bude jeho další reakce?
Nově zažehnutý konflikt mezi Izraelem a Pásmem Gazy, které ovládá radikální hnutí Hamás, svět sleduje už od minulého pondělí, z nejrůznějších stran se proto ozývají výzvy ke klidu zbraní. Po tom volá také americký prezident Joe Biden, obecně se ale k problému staví spíš zdrženlivě.
Násilí, lynčování a ničení. Izrael zažívá nejhorší etnické střety za 20 let, ovlivnit může i generace
Číst článek
Jak upozorňuje americká rozhlasová stanice NPR, žádné veřejné prohlášení z Bidenovy strany nepřišlo až do minulé středy, kdy se ho na izraelsko-palestinský konflikt zeptali novináři v Bílém domě. Z jeho projevu ale bylo patrné, že každé slovo pečlivě váží, a po celou dobu hovořil spíše tlumeným tónem, píše NPR.
„Očekávám a doufám, že se to uzavře dříve než později,“ uvedl ve středu Biden a postavil se na stranu Izraele s tím, že má „právo na sebeobranu, pokud na jeho území létají tisíce raket“.
Spíše tlumený Bidenův přístup je podle Bílého domu záměrný – administrativa se tím prý snaží neohrozit zákulisní jednání, která kromě Bidena vede také americký ministr zahraničí Anthony Blinken, poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan a další představitelé. Bidenův přístup k rozpoutání nového násilí mezi Izraelem a Pásmem Gazy se ale stává terčem stále silnější kritiky.
Jak píše například americký deník Washington Post, současná americká vláda se zdá být při řešení blízkovýchodního konfliktu „neohrabaná a nepřipravená“, musí proto odrážet kritiku, která na ni míří z nejrůznějších stran.
Biden se tak dostává do nepříjemné situace – nejenže čelí nejrůznějším obviněním a výzvám, které si mnohdy protiřečí, začíná kromě toho být vtahován do řešení vleklého konfliktu, kterému se přitom doposud snažil vyhnout.
„Bidenova administrativa na počátku přistoupila ke strategii konflikt co nejdéle ignorovat, aby se mohla zaměřit na palčivější problémy, jako je Čína nebo transatlantické vztahy. Jde ale o konflikt, který, i když ho sami chcete ignorovat, nebude ignorovat vás. Tato strategie tedy Bidenovu administrativu do jisté míry dohnala,“ říká pro iROZHLAS.cz odborník na americkou zahraniční politiku a vedoucí Katedry severoamerických studií FSV UK Jan Hornát.
Izrael a rozdělený Kongres
Mezi prvními zaútočil na Bidena jeho předchůdce Donald Trump, podle kterého je současná vlna násilí na Blízkém východě důsledkem slabosti současného prezidenta. Kromě Trumpa se na Bidena snáší ostrá kritika také ze strany dalších republikánů, včetně bývalého ministra zahraničí Mika Pompea. Ten mu mimo jiné vyčítá, že se za Izrael nepostavil dostatečně „jednoznačně“.
Analytik Tureček o konfliktu Izraele a Hamásu: Krize se objevují periodicky, jednoduché řešení neexistuje
Číst článek
S tímto obviněním přišel bývalý šéf americké diplomacie i navzdory čtvrtečnímu prohlášení Joea Bidena, který podle svých slov nepovažuje izraelskou reakci na odpalování raket z Pásma Gazy za „přehnanou“. S tím ale nesouhlasí část jeho Demokratické strany, která je otázce izraelsko-palestinského konfliktu hluboce rozdělená.
„Pro Bidena, který chtěl konflikt ignorovat, teď do něj byl ale vhozen, je to nesmírný tlak. Ze všech stran na něj tlačí, aby vydal prohlášení jedním, nebo druhým směrem, něco takového ale otevírá prostor pro kritiky a bývalé funkcionáře z Trumpovy administrativy. Objevují se komentáře, podle kterých je současná situace výsledkem nástupu Bidena do prezidentského postu nebo že je to příliš slabý prezident, který neměl jasně proizraelskou strategii a tím dodal Palestině sebevědomí, aby opět začala prosazovat své nároky,“ podotýká Hornát.
Biden nicméně čelí kritice i z řad zástupců vlastní strany, kteří mu mimo jiné vyčítají, že se staví jen na stranu židovského státu a opomíná utrpení Palestinců. Mezi těmi nejhlasitějšími je hlavní představitelka progresivního křídla demokratů Alexandria Ocasio-Cortezová.
„Tím, že se zabývá jen akcemi Hamásu – které jsou odsouzeníhodné – a odmítá uznat práva Palestinců, Biden posiluje falešné představy, že Palestinci podnítili tento koloběh násilí,“ napsala na twitteru kongresmanka zvolená za stát New York. „Toto není neutrální jazyk. Je to postavení se na jednu stranu – stranu okupace,“ dodala Ocasio-Cortezová.
By only stepping in to name Hamas’ actions - which are condemnable - & refusing to acknowledge the rights of Palestinians, Biden reinforces the false idea that Palestinians instigated this cycle of violence.
This is not neutral language. It takes a side - the side of occupation.
00:11 – 13. 05. 2021
Podobně se v minulých dnech vyjádřil také senátor Bernie Sanders, který se minulý rok neúspěšně ucházel o nominaci demokratů na prezidentskou funkci. Koncem minulého týdne mu v deníku The New York Times vyšel hojně sdílený komentář, ve kterém upozornil na diskriminaci Palestinců a okupaci části jejich území ze strany Izraele.
„Z hlediska historie tohoto konfliktu a s ním spojené pozice amerických prezidentů je pro Bidena současná situace ojedinělá zejména kvůli tomu, že je mnohem více rozdělený americký Kongres. Ten v minulosti jednoznačně stál za Izraelem, dnes ale u Demokratické strany jasně vidíme, že se to mění. V tom je situace jiná a myslím, že to tímto způsobem vnímá také Izrael samotný. Izraelská lobby bude mít v tomto směru mnohem těžší práci, protože jak se ukazuje, bezmezná podpora Izraele v americké zahraniční politice končí,“ upozorňuje Hornát.
Palestinci, Biden a Ujgurové
Kritice ale Biden čelí nejenom na domácí půdě. K důslednějšímu přístupu Spojené státy v neděli vyzvala například Čína, která tento měsíc předsedá Radě bezpečnosti OSN.
V Izraeli a Gaze se roztočila nová spirála násilí. Napětí stoupá, k další eskalaci může vést ‚jediná raketa‘
Číst článek
„Vyzýváme Spojené státy, aby převzaly odpovědnost, zaujaly spravedlivý postoj a společně s většinou mezinárodního společenství podporovaly Radu bezpečnosti při zklidňování situace,“ uvedl čínský ministr zahraničí Wang I.
Například americký magazín Foreign Policy přitom varuje, že právě Peking může postoje Bidenovy administrativy vůči současné situaci v Izraeli v budoucnu využít ve vztahu k muslimské menšině Ujgurů. Ta v Číně čelí rozsáhlým perzekucím, kvůli čemuž se také stává častým terčem kritiky západních zemí.
„Není těžké si představit refrén zaznívající z Pekingu: Když vy říkáte Ujgurové, my říkáme Palestinci,“ napsal koncem minulého týdne magazín Foreign Policy. Na jeho myšlenku následně navázal také deník Washington Post, podle kterého tak současná situace představuje pro Bidenovu administrativu, která si přitom zakládá na dodržování lidských práv, „obzvlášť trnitý test“.
Bílý dům mezitím pokračuje v zákulisním vyjednávání. Od konce minulého týdne v regionu působí vyslanec Spojených států Hady Amr, který se má pokusit zprostředkovat klid zbraní, během víkendu pak Biden zvlášť telefonoval s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a palestinským prezidentem Mahmúdem Abbásem.
Navzdory výzvám k uklidnění situace ale boje dál pokračují a ostrá zůstává i rétorika Benjamina Netanjahua, který o víkendu prohlásil, že izraelská vojenská operace proti Hamásu pokračuje „v plné síle“ a ještě nějaký čas potrvá.
Přijde změna strategie?
Biden se tak v posledních dnech potýká se situací, kterou zdědil po svém předchůdci v Bílém domě. Donald Trump byl Netanjahuovým blízkým spojencem a během svého čtyřletého vládnutí podnikl řadu kroků, se kterými se Bidenova administrativa příliš neztotožňuje. To je podle vedoucího katedry severoamerických studií také jeden z hlavních důvodů, proč se Biden snažil izraelsko-palestinský konflikt ignorovat.
Cukr, vodovodní potrubí i nevybuchlá munice. Hamás zasypává Izrael podomácku montovanými raketami
Číst článek
Kromě jiného Trump odstoupil od jaderné dohody s Íránem a uvalil na něj tvrdé sankce, uznal Jeruzalém za izraelské hlavní město, přemístil tam z Tel Avivu americkou ambasádu, uznal Golanské výšiny za izraelské území a připravil mírový návrh, který Izraeli umožňoval anektovat třetinu Západního břehu Jordánu i část východního Jeruzaléma.
Podobné kroky ale k řešení izraelsko-palestinského konfliktu příliš nepřispěly. „Protože ve Spojených státech vládl Donald Trump, který ho k ničemu takovému nenutil, Netanjahu konflikt neřešil, a naopak ho spíš akceleroval,“ upozornila minulý týden pro iROZHLAS.cz ředitelka Herzlova centra izraelských studií Univerzity Karlovy Irena Kalhousová.
Priority americké zahraniční politiky se ale po Bidenově nástupu do jisté míry změnily. Současný šéf Bílého domu zatím nejmenoval velvyslance v Izraeli, a jak upozorňuje server ABC News, neřešil zatím ani obsazení postu generálního konzula ve východním Jeruzalémě, který má na starost vztahy s Palestinci. Podle některých pozorovatelů tak jeho vláda zůstává nynější krizí na Blízkém východě poněkud zaskočena.
„Pro Bidena je to jedna z těch mezinárodněpolitických situací, které přicházejí v tu nejméně vhodnou dobu. Jeho přístup k izraelsko-palestinskému konfliktu byl zatím odsunut na nějakou čtvrtou kolej a nebyl nijak specifikovaný, současná situace ale Bidenovu administrativu možná donutí k tomu, aby odhalila svou pozici vůči tomuto konfliktu dřív, než vůbec chtěla,“ odhaduje Hornát.
Mírnější tón, inspirace Obamou a odsunutá střední Evropa. Co čekat od Bidenovy zahraniční politiky?
Číst článek
Že se Bidenova politika bude muset pod tlakem současných událostí do jisté míry změnit, tvrdí také americký deník The Wall Street Journal, podle kterého se Biden namísto řešení izraelsko-palestinského konfliktu soustředí hlavně na vyjednávání nové jaderné dohody s Íránem. Od té Spojené státy za Trumpa odstoupily, Biden ale usiluje o její oživení.
„Biden a jeho stratégové se domnívají, že návrat USA k íránské jaderné dohodě pomůže Spojeným státům oprostit se od Blízkého východu. Jak ale ukazuje konflikt mezi Hamásem a Izraelem, opak je mnohem pravděpodobnější,“ píše WSJ.
Právě rozhovory o íránské jaderné dohodě zřejmě hrají důležitou roli také v současné izraelské krizi. „Na jednu stranu můžeme současný konflikt vnímat jako snahu Íránu, jak skrze Hamás otestovat, kam až je Bidenova administrativa ochotná jít a zda by bylo možné to využít k nějakým ústupkům. Stejně tak to ale může využívat Izrael, který se staví striktně proti jaderné dohodě. Pro obě strany – Írán a Izrael – to tedy může představovat způsob, jak si získat koncese pro vyjednávání dalších fází jaderné dohody,“ míní Hornát.
„Dohoda hraje velkou roli a v tomto ohledu to pro Bidenovu administrativu bude velký test, který ukáže, jak silnou diplomatickou pozici má a zda v kontextu eskalace v Izraeli dokáže jadernou dohodu dál vyjednávat,“ dodává amerikanista.
