Poslední slovo v otázce íránského jaderného programu má nejvyšší íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí. Západ Teherán podezírá, že svým programem sleduje vojenské cíle, ten tvrdí opak.
„Pokud budou USA dál sledovat současný kurz směrem ke konfrontaci s Ruskem a trvale zvyšovat pravděpodobnost přímého vojenského konfliktu, pak může být osud dohody Nový START zpečetěn,“ řekl Jermakov.
„Těžko si představit, jak důstojníci amerických ozbrojených sil kontrolují vojenské objekty Ruské federace,“ řekl v pondělí Rjabkov. Přitom označil USA za jednu ze stran konfliktu na Ukrajině.
Poradce íránského duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího dále uvedl, že Teherán nevyslyší požadavky Západu a nebude vyjednávat o svém raketovém programu a regionální politice.
„Izrael nebude obsahem smluv vázaný. Pokud dohoda s Íránem vznikne, vyhrazuje si Izrael plnou svobodu zasáhnout kdekoliv bez omezení,“ prohlásil izraelský premiér.
„Írán zažívá ekonomicky velice těžké časy. Situace tam je opravdu tristní a jedinou možností, jak z toho vyváznout, je domluva se Západem a odstranění mezinárodních sankcí,“ říká expert.
Krvelačný maniak, nebo úředník plnící rozkazy? Zvolení Ebráhíma Raísího novým íránským prezidentem budí značné emoce, podle analytika ale jeho nástup do funkce žádný zásadní obrat nepřinese.
Na vývoj jaderných zbraní upozorňuje nová zpráva Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI). 90 procent jaderného arzenálu je podle něj v rukou Ruska a Spojených států.
„Pro Bidena, který chtěl izraelsko-palestinský konflikt ignorovat, teď do něj byl ale vhozen, je to nesmírný tlak,“ popisuje situaci amerického prezidenta odborník Jan Hornát.
Bidenův problém není jen v tom, že nemůže tak docela zavrhovat jadernou dohodu s Íránem, která vznikla za jeho viceprezidentství, ale také proto, že nemá jasně formulované priority.
Několik izraelských médií s odvoláním na nejmenované zdroje tvrdí, že se provoz v Natanzu se stal terčem úspěšné sabotážní operace Mosadu. Oficiálně však incident Izrael nekomentoval.
Incident přichází den poté, co Teherán spustil nové pokročilé odstředivky, které umožní rychlejší obohacování uranu. A zároveň v době, kdy se světové mocnosti snaží oživit jadernou dohodu s Íránem.
„Trumpova administrativa zvolila to, co nazývá kampaní maximálního tlaku. Výsledkem této strategie je, že to pouze zvýšilo riziko a hrozbu,“ uvedl francouzský ministr Le Drian.
„V souladu s našimi právy (...) jsme zahájili proces k obnovení prakticky všech zrušených sankcí OSN, včetně zbrojního embarga,“ uvedl Pompeo. „Svět bude díky tomu bezpečnější,“ doplnil.
Šéf americké diplomacie Mike Pompeo v srpnu oznámil, že zahájil třicetidenní proces, který by měl vést k obnovení sankcí OSN vůči Íránu. Učinil tak prostřednictvím stížnosti zaslané Radě bezpečnosti.
Vláda oznámila, že se bude řídit jen čistě svými technickými potřebami. Nadále ale bude spolupracovat s pozorovateli z Mezinárodní agentury pro atomovou energii.
Teherán svůj záměr oznámil v dopise adresovaném OSN. Francie, Británie a Německo pokládá íránský raketový program za porušení rezoluce zastřešující plnění jaderné dohody z roku 2015.
Zpráva se odvolává na středeční inspekci. Islámská republika zároveň podle organizace plánuje v budoucnu instalovat více těchto systémů, než původně informovala.
Wendy Shermanová strávila při vyjednávání dohody se Zarífem mnoho hodin. Sankce proti němu označila za „nebezpečné vyhrocování, které škodí prezidentovu záměru jednat s Íránem bez podmínek.“
V depeši zveřejněné deníkem Mail on Sunday britský velvyslanec v USA uvádí, že americkou administrativu zachvátil diplomatický vandalismus, který má očividné ideologické a osobní důvody.
Paradoxní je, že se právě na krizi kolem Íránu ukazuje, že se bez toho „hloupého Trumpa“ vlastně nikdo neobejde, přinejmenším při snaze vyřešit krizi kolem íránského jaderného programu.
Podle dohody se světovými mocnostmi smí Írán disponovat 300 kilogramy obohaceného uranu. Podle agentury potvrdili překročení limitů nízko obohaceného uranu také mezinárodní pozorovatelé.