Spojené státy a Rusko prodloužily dohodu o jaderných zbraních. Smlouva START měla vypršet za pár dnů
Spojené státy ve středu potvrdily pětileté prodloužení smlouvy o kontrole jaderných zbraní s Ruskem. Ruský parlament smlouvu Nový START ratifikoval už v lednu. Platnost dokumentu, který byl v dubnu 2010 podepsaný v Praze, by bez prodloužení vypršela 5. února. O americkém prodloužení ve středu podle agentur informoval ministr zahraničí Antony Blinken.
USA a Rusko se na prodloužení dohodly krátce před vypršením platnosti dokumentu, který omezuje počet jaderných hlavic rozmístěných na nosičích na nejvýše 1550 na každé straně a počet rozmístěných střel a bombardérů na 700. Ruský parlament již prodloužení ratifikoval 27. ledna a o dva dny později pak příslušný zákon podepsal ruský prezident Vladimir Putin.
„Prodloužení smlouvy Nový START zaručuje do 5. února roku 2026 ověřitelné limitní množství ruských mezikontinentálních balistických střel a balistických střel odpalovaných z ponorek,“ oznámil Blinken v prohlášení, z nějž citovala agentura Reuters.
Kreml uvítal Bidenův návrh prodloužit smlouvu z Prahy o pět let. Týká se omezení jaderných zbraní
Číst článek
Prodloužení smlouvy podle ministra zvyšuje bezpečnost USA, jejich spojenců a partnerů a celého světa. „Nekontrolovatelná soutěž v jaderném zbrojení by nás všechny ohrožovala,“ dodal Blinken.
Administrativa nového prezidenta Joea Bidena v lednu oznámila, že bude usilovat o prodloužení původní smlouvy. Rusko prosazovalo prodloužení bez jakýchkoli podmínek, minulá americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa naopak při vyjednávání kladla nové požadavky. Kromě jiného se do dohody snažila zahrnout také Čínu, což se nepodařilo. O možnosti zapojit do prodloužené dohody Čínu se zmínil i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
Nový START je poslední platnou dohodou o kontrole jaderných zbraní. Rusko a Spojené státy v roce 2019 odstoupily od smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) z roku 1987. Začátkem roku Moskva oznámila, že odstupuje od mnohostranné dohody o otevřeném nebi, která umožňuje účastnickým zemím kontrolní přelety nad územím dalších signatářských států. Své rozhodnutí zdůvodnila zejména tím, že USA od této úmluvy odstoupily loni.