„Situace na bojišti je velmi obtížná. Musíme udělat všechno pro to, abychom na Ukrajinu poslali více vojenské pomoci,“ uvedl šéf NATO Mark Rutte během krátkého společného prohlášení s Blinkenem.
Podle mluvčího ministerstva Vedanta Patela neporušuje v současné době Izrael americké zákony. USA podle něj chtějí „vidět zlepšení celé humanitární situace“.
Volby podle ústřední volební komise vyhrála dosavadní vládnoucí strana Gruzínský sen. Opozice a Západ tvrdí, že tato strana vede autoritářskou politiku a inspiruje se Ruskem.
„Zima může být v Pásmu Gazy krutá a je potřeba se na to připravit,“ potvrzuje pro Český rozhlas Plus Tereza Wyn Haniaková, manažerka komunikace Lékařů bez hranic, která na Blízký východ jezdí.
„Hizballáh není organizace závisející na jednom člověku,“ upozorňuje bývalý diplomat a bezpečnostní expert. V zájmu ani jedné ze stran prý není konflikt eskalovat.
Šéf americké diplomacie Blinken podle The Guardianu naznačil, že Washington zruší zákaz použití raket ATACMS na území Ruska, potřebuje ale přesný popis vojenských cílů, na které chce Ukrajina útočit.
Na ukrajinské území mířilo podle informací letectva kromě dronů také devět řízených střel. Podrobnosti o zasažených oblastech či případných škodách ukrajinská strana nezveřejnila.
„Premiér Netanjahu při pondělním velmi konstruktivním jednání potvrdil, že Izrael překlenovací návrh podporuje,“ uvedl americký ministr Blinken na návštěvě Izraele.
„Bývalí teroristé se mohou stát mírotvůrci, kteří dostávají Nobelovu cenu za mír. Ať to byl Mandela, Arafat nebo Begin,“ soudí expert. „Palestince by mohl vést Barghútí.“
Úspěch se měří teprve výsledkem. Ale nepochybně státy jako Egypt a Katar jsou naprosto klíčové a jsou to země, jímž dokážou Spojené státy sevřít ruku. Mají tam nějakou vyjednávací pozici.
„V tuhle chvíli to v Izraeli skutečně vypadá velmi nestabilně. Uvidíme, jestli vůbec vydrží současná izraelská vláda,“ říká v Interview Plus Eva Taterová, historička z Ústavu pro soudobé dějiny AV.
Po měsících příprav se v Praze sejdou ministři zahraničí Severoatlantické aliance. Chybět nebude šéf americké diplomacie Antony Blinken nebo generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
Blinken bude v Evropě od úterka, přičemž nejdříve má v plánu návštěvu Moldavska. Kdy přesně přicestuje do Česka, nebylo z oznámení americké diplomacie jasné.
Blinkenovo vyjádření ve dvou televizních rozhovorech se podle agentury AP řadí k dosud nejtvrdší kritice Izraele a jeho počínání ve válce v Pásmu Gazy od představitelů administrativy Bidena.
„I v těchto těžkých časech jsme odhodláni dosáhnout příměří, které zajistí návrat rukojmích domů. Jediný důvod, proč toho ještě nebylo dosaženo, je Hamás,“ řekl Blinken.
„Ani Izrael, ani Hamás nejsou úplně připravení k velkým kompromisům,“ řekla pro Radiožurnál ředitelka Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově (HCIS) Irena Kalhousová.
Biden dodal, že vláda zvažuje, jaké kroky by proti Moskvě mohla podniknout. A kritizoval Sněmovnu za zahájení prázdnin bez schválení dalších peněz na podporu ruské agresi se bránící Ukrajiny.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken při jednání v Izraeli znovu naléhal na tamní představitele, aby se při vojenské operaci v Pásmu Gazy snažili omezit civilní ztráty.
Americká pohraniční stráž jen v září letošního roku zadržela více než 200 tisíc migrantů, kteří nezákonně překročili americko-mexickou hranici, vyplývá z údajů amerických úřadů.
V pondělním rozhovoru to řekl izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Zopakoval v něm tvrzení, že Izrael nesvolí k vyhlášení příměří, dokud Hamás nepropustí rukojmí držené v Gaze.