OBRAZEM: Praha na dva dny centrem diplomacie. V Česku jednali ministři zahraničí NATO
Česko hostilo dvoudenní setkání šéfů diplomacií ze zemí Severoatlantické aliance, podobnou akci zažilo naposledy před více než dvaceti lety. Kromě generálního tajemníka Jense Stoltenberga dorazili i americký ministr Antony Blinken nebo David Cameron z Velké Británie. Na neformální schůzce v úzkém kruhu ladilo 32 ministrů postoje k otázkám, které se budou projednávat na červencovém summitu ve Washingtonu D.C.
Pražskou schůzku chystal Černínský palác měsíce. Dohlížely na ni stovky policistů a z centrály NATO v Bruselu přicestovaly kromě generálního tajemníka Jense Stoltenberga také speciální tiskárny a skartovačky.
Dvoudenní setkání začalo ve čtvrtek řadou bilaterálních schůzek. Třeba šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti) jednal se svým americkým protějškem Antony Blinkenem.
Jak se chystá ‚ministriáda‘ NATO v Praze? Jako malá olympiáda, říká diplomatka, která má akci na povel
Číst článek
Následovala večeře na Pražském hradě s prezidentem Petrem Pavlem, který ještě předtím udělil Stoltenbergovi Řád Tomáše Garrigua Masaryka.
Ve svém proslovu vyzdvihla česká hlava státu Stoltenbergův přínos při posilování bezpečnosti Česka, ale taky smysl pro humor, který podle Pavla „není ve Skandinávii tak úplně obvyklý“.
Bývalý norský premiér stojí v čele Aliance už deset let, mandát mu končí letos v září. Kdo ho nahradí, není ještě jasné. Největším favoritem je nizozemský premiér Mark Rutte.
Samotné jednání Severoatlantické rady proběhlo v Černínském paláci v pátek dopoledne. Na programu byla témata dlouhodobé podpory Ukrajiny, financování vlastní obrany nebo posilování dobrých vztahů s Austrálií, Novým Zélandem, Japonskem a Jižní Koreou.
Protože šlo o neformální setkání, žádné závěrečné rozhodnutí nepadlo. Ministři hlavně „ladili“ detaily před červencovým summitem NATO ve Washingtonu D.C.
Tam se znovu sejdou už za pět týdnů a kromě oslav 75 let od založení Aliance by tam měli političtí lídři jednat o návrhu generálního tajemníka, aby spojenci přijali víceletý finanční závazek společně poskytovat Ukrajině nejméně 40 miliard eur ročně, což je v přepočtu asi 989 miliard korun.
