„Jens Stoltenberg obstál, protože byl schopný mluvit se Spojenými státy stejně jako s evropskými spojenci,“ zdůrazňuje v rozhovoru pro Český rozhlas Plus bývalý velvyslanec při NATO Jakub Landovský.
Nizozemský expremiér Mark Rutte nahradil v čele NATO Jense Stoltenberga, který byl ve funkci deset let. „Jednota je naše největší síla,“ uvedl odcházející šéf NATO Stoltenberg.
„Čína se stala rozhodujícím činitelem v ruské válce proti Ukrajině,“ řekl Stoltenberg v Oslu na společné tiskové konferenci s norským premiérem Jonasem Gahrem Störem.
„Ukrajina má právo se bránit. A podle mezinárodního práva toto právo nekončí na hranicích,“ řekl Jens Stoltenberg listu a dodal, že NATO nebylo o plánech Ukrajiny předem informováno.
Vyšetřovatelé na vojenské letecké základně Kolín-Wahn teď prověřují okolnosti, uvedla agentura DPA. Rozsáhlý areál kasáren je uzavřen a zaměstnanci mají zakázáno pít kohoutkovou vodu.
Členové Severoatlantické aliance na summitu NATO ve Washingtonu také schválili vojenskou pomoc Ukrajině pro příští rok ve výši 40 miliard eur (více než jeden bilion korun).
Hlavním tématem washingtonského summitu NATO je alianční podpora Ukrajiny. O možných výsledcích mluvil brigádní generál v záloze a bezpečnostní expert František Mičánek.
Při slavnostním zahájení summitu NATO označil Jens Stoltenberg agresi na Ukrajině za největší bezpečnostní krizi za poslední generace. Vyzval k další pomoci napadené zemi a k udržení alianční jednoty.
Lídři nejsilnější obranné aliance na světě také společně oslaví tři čtvrtě století od jejího vzniku, povečeří v Bílém domě a také se rozloučí s generálním tajemníkem Jensem Stoltenbergem.
Rutte o post v čele NATO usiloval od nizozemských voleb a nakonec získal podporu všech členských zemí včetně Maďarska a Turecka, které dříve vůči jeho zvolení vyjadřovaly výhrady.
Severokorejská státní agentura KCNA uvedla, že se obě země zavázaly „bezodkladně nasadit všechny prostředky, které jsou k dispozici“, aby si poskytly „vojenskou a další pomoc“.
Aliance si uvedenou hranici stanovila jako kýženou úroveň obranných výdajů v roce 2014, kdy takovéto obranné rozpočty měl jen malý zlomek členských zemí.
Stoltenberg britským novinám řekl, že mezi členy Aliance nyní probíhají živá jednání s cílem zajistit transparentnost kolem jaderného arsenálu coby odstrašujícího prostředku.
Stoltenberg podle agentury AFP připravuje před červencovým summitem NATO ve Washingtonu plán na větší roli Aliance při koordinaci dodávek zbraní Kyjevu a při výcviku ukrajinských vojáků.
Prezidenti zemí východního křídla NATO jednali v lotyšské Rize měsíc před pravidelným summitem Aliance v americkém Washingtonu, kam se sjede všech 32 členů NATO.
„Z hlediska mezinárodního práva jsou restrikce, nechci říct nesmyslné, ale nelogické, protože Ukrajina má právo se bránit a může působit na jakékoliv vojenské cíle Ruska jako agresora,“ míní Macko.
Stoltenberg se zásadním způsobem zasloužil o upevňování demokracie a stability ve střední a východní Evropě, řekl v prohlášení na úvod ceremoniálu vedoucí prezidentské kanceláře Milan Vašina.
Po měsících příprav se v Praze sejdou ministři zahraničí Severoatlantické aliance. Chybět nebude šéf americké diplomacie Antony Blinken nebo generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
„Právo na sebeobranu zahrnuje i právo zasahovat cíle mimo ukrajinské území,“ řekl šéf NATO Jens Stoltenberg. Na druhé straně hranice podle něj mohou být odpalovací zařízení, která útočí na Ukrajinu.
Ze sídla NATO v Bruselu bylo vykázáno několik ruských zaměstnanců kvůli špionážní činnosti, řekl tajemník Aliance Jens Stoltenberg německému deníku Bild.
„NATO není a nebude stranou konfliktu na Ukrajině,“ uvedl Stoltenberg na závěrečné tiskové konferenci. „Nemáme v plánu mít na Ukrajině bojové jednotky NATO, nikdo nás o to nežádal,“ dodal.
Podpora musí podle šéfa NATO pokračovat, protože každý výpadek v dodávkách má velké dopady na bojišti. „Bylo by historickou chybou nechat (Vladimira) Putina vyhrát,“ poznamenal Jens Stoltenberg.
