„Otázkou není, zda Ukrajina vstoupí do NATO, ale kdy se tak stane,“ prohlásil Stoltenberg a cestu Ukrajiny do Aliance označil za „nezvratnou“. Ačkoliv shoda na bilionové podpoře Ukrajiny pro příští rok padla, ani Stoltenberg, ani takzvaná Washingtonská deklarace, výsledek středečního zasedání, nezmiňuje víceletý finanční závazek pro pomoc Kyjevu, o který Stoltenberg usiloval.

Účastníci summitu rokovali také o Číně, a to nejen v souvislosti s vývojem v jihovýchodním Pacifiku, ale také právě v souvislosti s Ukrajinou. Peking podle Stoltenberga umožňuje Rusku, aby v invazi do sousední země pokračovalo. Děje se tak prostřednictvím dodávek technologií dvojího použití, především mikroelektroniky používané v moderních zbraňových systémech.

„NATO není organizací, která uvaluje ekonomické sankce. Zastupujeme ale polovinu světové ekonomiky, a pokud bude Čína (v podpoře Ruska) pokračovat, zasáhne to její zájmy,“ uvedl Stoltenberg s tím, že je na Evropské unii a dalších institucích, aby na Čínu uvalovaly ekonomické sankce.

Čínské zastoupení při Evropské unii v reakci na deklaraci z Washingtonu uvedlo, že prohlášení NATO „je plné útočné rétoriky“ a vychází z „mentality studené války“.

„Všem je dobře známo, že Čína není původcem ukrajinské krize...paragrafy o Číně jsou provokativní očividné lži a očerňování,“ stojí v prohlášení, které opakuje čínský postoj, podle něhož Peking přísně kontroluje vývoz technologií dvojího použití.

NATO a Spojené státy

Summitu, na kterém Českou republiku zastupuje prezident Petr Pavel, se účastní i americký prezident Joe Biden, který zopakoval své minulé prohlášení, že USA jsou odhodlané „bránit každý kousek území NATO“.

V souvislosti s pokračující prezidentskou kampaní ve Spojených státech odpovídal Stoltenberg na novinářský dotaz, zda podle něj USA zůstanou spojencem NATO i v případě, že v Bílém domě usedne republikán Donald Trump.

Biden (81) čelí narůstajícímu počtu výzev, aby z kampaně před listopadovými volbami odstoupil kvůli svému vysokému věku. Členství v NATO je podle Stoltenberga v bezpečnostním zájmu USA.

„Spojené státy jsou samozřejmě velké, čtvrtina světové ekonomiky. Ale s NATO mají polovinu. USA má více než 30 přátel a spojenců. To Rusko ani Čína nemají,“ uvedl generální tajemník a dodal, že podpora NATO má v USA širokou podporu napříč oběma hlavními stranami.

„Hlavní kritika ze strany Trumpa i dalších nebyla proti NATO, ale proti členům Aliance, kteří do něj dost neinvestují. To se změnilo... 23 spojenců (v rámci aliance) nyní dává alespoň dvě procenta HDP na obranu...to je úplně jiný svět,“ dodal Stoltenberg.

Navýšení obranných výdajů umožnilo podle Stoltenberga alianci posílit společnou protivzdušnou obranu a „adaptovat“ strukturu vojenského velení, které zahrnuje i nejnovější členy Finsko a Švédsko.

NATO ve středu podle agentury Reuters oznámilo dokončení systému protiraketové obrany Aegis Ashore, který zahrnuje především základny pro odhalování a zadržování balistických raket umístěné v severním Polsku a Rumunsku, radarový systém v Turecku a americké torpédoborce ve Španělsku.

Členské státy se ve středu rovněž shodly, že NATO jako celek od Spojených států převezme koordinaci pomoci Ukrajině, na které se bude podílet kolem 700 lidí z NATO v čele s vysoce postaveným generálem, jehož jméno Stoltenberg na tiskové konferenci prozatím odmítl upřesnit, a velitelstvím na americké vojenské základně ve Wiesbadenu.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít