I ti vlažnější jsou po útoku Ruska na Kyjev odvážnější v nabízení podpory Ukrajině, říká generál

Ve Washingtonu ve středu pokračuje summit Severoatlantické aliance. Česko na něm zastupuje prezident Petr Pavel, podle kterého se jednání zaměří na posílení obranyschopnosti NATO a pomoc Ukrajině. Důležitost podpory Ukrajiny zdůraznil i generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg. O možných závěrech summitu pro Radiožurnál mluvil František Mičánek, ředitel Centra bezpečnostních studií vysoké školy CEVRO Institut.

Washington Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

František Mičánek, brigádní generál v záloze z Univerzity obrany

František Mičánek, ředitel Centra bezpečnostních studií vysoké školy CEVRO Institut | Foto: Karolína Němcová | Zdroj: Český rozhlas

Americký prezident Joe Biden na úvod summitu oznámil, že Američané a další alianční spojenci pošlou na Ukrajinu další baterie raketových systémů Patriot a postupně také desítky menších strategických systémů protivzdušné obrany. Jak významný je to příslib pro Kyjev a mohl by předznamenat i další podobná sdělení z washingtonského summitu?
Určitě je to velice významný krok, protože nedostatek kvalitních protiraketových a protiletadlových systémů na Ukrajině, ať už co se týče jejich počtu nebo zásob raket, je hlavní faktor, který umožňuje Rusku v podstatě beztrestně působit proti kritické infrastruktuře v hloubce celého ukrajinského území.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor s Františkem Mičánkem

Takže pokud skutečně dojde k tomu navýšení o další signalizované čtyři baterie Patriotů a několik dalších desítek systémů, které pochází z evropské provenience, bude to pro Ukrajinu velká pomoc, ale samozřejmě to nevyřeší situaci stoprocentně, neboť žádná protiraketová obrana nedokáže být stoprocentně účinná. I do budoucna budeme svědky toho, že bude docházet k tragickým situacím, jako byl nedávno zásah nemocnice u Kyjeva a podobně.

Nový britský premiér Starmer uvedl, že právě pondělní ruský raketový útok na Kyjev, při kterém byla zasažena dětská onkologická nemocnice, posílí odhodlání státníků na summitu nabídnout Kyjevu ještě výraznější podporu, než jakou měla původně tato schůzka na pořadu. Očekáváte tento účinek?
Určitě, protože z ruské strany to bylo nejnevhodnější pošťouchnutí státníků z aliančních zemí. Pokud ještě někdo chtěl zůstat nějakým způsobem vlažnější nebo se mu příliš nechtělo do aktivního příspěvku ve prospěch Ukrajiny, ale nejenom Ukrajiny, protože Ukrajina je v podstatě i jakýsi nosič toho, že se skrze ni zvyšuje společná obrana Aliance, tak ten poslední ruský útok v podstatě dodal všem aliančním státníkům odvahu se aktivněji a asertivněji vymezit vůči Rusku a samozřejmě ochotněji nabízet prostředky, které by možná v jiné situaci nebyli tak ochotní nabízet.

Výsledek války na Ukrajině ovlivní globální bezpečnost na desetiletí, míní šéf NATO

Číst článek

Očekává se, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se na washingtonské schůzce nedočká, zjednodušeně řečeno, „pozvánky do NATO“. Co v tomto ohledu nejspíš zazní? Dá se čekat, že to bude maximálně ujištění o dlouhodobé alianční podpoře pro Ukrajinu?
Ono se hovoří o něčem, co se v angličtině nazývá „bridge to NATO“, tedy v podstatě jakémsi mostu pro budoucí členství Ukrajiny v NATO. Nepochybuji o tom, že Ukrajina dříve nebo později do Severoatlantické aliance vstoupí. Nicméně tou podmínkou bude samozřejmě ukončení současného válečného konfliktu. Bez toho by to nešlo, protože v okamžiku, kdy by se Ukrajina stala členem Aliance, tak Aliance by se okamžitě dostala do války s Ruskem a tomu se samozřejmě všichni chtějí vyhnout.

Nicméně ta podpora, která je na summitu rozčleněna do nějakých pěti základních oblastí, směřuje k tomu, aby se Ukrajina i v této době dostávala blíž k Severoatlantické alianci a ten konečný vstup byl potom poměrně jednoduchý. Cílem je rozšířit výcvikové a vzdělávací aktivity, které pomohou ukrajinské armádě podstatně zkvalitnit výcvik a vzdělávání personálu. Samozřejmě dodávky moderních západních zbraní zabezpečují takovou tu materiálovou interoperabilitu.

Zbraně, finance a politická podpora. Zelenskyj dorazil na summit NATO ve Washingtonu

Číst článek

Ukrajina uzavřela velké množství bilaterálních dohod s jednotlivými aliančními státy a samozřejmě je tam i podpora, se kterou přišel Jens Stoltenberg. To je těch 40 miliard eur (zhruba bilion korun – pozn. red.), které by měly být v příštím roce investovány do podpory Ukrajiny.

Věřím tomu, že státníci nebudou diskutovat o tom, že to je jednorázová podpora na jeden rok, ale že budou daleko více právě v duchu toho, jak Rusko vystoupilo proti Ukrajině v posledních dnech, daleko otevřenější k tomu, aby podobná výše podpory byla dlouhodobě plánovaná a lépe koordinovaná ve prospěch Ukrajiny.

Tomáš Pancíř Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme