Kauza Vrbětice: státní zástupce zrušil stíhání Rusky kvůli špionáži, případ teď prověří olomoučtí žalobci
Vrchní státní zastupitelství v Olomouci prověří roli Eleny Šapošnikovové v kauze muničních výbuchů ve Vrběticích. Vyžádalo si spis k případu a vykoná takzvaný dohled, jak pro iROZHLAS.cz potvrdil vrchní státní zástupce Radim Dragoun. Policie Rusku s českým pasem obvinila kvůli podezření z předávání informací agentům GRU z vyzvědačství, dozorující státní zástupce ale stíhání zrušil.
Kauza Vrbětice: státní zástupce zrušil stíhání Rusky kvůli špionáži, případ teď prověří olomoučtí žalobci
„Mohu potvrdit, že Vrchní státní zastupitelství v Olomouci v trestní věci ‚vyzvědačství‘ v souvislosti s výbuchy muničních skladů ve Vrběticích, kde byla trestně stíhána jedna osoba a jejíž trestní stíhání bylo zrušeno a věc byla odložena státním zástupcem Krajského státního zastupitelství v Brně, vykoná dohled,“ uvedl pro iROZHLAS.cz olomoucký vrchní státní zástupce Radim Dragoun.
Ústavní soud zamítl stížnost firmy Imex kvůli Babišovým výrokům po výbuchu ve Vrběticích
Číst článek
Vrchní státní zastupitelství v Olomouci se podle Dragouna rozhodlo případ prověřit z vlastní iniciativy. „V současné době již došlo k vyžádání příslušných písemných materiálů,“ pokračoval šéf tamních žalobců. Pokud se v průběhu kontroly najdou ve vyšetřování chyby či nedostatky, může se případ znovu otevřít. Stejnou informaci přinesla také Česká televize.
Jde o vedlejší větev vrbětické kauzy. Policie totiž během vyšetřování zjišťovala, jestli hlavním pachatelům, agentům ruské tajné služby GRU Anatoliji Čepigovi a Alexandru Miškinovi, někdo v Česku pomáhal. Narazila přitom na Nikolaje a Elenu Šapošnikovovy, manžele původem z Ruska, kteří zkraje 90. let minulého století získali politický azyl a později s pomocí falešných dokumentů a zkreslených údajů i české občanství.
Šapošnikov v době explozí pracoval jako obchodník pro nájemce muničních skladů, ostravskou společnost Imex Group, a návštěvu dvou ruských důstojníků, kteří oficiálně vystupovali jako obchodníci, v říjnu 2014 zařizoval. Kriminalisté posléze během vyšetřování zjistili, že Šapošnikovovi byli v kontaktu s generálem Andrejem Averjanovem, velitelem elitní jednotky číslo 29155, kterého považovali za koordinátora celé akce, a vyhlásili po něm pátrání.
Obvinění z vyzvědačství
Šapošnikovovi si s Averjanovem podle policie psali o citlivých zbrojních obchodech a začátkem října 2014, tedy krátce před prvním výbuchem, se s ním manželé osobně sešli během dovolené v Portugalsku. Vyšetřovatelé proto dvojici, která dlouhodobě žila v Řecku, podezřívali ze špionáže. Šapošnikov pak náhle zkraje letošního roku zemřel, na jeho obvinění tedy nedošlo.
„Ve věci nebylo zjištěno podezření ze spáchání trestného činu vyzvědačství podle § 316 trestního zákoníku, když k naplnění skutkové podstaty tohoto trestného činu je zapotřebí, aby pachatel nakládal způsobem uvedeným v § 316 trestního zákona s utajovanými informacemi (ve smyslu zákona č. 412/2005 Sb., nikoliv například s informacemi podléhajícím obchodnímu nebo jinému tajemství), tedy zejména utajované informace předával cizí státní moci, případně při jejich získání cizí státní mocí poskytl součinnost. V dané věci nebylo zjištěno, že by kdokoliv s utajovanými informacemi nakládal nebo se o to alespoň pokusil, tím pádem ani nemohl skutkovou podstatu daného trestného činu naplnit.“
Martin Malůš (dozorující státní zástupce)
Obvinění z vyzvědačství si nakonec vyslechla jeho žena Elena, která měla podle policie komunikaci s Averjanovem řídit. Korespondence totiž probíhala prostřednictvím jejího e-mailu.
„Přeposílala dlouhodobě generálu Averjanovi informace o obchodech s vojenským materiálem, připravovaných a uzavíraných různými společnostmi, o kterých se Nikolaj Šapošnikov dozvěděl, když vystupoval jako obchodník se zbraněmi. Z komunikace vyplývá, že byli řízeni generálem Averjanovem, jednali podle jeho pokynů, případně čekali na ,pokyny z Moskvy‘,“ citují Seznam Zprávy z policejního usnesení o odložení hlavní větve případu a přibližují tak, jakou úlohu v celé věci Šapošnikovová sehrála.
Přestože policie Šapošnikovovou chtěla stíhat, dozorující státní zástupce Martin Malůš její obvinění z vyzvědačství zrušil a kauzu odložil. „Ve věci nebylo zjištěno podezření ze spáchání trestného činu vyzvědačství,“ vysvětlil pro iROZHLAS.cz. K tomu by podle něj bylo zapotřebí, aby pachatel „předával cizí státní moci, případně při jejich získání cizí státní mocí poskytl součinnost,“ utajované informace, ne pouze informace podléhající obchodnímu či jinému tajemství.
„V dané věci nebylo zjištěno, že by kdokoliv s utajovanými informacemi nakládal, nebo se o to alespoň pokusil, tím pádem ani nemohl skutkovou podstatu daného trestného činu naplnit,“ doplnil brněnský žalobce Malůš. Na vývoj v případu jako první upozornila Česká televize, která Šapošnikovovou letos v květnu také vypátrala v Řecku. Ta v rozhovoru pro Reportéry ČT zapojení do výbuchů odmítla.
Detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu ukončili vyšetřování výbuchů muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku z roku 2014 letos v dubnu. Podle vyšetřovatelů se potvrdilo, že výbuchy způsobili důstojníci ruské vojenské rozvědky GRU, kteří chtěli zmařit dodávku zbraní a munice do Sýrie nebo na Ukrajinu, kde Rusko válčí.
Přesto policie musela případ odložit. Rusko totiž odmítlo s českými vyšetřovateli jakkoli spolupracovat. V říjnu a prosinci 2014 explodovaly dva sklady plné výbušnin a samopalů. Zemřeli dva lidé, přes tisíc lidí muselo opustit domovy a šest let trvalo, než policie vyčistila okolí od munice.
