Odložené Vrbětice? Jedna z větví případu je stále živá, otázky budí lidé spojení s Imexem

Matěj Skalický mluví s Arturem Janouškem, investigativním reportérem Českého rozhlasu

Přehrát

00:00 / 00:00

PŘEPIS ROZHOVORU

30. 4. 2024 | Vrbětice

Dva velké výbuchy, dva mrtví čeští občané. A viníci? Patrně dva ruští teroristé. Policie po 10 letech ukončila prověřování případu Vrbětice. Potvrdila, že útoky naplánovaly ruské tajné služby. Jaké zůstávají v případu otazníky? Ví Artur Janoušek z investigativní redakce Českého rozhlasu. Ptá se Matěj Skalický.

Kredity:
Editace: Kristýna Vašíčková
Sound design: Damiana Smetanová
Rešerše: Alžběta Jurčová
Podcast v textu: Tea Veseláková
Hudba: Martin Hůla, Jaroslav Pokorný

Zpravodajský podcast Vinohradská 12 poslouchejte každý všední den od 6.00 na adrese irozhlas.cz/vinohradska12.

Máte nějaký tip? Psát nám můžete na adresu vinohradska12@rozhlas.cz.

Artur Janoušek, investigativní reportér ČRo | Foto: Matěj Skalický | Zdroj: Vinohradská 12

Muniční sklady ve Vrběticích (archivní foto z roku 2021) | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Vrbětice Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) považuje za prokázané, že výbuchy obou skladů ve Vrběticích provedli členové ruské vojenské rozvědky, nicméně policisté případ po deseti letech odložili. Jak to jde dohromady, když policie ví, kdo to spáchal, ale případ je odložen? 

„Je naprosto jednoznačně a bez jakýchkoliv pochybností policejním vyšetřováním prokázáno, že výbuchy obou skladů ve Vrběticích provedli příslušníci ruské vojenské rozvědky, Hlavní správy generálního štábu Ozbrojených sil Ruské federace známé pod zkratkou GRU. (...) Orgány Ruské federace odmítly splnit požadavky vznesené Českou republikou cestou mezinárodní právní pomoci s odůvodněním, že by vyřízení české žádosti mohlo poškodit svrchovanost, veřejný pořádek a důležité zájmy Ruské federace. Rusko tímto porušuje platná mezinárodní ujednání.“

Vít Rakušan, ministr vnitra, STAN (tisková konference Ministerstva vnitra, 29. 4. 2024)

NCOZ ve své aktuální zprávě píše, že případ odložit musela, že jí nic jiného nezbylo, protože podezřelí agenti se zdržují v Rusku. České orgány sice žádaly Ruskou federaci o spolupráci, ta ale odmítla jakkoliv spolupracovat s českými vyšetřovateli a zdůvodňovala to tím, že by vyřízení české žádosti mohlo poškodit svrchovanost, veřejný pořádek a důležité zájmy Ruské federaceTakže čeští vyšetřovatelé se nedostali k důležitým informacím, které má jen ruská armáda a ruské tajné služby. Především se jedná o pohyb ruských agentů v České republice v říjnu 2014 a případný pohyb uvnitř vrbětického muničního areálu, pokud tam byli. Tyto informace českým vyšetřovatelům chybí, a tedy chybí i jednoznačný důkaz, že agenti byli ve skladech a že tam umístili nástražné zařízení. Ve zprávě se neobjevila žádná jména, v minulosti se ale mluvilo hlavně o dvou důstojnících vojenské rozvědky GRU. Jsou to Anatolij Čepiga a Alexandr Miškin ze speciální jednotky 29155, která byla určená k provádění diverzních operací v zahraničí. 

Když tu ale není jednoznačný důkaz, že tito dva nebo jiní agenti byli přímo ve Vrběticích a nastražili tam výbušná zařízení, tak jakými důkazy disponují čeští policisté, a potažmo ministr vnitra Vít Rakušan ze STAN, když říkají, že za to může ruská strana, ruská tajná služba?
Vycházejí z celé řady indicií, které tuto verzi podporují, například z toho, že Miškin s Čepigou v Česku v době výbuchu prvního skladu prokazatelně byli. Do Prahy oba přiletěli 11. října 2014, Čepiga si dokonce vyfotil Staroměstské náměstí a fotku dal na svůj facebookový profil, který byl vedený pod jeho krycím jménem. Údajně to bylo proto, aby kontaktoval jednu ženu, se kterou se předtím setkal v jedné pražské kavárně. O dva dny později, 13. října 2014, se oba přesunuli do Ostravy, kde si pronajali pokoj v hotelu Corrado, a to je prokázané, na to jsou důkazy. 

Zápisy z knihy hostů tam jsou? 
Ano, jsou tam vlastnoručně vyplněné zápisy. Oba o sobě píší, že jsou turisté, vyplnili svoje jména, od kdy do kdy tam budou, myslím, že tam jsou i čísla pasů a podpisy. To vyplňovali vlastní rukou a stránky z knihy hostů máme dokonce přefocené. Když pak 16. října 2014 před desátou hodinou dopoledne vybuchl první sklad ve Vrběticích, tak Čepiga s Miškinem už nastupovali ve Vidní do letadla, aby odletěli zpátky do Ruska. Je zajímavá okolnost, že zrovna v okamžiku, kdy sklad vybuchl, už cestují zpět. Druhý sklad pak vybuchl 3. prosince 2014 a podle policie to bylo pomocí nějakého načasovaného nástražného zařízení. Takže byli tady dva agenti, měli velmi dobré informace o tom, co se ve skladech nachází, o pohybu vojenského materiálu. Navíc je tam ještě jedna okolnost: v říjnu 2014 se oba vydávali za zbrojní inspektory a pod falešnými jmény žádali o návštěvu vrbětického muničního areálu. Návštěva byla nachystaná právě na dobu, kdy pak explodoval první sklad. 

Je to tedy řetězec událostí podložený nepřímými důkazy, které ve výsledku vedly k tomu, že naše tajné služby a policisté mají jasno, že za útokem ve Vrběticích byli ruští agenti. Přímé důkazy, že se Miškin a Čepiga v roce 2014 na podzim dostali přímo do areálu, nemáme. Ale jak si dobře pamatuji jednu z tvých reportáží z minulých let, ono nebylo moc složité se tam dostat. 
V době před výbuchy nebylo. Areál byl sice obehnaný plotem, nicméně plot byl na mnoha místech zrezivělý, na některých místech chyběl úplně, takže dostat se dovnitř nebyl žádný problém. Nakonec nebyl problém dostat se tam ani po tom, co došlo k výbuchům. Sice policie nechala areál oplotit novým plotem, ale když jsem se tam byl podívat někdy v roce 2021, tak jsem na několika místech nalezl plot, který byl nadzvednutý, byly v něm díry. Myslivci mi potom vysvětlovali, že to jsou migrační trasy pro to, aby se tam mohla pohybovat zvěř, takže nedávalo moc smysl oplocovat tak významný muniční areál a zároveň v něm dělat díry pro zvěř. Že nebyl problém se tam dostat, ukázal i případ dvou zlodějů, kteří tam na přelomu let 2016 a 2017 chodili a odnášeli si odtamtud výbušniny rozmetané pod výbuších nebo i samopaly, ze kterých potom skládali funkční. 

Vrbětice jako cíl útoku

Navíc i motiv, proč by měli ruští agenti útočit na vrbětické muniční sklady, je nasnadě: psal se rok 2014, Rusko poprvé zaútočilo na Ukrajinu a ve Vrběticích byly uskladněné zbraně bulharského obchodníka Emiliana Gebreva, který je mohl dodat Ukrajincům a pomoct jim bránit se. Proto měla ruská tajná služba GRU do Česka vyslat své agenty, kteří měli sklady zbraní zlikvidovat.  
Přímo nevíme, jestli opravdu tyto zbraně mířily na Ukrajinu, ale Emilian Gebrev to později řekl. Bylo známé, že dodává zbraně do Sýrie nebo na Ukrajinu. Jestli měly přímo tyto zbraně mířit na Ukrajinu, nevíme, ale pravděpodobně ano. Takže motiv, proč se ruská strana snažila zbavit zbraní, které mohly sloužit na Ukrajině proti ní, je zjevný. 

Vybuchly dva sklady, při prvním výbuchu zemřeli i dva čeští občané. Dva měsíce na to vybuchl i druhý sklad. Jak je možné, že potom vybuchl i ten druhý, když po prvním výbuchu, předpokládám, na místě zasahovali mimo jiné i policisté, kteří patrně i prohledávali okolí? 
Po prvním výbuchu prohledávali všechny sklady, aby zjistili, jestli tam není něco podezřelého. Zapečetili je a výbušniny z ostatních skladů dokonce připravovali k transportu. Shodou okolností právě v den, kdy policisté měli do areálu najíždět a začít odvážet výbušniny pryč, došlo k druhému výbuchu. Naštěstí to bylo ráno, ještě před tím, než tam policisté měli najíždět. Ptali jsme se, jak je možné, že vybuchl sklad, ve kterém bylo nástražné zařízení a policisté ho nenašli. Ptali jsme se ředitele zlínské policie Jaromíra Tkadlečka, který byl velitelem zásahu, a on říkal, že si musíme uvědomit, že každý sklad měl rozměr menšího Lidlu. 

Že to byl obrovský prostor. 
Byly to sklady, které měly 30 x 35 metrů a byly napěchované zbožím, takže najít nějaký výbušný systém v hromadě dalších výbušnin nebylo snadné. Doslova řekl, že najít jedno zkažené zrnko ve vlaku plném rýže je v podstatě nemožné. Navíc policisté po prvním výbuchu pracovali s verzí, že to byla náhoda, že k výbuchu došlo nějakou neodbornou manipulací při přípravě výbušnin k transportu. Nejprve to tedy řešili jako obecné ohrožení z nedbalosti, a když prohledávali sklady, tak nehledali žádné nástražné zařízení, protože nevěděli, že ho mají hledat. 

Doplním ještě jednu poměrně zajímavou informaci a zeptám se, jestli už se o tom policisté rozhovořili více. Bavíme se totiž o dvou potenciálních ruských útočnících, respektive o Miškinovi a Čepingovi, ale dohromady mělo jít až o šest agentů GRU, včetně velitele jednotky 29155, kteří měli být do výbuchu zapojeni. Už v roce 2021 o tom psal Respekt ve spolupráci s investigativní skupinou Bellingcat, a podle jejich informací existuje hypotéza, že se šéf jednotky Andrej Averjanov, který před výbuchy přiletěl do Vídně, setkal s Miškinem a Čepigou, aby útoky společně doladili. Měli se vidět v Ostravě, aby si řekli co a jak. Averjanova tam měl odvést jeden z dalších členů skupiny, který si v Rakousku pronajal auto. Víme s jistotou, že šéf jednotky na plánování útoku osobně dohlížel a že byl v České republice? 
To je jedna z hypotéz. Není přímo doloženo, že by Averjanov byl v Ostravě nebo někde poblíž muničních skladů, poblíž Vrbětic. 

V dojezdové vzdálenosti do Vrbětic...
Že by byl přímo v České republice, doloženo není. Po příletu do Vídně si údajně vypnul mobil a zapnul ho znovu, když startovalo letadlo zpátky do Ruska. Je ale prokázané, že v době prvního výbuchu byl ubytovaný na Slovensku v lázních. To bylo zhruba dvě hodiny jízdy autem od Vrbětic. Zjistili to čeští vyšetřovatelé ve spolupráci se svými slovenskými kolegy. Už to, že dohlížel na akci, pravděpodobně proto byl na Slovensku, ukazuje, jaký význam tomu přikládal Kreml a jak mu záleželo na tom, aby celá operace vyšla. Ostatně Miškin, Čepiga i Averjanov po akci dostali vyznamenání Hrdina Ruské federace, k čemuž se vázal i apartmán někde v Moskvě. Takže Kreml to považoval za úspěšnou akci a také ty tři agenty odměnil. 

Česká spojka živou větví případu?

Co nějaká česká spojka, někdo, kdo potenciálně pomáhal ruským agentům zaútočit na vrbětické muniční sklady? 
Vyšetřovatelé podezírali Nikolaje Šapošnikova, který pracoval ve firmě Imex, která měla pronajaté ty sklady. Byl to člověk, který měl na starosti domlouvání obchodů s postsovětskými republikami a který také přeposlal fotokopie falešných pasů údajných zbrojních inspektorů, kteří měli v době prvního výbuchu navštívit vrbětický muniční areál. Ví se, že Šapošnikov si dopisoval se zástupcem šéfa GRU Andrejem Averjanovem, který byl velitelem jednotky 29155, a že se s ním sešel v Portugalsku krátce před prvním výbuchem. Potvrdila nám to jeho dcera, která popsala, že byli s otcem v Lisabonu na výletě jako turisté a že se k nim připojil muž, který se představil jako Andrej a prý o sobě tvrdil, že je literární historik. Ona ani její rodiče nevěděli, že je to ruský agent, velitel jmenované jednotky. Prý se to dozvěděli až později. Nicméně kontakty mezi Šapošnikovem a Averjanovem jsou prokázané. 

Mimochodem Nikolaj Šapošnikov měl letos zemřít?
Ano, letos zemřel. 

Dlouhodobě žil v Řecku, tuším. Musím se zeptat –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ zemřel přirozenou smrtí?
Oficiálně zemřel na infarkt. Jestli je to skutečná příčina smrti, nebo ne, se můžeme jenom domnívat, to nevíme. Existuje ale několik pochybností. Přes žádost českých orgánů neproběhla soudní pitva, navíc tělo údajně bylo zpopelněno velmi rychle. 

Vypovídal ten muž ještě před svou smrtí? 
Vypovídal, podařilo se ho vyslechnout. 

A tato větev prověřování je taky už uzavřena, nebo ještě není? 
Podle jistých indicií není. Ptali jsme se na to právě teď, když policie oznámila, že případ odložila. Ptali jsme se mluvčího NCOZ Jaroslava Ibeheje, jestli to znamená definitivní konec, nebo jestli se případ může někdy otevřít. Samozřejmě může, pokud se objeví nové informace. Ale ptali jsme se také na to, jestli některá z větví případu je stále živá, a on nám potvrdil, že ano, nechtěl být ale konkrétní, nechtěl říct, jaká. Kromě Nikolaje Šapošnikova česká policie podezírala ze špionáže i jeho manželku Elenu, takže jsme se ptali, jestli ji podezírá dál, ale to nám Jaroslav Ibehej odmítl komentovat. Nicméně o tom, že v případu jsou stále nevyřešené otázky, psal v reakci na zprávu vydanou NCOZ i dozorující státní zástupce Martin Malůš, když napsal, a teď můžu citovat z jeho zprávy: „Nejasná i nadále zůstává role osob spojených se společností Imex Group, u kterých byly zjištěny podezřelé, případně nelogické aktivity v období, kdy došlo k šetřeným explozím.

Už jsem říkal, že dva výbuchy skladů číslo 16 a 12 v roce 2014 byly ničivé, při tom říjnovém zemřeli dva lidé, materiální škody dosáhly více než miliardy korun, jak znovu potvrdil tento týden ministr vnitra Vít Rakušan ze STAN. Když jsme se dozvěděli, že v tom měli mít prsty ruští agenti, tak jsme rozmetali po x letech špionskou buňku na ruském velvyslanectví. 

„Jako ministr zahraničí České republiky jsem se rozhodl vyhostit všechny pracovníky ruské ambasády v Praze.“

Jan Hamáček, bývalý ministr zahraničí, ČSSD (ČRo Radiožurnál, brífink k Vrběticím a vyhoštění ruských diplomatů, 17. 4. 2021)

Následky výbuchů

Jak to teď vypadá ve Vrběticích? Je místo stále zapáskované a můžou lidé zpět na své pozemky?
Plot už tam není, jak to bylo dlouhá léta po dobu, kdy se lokalita sanovala. Provizorní brána a plot už zmizely, postupně se pozemky majitelům vracely. Lidé si nicméně pořád stěžují na to, že přesto, že jim stát pozemky vrátil, tak zdůrazňuje, že na nich mohou podnikat, těžit dřevo nebo vyhnat dobytek na pastvu jen na vlastní nebezpečí. Pořád ještě se tam mohou objevovat části výbušnin, které byly rozmetány po výbuších. 

To je taky důvod, proč dlouhodobě žádají hloubkový pyrotechnický průzkum.
Ano. Hloubkový průzkum byl proveden pouze ve velmi úzkém perimetru a lidé žádají o to, aby se udělal i ve větším okolí. Majitelé okolních pozemků také žádali stát o odškodnění, protože 6 let nesměli na svých pozemcích podnikat. Stát ale veškeré jejich žaloby zamítl s tím, že za to, že pozemky byly obehnány plotem a že tam lidé nesměli, nemůže stát, ale výbuchy. A ty výbuchy někdo způsobil, takže za to mohou jejich viníci. 

310 milionů korun, o kterých mluvil Vít Rakušan v pondělí na tiskové konferenci a které byly vyplaceny místním obyvatelům, je odškodnění za co? 
To je odškodnění za strádání, které museli strpět v době, kdy docházelo k výbuchům, kdy lidé byli evakuováni ze svých domovů, a to dvakrát v říjnu, potom v prosinci 2014. To je odškodnění za újmu, kterou utrpěli v přímé souvislosti s výbuchy.

Před čtrnácti dny byl na místě taky prezident Petr Pavel. Mimo všechna témata, která jsme už zmínili, se řešilo i to, že Vojenské lesy a statky, které mají areál na starosti, dovykoupí všechny pozemky uvnitř areálu od soukromých majitelů. A mimochodem už loni se objevila informace, že by se ve Vrběticích nově měly vyrábět nebo montovat granáty pro českou armádu, nicméně zatím k ničemu nedošlo. Abychom to celé shrnuli: máme tedy odložený případ, máme jednoznačné vyjádření od tajných služeb a od policistů o tom, kdo za útok může. Taky jsme se bavili o tom, že tam zůstávají bílá místa, o kterých se toho možná už nikdy víc nedozvíme, protože informace jsou v Moskvě a ta se s námi nebaví. Je ještě ve vrbětické kauze na co se ptát? Zůstávají otazníky, na které bychom mohli přijít, ale zůstávají ještě skryty třeba nejenom před vyšetřovateli, ale i před novináři, kteří potom pátrají?
Otazníků je tam spousta a já jsem přesvědčen, že už se nikdy nepodaří na ně odpovědět, protože útok se odehrál před deseti lety. Na místě tehdy byli i hasiči, protože před prvním výbuchem v jednom skladu hořelo. Nevíme, co se tam přesně stalo, a už se asi nikdy nedozvíme, proč začalo hořet. Ani hasiči nezjistili, jestli tam byl nějaký iniciátor hoření, kde přesně začalo hořet, v jakém místě. Nevíme, jaké tam bylo nástražné zařízení, co konkrétně to bylo, kdo a jakým způsobem ho dostal do České republiky a přímo do skladů. To už se asi taky nedozvíme. Otázek je spousta a myslím, že po deseti letech, pokud se to nepodařilo zjistit doteď, tak už se to nepodaří zjistit nikdy. 

Matěj Skalický

Související témata: Vinohradská 12, podcast, Artur Janoušek, Vrbětice, výbuch ve Vrběticích, Rusko, GRU