Milníky kauzy Vrbětice: dva mrtví, zapojení ruských agentů, smrt spojky i pokuta pro Hrad

Sklad číslo 16 ve Vrběticích na Zlínsku explodoval 16. října 2014, druhý sklad číslo 12 pak 3. prosince téhož roku. Při prvním výbuchu zemřeli dva lidé. Dosud však nepadlo žádné obvinění. A už ani zřejmě nepadne. Policie nyní kauzu, za kterou měla stát ruská zpravodajská služba, po deseti letech vyšetřování odložila. Server iROZHLAS.cz přináší klíčové události celé aféry.

Časová osa Vrbětice Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Na základě jednoznačných důkazů získaných vyšetřováním našich bezpečnostních složek musím konstatovat, že existuje důvodné podezření o zapojení důstojníků ruské tajné služby GRU, jednotky 29155, do výbuchu muničních skladů areálu Vrbětice v roce 2014,“ oznámil v dubnu 2021 tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO) na mimořádné tiskové konferenci.

Za výbuchy skladů ve Vrběticích stojí ruská vojenská rozvědka, potvrdila policie. Případ ale musí odložit

Číst článek

Zjištění Bezpečností informační služby tehdy znamenalo průlom ve vyšetřování. České úřady navíc na základě získaných informací vyhostily 18 pracovníků ruské ambasády, kteří byli identifikováni jako členové ruských tajných služeb. Zemi museli opustit do 48 hodin. Také se ukázalo, že cílem akce ruských agentů byl zřejmě bulharský obchodník se zbraněmi Emilian Gebrev.

To jsou jen některé z milníků událostí kolem výbuchů ve Vrběticích. Server iROZHLAS.cz je přináší podrobně v časové ose níže včetně toho, co explozím předcházelo, kde se pohybovali elitní ruští agenti z jednotky generála Andreje V. Averjanova, jejichž lokaci zmapoval investigativní web Bellingcat, a zda mohli mít v Česku svoji spojku.

Redakce rovněž připomíná reakci prezidenta Miloše Zemana, který veřejně mluvil o dvou vyšetřovacích verzích, předčasnou skartaci tajných dokumentů k Vrběticícm ze strany hradního aparátu, nebo nakonec neuskutečněnou Hamáčkovu cestu do Moskvy.

Leden 2014

26. ledna přilétá do Prahy Denis Sergejev (krycí jméno Sergej Fedotov), za jakým účelem a kde pobývá, není jasné. Sergejev byl identifikován jako třetí útočník na Sergeje Skripala a jeho dceru. Spolu s Jegorem Gordienkem podle bulharské policie mezi 28. dubnem a 4. květnem 2015 v Bulharsku tráví obchodníka se zbraněmi Emiliena Gebreva (právě k němu měly mířit zbraně a munice z vybuchlých skladů ve Vrběticích) a dva další lidi. Všichni útok přežili.

Při akcích v zahraničí býval v častém telefonickém kontaktu s šéfem operativní skupiny 29155 Andrejem V. Averjanovem.

Agenti GRU jednotky 29155

  • Andrej V. Averjanov (krycí jméno Andrej Overjanov)
    Šéf operativní skupiny 29155, v roce 2014 zástupce náčelníka vojenské rozvědky GRU Igora Serguna, s nímž je podle výpisu telefonních kontaktů v přímém kontaktu. V období po otravě Sergeje Skripala byl v kontaktu s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem.
  • Anatolij Čepiga (krycí jméno Ruslan Boširov)
    Spolu s Alexandrem Miškinem otrávil v březnu 2018 Sergeje Skripala a jeho třiatřicetiletou dceru bojovou nervově paralytickou látkou ze skupiny Novičok. Nedbale odhozenou lahvičku následně našli britští občané Charlie Rowley a Dawn Sturgessová, ta jako jediná zemřela, ostatní tři přežili.
    Spolu s Miškinem potom Čepiga vystoupil na stanici Russia Today, kde se představili jako obchodníci se sportovní výživou a jako turisté, kteří chtěli vidět katedrálu v Salisbury.
  • Denis Vjačeslavovič Sergejev (krycí jméno Sergej Fedotov)
    Identifikován jako třetí útočník na Sergeje Skripala a jeho dceru. Spolu s Jegorem Gordienkem podle bulharské policie mezi 28. dubnem a 4. květnem 2015 v Bulharsku tráví obchodníka se zbraněmi Emiliena Gebreva (právě k němu měly mířit zbraně a munice z vybuchlých skladů ve Vrběticích) a dva další lidi. Všichni útok přežili.
    Při akcích v zahraničí býval v častém telefonickém kontaktu se svým šéfem Averjanovem.
  • Alexandr Miškin (krycí jméno Alexandr Petrov)
  • Nikolaj Ježov (krycí jméno Nikolaj Kononichin)
  • Jegor Gordienko (krycí jméno Georgij Gorškov)
  • Alexej Kapinos
  • Jevgenij Kalinin

Únor 2014

2. února se Sergejev vrací do Moskvy. Po čtrnácti dnech zavítá do Prahy další člen obávané jednotky GRU Jegor Gordienko. Ani u něho není známo, co bylo účelem jeho cesty a kde se nachází. Po týdnu (24. února) se vrací do Moskvy.

Září 2014

Sergejev a Gordienko 25. září cestují z Moskvy do Ženevy, druhý den si půjčují BMW 116i, za pět dní s ním najezdí 545 kilometrů. Šetření ukázalo, že v oblasti Chamonix (60 kilometrů od Ženevy) využívali agenti GRU horskou chatu jako svou základnu. Sergejev byl v čilém telefonickém kontaktu se svým nadřízeným Averjanovem.

Říjen 2014

Šéf skupiny Andrej Averjanov letí 4. října z Moskvy do Lisabonu, donedávna nebylo jasné, zda se zde s někým setkal či zda se jen potřeboval dostat do Schengenského prostoru, k čemuž mu sloužilo portugalské vízum. Podle informací, které získal Radiožurnál, se tam generál ruské tajné služby setkal s Nikolajem Šapošnikovem, který v té době pracoval ve společnosti Imex Group, která měla vrbětické sklady v pronájmu, a který návštěvu dvou ruských agentů posléze zařizoval.

Na 7. října má Averjanov zarezervovaný let do Vídně, ale mění plány. Ještě 4. nasedá na letadlo do Ženevy. Tam na něj čekají Sergejev s Gordienkem. Do Moskvy se Averjanov vrací o dva dny později letem přes Varšavu.

Averjanov a další čtyři agenti GRU se 7. října nacházejí v Moskvě v centrále GRU. Objednávají lety do míst, odkud je dosažitelná Ostrava, odkud se dá autem dojet do Vrbětic.

Alexej Kapinos s Jevgenijem Kalininem letí 10. října do Budapešti pod svými pravými jmény. Předstírají, že vezou diplomatickou poštu na tamní ruskou ambasádu. Zpáteční let mají rezervovaný na 15. října.

Nikolaj Ježov letí 11. října do Vídně. Zpáteční letenku má zarezervovanou na 15. října. Anatolij Čepiga a Alexandr Miškin míří do Prahy. Zpáteční letenku nemají. Čepiga dává na Facebook fotku ze Staroměstského náměstí (ta později poslouží jako stopa), údajně proto, že se chce seznámit s jednou ženou.

Anatolij Čepiga alias Ruslan Boširov(vlevo) a Alexandr Miškin alias Alexander Petrov | Zdroj: Policie ČR

Averjanov letí 13. října do Vídně, vracet se má stejně jako Kapinov, Kalinin a Ježov 15. října. V Rakousku si po několika hodinách vypíná mobil (znovu si ho zapne až 16.) Čepiga s Miškinem opouštějí Prahu a ubytovávají se v ostravském hotelu Corrado. Přes mail jsou objednaní pod falešnými jmény Ruslan Tabarov z Tadžikistánu a Nikolaj Popa z Moldavska na prohlídku vrbětického areálu ve dnech 13.-17. října.

Přes 14. a 15. října nemá skupina Bellingcat o agentech GRU žádné informace. Spekuluje, že se šestice (Averjanov, Ježov, Čepiga, Miškin, Kalinin a Kapinos) setkala v Ostravě. Jak se dostali agenti do areálu, není jasné. Firma Imex, které patřily vybuchlé sklady, tvrdí, že na prohlídku nepřišli. Podle informací Radiožurnálu ale nebylo složité do areálu vniknout, plot kolem celého areálu byl zchátralý, místy povalený, projet mohli i autem přes vrátnici. Podle české policie agenti umístili rozbušky do muničních skladů.

Scany z knihy hostů hotelu Corrado z roku 2014 s podpisy ruských agentů Anatolije Čepigy alias Ruslana Boširova a Alexandra Miškina alias Alexandera Petrova | Foto: Hotel Corrado

Sklad 15. října navštěvuje se zaměstnanci majitel ostravské firmy Imex Petr Bernatík a kontroluje bedny před chystaným odvozem. Ukládá podřízeným, aby dohlédli na to, že jsou bedny řádně polepené.

První z výbuchů a následný požár zničil 16. října 2014 sklad číslo 16, ve kterém bylo 58 tun munice. Poté následovalo 355 neřízených výbuchů. Ostravská firma Imex Group, která měla sklad pronajatý, nahlásila dva pohřešované zaměstnance. Jejich ostatky byly nalezeny 21. listopadu 2014.

Fotografie muničního skladu číslo 16 ve Vrběticích před výbuchem. Explodoval 16. října 2014 | Zdroj: HZS Zlínského kraje

Prosinec 2014

Druhý výbuch 3. prosince 2014 zničil sklad číslo 12, ve kterém bylo 98 tun materiálu a který měl pronajatý také Imex.

Při výbuších bylo zasaženo 1319 hektarů půdy, z toho zhruba 341 hektarů přímo v areálu.

Ruští agenti Čepiga s Miškinem dostávají v Rusku nejvyšší vojenské vyznamenání, nižší metály obdrží i Ježov a Gordienko. To nasvědčuje tomu, že ruské velení považovalo operaci Vrbětice za úspěšnou.

Kvůli explozím byli několikrát evakuováni obyvatelé okolních obcí. Nejprve dvakrát koncem října na několik hodin, začátkem prosince pak muselo 400 lidí z obcí Lipová a Haluzice i zaměstnanců z areálu bývalých Vlárských strojíren odejít na dva dny.

Pyrotechnici totiž v areálu objevili poškozenou budovu s municí a na její střeše zaklíněný granát, který se nakonec podařilo bezpečně odstranit.

Ruští agenti, generálmajor a manželé Šapošnikovovi? Kdo měl stát za výbuchy ve Vrběticích?

Číst článek

Slabé neřízené výbuchy se z areálu ozývaly do poloviny prosince 2014 a pyrotechnici se mohli do Vrbětic vrátit až 22. prosince.

Zbrojařská firma Imex Group požádala od státu odškodnění za výroky, které tehdejší vicepremiér Andrej Babiš (ANO) pronesl krátce po druhém výbuchu v prosinci 2014.

Babiš v televizi řekl, že firma je velmi kontroverzní, že problémům jako ve Vrběticích čelila i v Bulharsku a že vyvážela zbraně do embargovaného Konga.

Obvodní soud pro Prahu 2 a později i pražský městský soud požadavek na 15 milionů zamítl, v prosinci 2018 se Imex obrátil na Nejvyšší soud, který v červenci 2020 vrátil kauzu pražskému soudu.

Slabé neřízené výbuchy se z areálu ozývaly do poloviny prosince 2014 a pyrotechnici se mohli do Vrbětic vrátit až 22. prosince.

Do odklízení škod se ve Vrběticích zapojily tisíce hasičů, policistů i vojáků | Zdroj: HZS Zlínského kraje

Leden 2015

Začátkem roku 2015 začalo stěhování munice a výbušnin, počátkem února si ji jako první odvezla společnost Excalibur Army.

V březnu 2015 začaly převozy munice do znovuotevřeného armádního skladu v Květné na Svitavsku.

Prosinec 2015

Poslední kamion odjel z Vrbětic 23. prosince 2015, celkem jich bylo vyvezeno 547 (z toho do Květné zamířilo 267 kamionů, 280 vyvezly soukromé firmy).

Do konce roku 2015 stál zásah ve Vrběticích armádu, policii a hasiče skoro 350 milionů korun. Prostor byl poté oplocen a zabezpečen čidly a ostrahou, od ledna 2016 jej pyrotechnici čistili od nevybuchlé munice.

Náklady na pyrotechnické vyčištění vrbětického areálu se jen odhadují, mohou se přiblížit i miliardě korun.

Hasiči museli odstranit zbytky munice. Ta se nacházela v okruhu stovek metrů od epicenter výbuchů | Zdroj: HZS Zlínského kraje

Léto 2016

Krajský soud ve Zlíně se v létě 2016 zabýval obžalobou pěti lidí a společností Excalibur Army a Real Trade Praha kvůli skladování zakázaných výbušnin ve Vrběticích. Lidem hrozily až 12leté tresty, firmám i zrušení.

Firmy podle verdiktu soudu ale neskladovaly miny jako takové, pouze těla min a materiál tak nelze považovat za zakázaný. Dovozem pouze těl min tak nebyl spáchán trestný čin. Žalobce se nejdříve proti osvobozujícímu rozsudku odvolal, později vzal své odvolání zpět.

Červen 2017

Ohledání prvního vybuchlého skladu ve Vrběticích skončilo v červnu 2017, následně pyrotechnici zahájili práce u druhého explodovaného skladu.

Únor 2019

Okresní soud ve Zlíně řešil kauzu, ve které byla šestice lidí obžalována kvůli krádežím zbraní ve Vrběticích. Podle obžaloby vnikli Zdeněk Šuranský a Milan Chaloupka nejméně čtyřikrát do uzavřeného a střeženého areálu, uvnitř kradli samopaly, součásti zbraní a výbušniny rozmetané do okolí explozí a některé z nich pak prodávali.

Zlínský okresní soud v únoru 2019 uložil Šuranskému 34 měsíců vězení, dalších pět lidí dostalo podmíněné tresty se zkušební dobou od 22 do 48 měsíců.

Září 2020

Záchranné práce se uzavřely koncem září 2020.

Říjen 2020

Složky integrovaného záchranného systému v říjnu 2020 ukončily zásah ve Vrběticích.

Duben 2021

Kauza kolem Vrbětic vypukla opět 17. dubna 2021, kdy tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO) oznámil novinářům, že české bezpečnostní složky mají důvodné podezření, že do výbuchu muničního areálu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 byli zapojeni příslušníci ruské tajné služby GRU.

Z Česka bude kvůli tomu vyhoštěno 18 pracovníků ruské ambasády, kteří byli identifikováni jako členové ruských tajných služeb. ČR musí opustit do 48 hodin, uvedl bývalý vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman řekl, že orgány činné v trestním řízení pracují s verzí, že cílem útoku byl materiál určený k převozu do Bulharska. V období prvního výbuchu byli podle Zemana do skladu objednáni dva lidé s falešnou identitou občanů Moldavska a Tádžikistánu.

„Na základě kriminalistického zkoumání byli ztotožněni s útočníky ze Salisbury,“ uvedl Zeman. V britském Salisbury byl v roce 2018 otráven bývalý ruský tajný agent Sergej Skripal a jeho dcera Julija. Podle mezinárodní investigativní skupiny Bellingcat za výbuchem ale bylo dokonce nejméně šest agentů ruské vojenské rozvědky GRU.

Expremiér Babiš 19. dubna 2021 řekl, že výbuch ve Vrběticích nebyl aktem státního terorismu, šlo o útok na zboží bulharského podnikatele. Tato formulace vyvolala kritiku opozičních i některých koaličních politiků. Činnost agentů GRU v Česku označil za nepřijatelnou, akci podle něj navíc „zpackali“.

Babiš navrhoval odtajnit zprávu BIS, narazil však na odmítnutí bezpečnostních složek. O den později se Babiš omluvil za svá slova o útoku na zboží a výbuch nazval bezprecedentním teroristickým útokem na českém území.

Také vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) řekl, že výbuch ve Vrběticích se zřejmě odchýlil od plánu a neměl nastat na území ČR. Policie podle něj pracuje s variantou, že munice měla explodovat až později v Bulharsku.

Zatímco premiér Babiš i představitelé českých tajných služeb a orgánů činných v trestním řízení od počátku uváděli ruskou stopu jako jedinou prošetřovanou verzi, prezident Miloš Zeman na konci dubna v televizním projevu hovořil o dvou a ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) dokonce ještě o více možnostech.

„Pracujeme se dvěma vyšetřovacími verzemi. Ta první, to jest původní, že došlo k výbuchu v důsledku neodborné manipulace s výbušným materiálem. A tou druhou, že se jednalo o akci cizí rozvědky. Mohu konstatovat, že ve zprávě BIS se uvádí, a tuto větu jsem si podtrhl, že neexistují důkazy ani svědectví, že by tito dva agenti byli ve vrbětickém areálu. Koneckonců když se zkoumal druhý areál těsně před jeho výbuchem, nebyl v něm nalezen žádný výbušný systém. Z toho ovšem nevyplývá, že podezření z jejich účasti není vážné,“ řekl Miloš Zeman ve svém prvním projevu po vypuknutí kauzy.

Duben až květen 2021

Kauza vedla k vážné diplomatické roztržce mezi Českem a Ruskem a vzájemnému vypovídání diplomatů. Rusko tehdy na prezidentův projev poukazovalo, protože Moskva účast svých agentů na explozích popírá. U opozice Zemanův projev vyvolal kritiku. Praha kvůli kauze vyhostila 18 pracovníků ruské ambasády, kteří byli identifikováni jako členové ruských tajných služeb, Rusko vyhostilo 20 zaměstnanců české ambasády. Obě země také snížily počet pracovníků na ambasádách.

Solidárně s ČR vyhostilo několik Rusů také Slovensko či pobaltské státy a Rumunsko. Moskva reagovala recipročním vypovídáním. Několik dalších zemí nabídlo Praze jinou diplomatickou podporu, Českou republiku podpořily i Spojené státy.

Ruský útok rázně odsoudila ústy šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella také EU. V reakci na zapojení Ruska do výbuchu vláda mimo jiné vyřadila ruskou společnost Rosatom z účasti v tendru na nový blok v Jaderné elektrárně Dukovany.

Květen 2021

500 120 000 korun. To jsou výdaje, které za několikaletou očistu areálu muničního skladu ve Vrběticích dali jen policisté. Dalších 250 milionů vyšla likvidace škod způsobených mohutnými výbuchy v roce 2014 ministerstvo obrany. A to není všechno: také hasiči mluví o desítkách až stovkách zmařených milionů. Celková škoda za útok, za kterým zřejmě stáli ruští agenti, se tak vyšplhala na miliardu korun.

Bezpečnostní zóna u Vrbětic (archivní foto) | Foto: Roman Verner | Zdroj: Český rozhlas

Kauzy se týká i případ plánované cesty ministra vnitra Hamáčka do Moskvy. Zpravodajský server Seznam.cz v květnu 2021 uvedl, že Hamáček na interní schůzce hovořil o úmyslu „vyměnit mezinárodní skandál“ kolem explozí ve Vrběticích za dodávky ruské vakcíny proti covidu-19 Sputnik V.

Bývalý ministr tvrzení odmítal a požadoval zaplatit deset milionů korun. Hamáček majitele webu i reportéry zažaloval, v květnu 2022 soud žalobu zamítl. Verdikt je pravomocný, Hamáček se neodvolal. Neuskutečněnou cestou se zabývala i policie, která nakonec kauzu odložila. Podle policie zanikla trestní odpovědnost, protože Hamáček od dalšího jednání dobrovolně upustil.

Červen 2021

Koncem června Zeman tvrzení o více vyšetřovacích verzích v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News zopakoval. Podle Babiše policie vyšetřuje případ jako útok dvou ruských příslušníků GRU.

„Pokud říkáme, že je to akce ruských špionů, a jsme o tom přesvědčení, a někdo říká něco jiného, tak to není dobře,“ komentoval Babiš prezidentova vyjádření. Český vyšetřovací tým za strůjce vrbětických explozí považuje důstojníky tajné jednotky GRU Anatolije Čepigu a Alexandra Miškina.

Na konci června předalo také ministerstvo zahraničí ruskému velvyslanci v ČR diplomatickou nótu, která uplatňuje mezinárodněprávní odpovědnost Ruska za jeho zapojení do výbuchu muničního skladu ve Vrběticích a požaduje plnou náhradu škod způsobených explozí. Moskva přirovnala českou žádost k vyděračství. Mluvčí ruské diplomacie uvedla, že čeští představitelé každým svým oznámením a každým krokem jen potvrzují, že Moskva Česko oprávněně označila za zemi, která není vůči Rusku přátelská.

Agenti Anatolij Čepiga (vlevo) a Alexandr Miškin během rozhovoru s ruskou televizí RT | Zdroj: Profimedia

Srpen 2021

Koncem srpna prezident Zeman podepsal zákon, podle kterého mohou obce, lidé i Zlínský kraj získat jako odškodnění za výbuchy ve Vrběticích celkem až 700 milionů korun.

Září 2021

Krajské státní zastupitelství v Brně v září uvedlo, že v souvislosti s vyšetřováním výbuchů požádala ČR o právní pomoc Rusko. České orgány činné v trestním řízení dál podezírají pracovníky ruské vojenské zpravodajské služby, že v muničních skladech umístili nástražné zařízení, které iniciovalo explozi.

Leden 2022

V lednu 2022 oznámila ČT, že vyšetřovatelé výbuchů v muničním areálu ve Vrběticích na Zlínsku zkoumají možné kontakty zaměstnance společnosti Imex Group s agenty ruské vojenské tajné služby GRU, které ze zapojení do explozí podezřívají. Jde o Nikolaje Šapošnikova, bývalého vojáka sovětské armády, který žije v Řecku, ale v době výbuchů v roce 2014 pobýval v České republice.

Nikolaj Šapošnikov | Foto: Reportéři ČT | Zdroj: Česká televize

Únor 2022

Další rozruch vyvolala zpráva médií z počátku roku o tom, že prezidentská kancelář skartovala tajnou zprávu, podle níž byly ruské tajné služby zapojeny do výbuchu. Sněmovní bezpečnostní výbor poté doporučil kontrolu Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) a ministerstva vnitra na Hradě.

Předčasně skartovali utajované zprávy i rozhodnutí o státních vyznamenáních, píše o Hradu Národní archiv

Číst článek

Bezpečnostní ředitel NBÚ Jaromír Kadlec serveru Aktuálně.cz v březnu řekl, že zprávu o Vrběticích Hrad skartoval omylem a předčasně v listopadu 2021. NBÚ uvedl, že bude jako přestupek řešit chyby dvou pracovníků Hradu při evidenci a předávání utajovaných dokumentů. Podle dubnové zprávy reportérů Radiožurnálu a serveru iROZHLAS.cz ale Hrad čelí podezření, že předčasně skartoval mimo jiné utajované dokumenty například o aktivitách ruských ozbrojených sil u hranic s Ukrajinou nebo informace Severoatlantické aliance (NATO) k bezpečnostní situaci v Iráku. Kancelář prezidenta republiky tvrdí, že vše bylo podle zákona.

Oslovení odborníci se podle iROZHLAS.CZ shodli na tom, že Hrad dokumenty zničil narychlo a nezákonně. Datum, kdy hradní úředníci dokumenty skartovali, nelze zjistit. V kolonce je pouze napsáno „skartováno“ a číslo jednací, které odpovídá mimořádné skartaci, kterou nařídil vedoucí prezidentské kanceláře Vratislav Mynář. Ta byla zahájena 29. listopadu 2021 a skartovalo se až do 1. prosince, následně pak ještě 15. prosince 2021.

Mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej informoval, že čeští detektivové, kteří vyšetřují výbuchy ve Vrběticích, vytvořili v únoru 2022 vyšetřovací tým s britskými policisty, kteří pracují na případu otravy Sergeje Skripala. Důvodem vzniku společného týmu je výměna informací o podezřelých. Podle mluvčího nebylo možné o jeho vytvoření informovat dříve.

Květen 2022

Policie i tajná služba BIS dosud cílily na dva agenty GRU Anatolije Čepigu a Alexandra Miškina, že výbušninu ve Vrběticích nastražili. Jak Radiožurnálu a Respektu potvrdily tři důvěryhodné zdroje, pozornost se vedle nich zaměřila i na nepříliš známého spolupracovníka nájemce skladů firmy Imex Group Nikolaje Šapošnikova.

Podle zdrojů Radiožurnálu a týdeníku Respekt policie Šapošnikova prověřuje, jestli byl v přímém kontaktu s velitelem speciální jednotky GRU s číslem 29155 Andrejem V. Averjanovem. Právě jeho jednotka údajně výbuchy v roce 2014 naplánovala a provedla. Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) a tajná služba BIS pracují s vyšetřovací verzí, že se oba muži před explozí sešli v Řecku a Portugalsku.

Červen 2022

S Vrběticemi také souvisí kauza europoslance STAN a advokáta Stanislava Polčáka, který žádal jako advokát odměnu za právní pomoc, kterou poskytl obcím při získání zákonného odškodného za výbuch ve Vrběticích. Po zveřejnění případu se odměny vzdal a odstoupil z pozice místopředsedy STAN. Kontrolní rada České advokátní komory (ČAK) v červnu uvedla, že Polčák neporušil zákon o advokacii ani další stavovské předpisy.

Bezmála 8600 obyvatel z okolí Vrbětic na Zlínsku požádalo o odškodnění za výbuchy muničního areálu. Peníze už většina těchto lidí má na svých účtech, ministerstvo vnitra jim vyplatilo téměř 293 milionů korun. Asi 100 žádostí ministerstvo zamítlo, většinou z důvodu, že lidé měli místo trvalého bydliště v době výbuchů jinde.

Červenec 2022

Národní centrála proti organizovanému zločinu odložila případ neuskutečněné cesty do Moskvy bývalého ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD). Serveru iROZHLAS.cz to tehdy potvrdil mluvčí Jaroslav Ibehej. „Věc byla policejním orgánem odložena, a to vzhledem k zániku trestní odpovědnosti za přípravu k zvlášť závažnému zločinu,“ uvedl. Hamáček čelil podezření ze spáchání dvou trestných činů ohrožení utajované informace a zneužití pravomoci úřední osoby.

U města Karnobat na východě Bulharska vybuchl muniční sklad firmy Emko. Následný požár se podařilo uhasit, místo neštěstí prozkoumává dron. Nikdo se nezranil, uvedl zpravodajský server BNR. Sklad patřil bulharskému zbrojaři Emilijanu Gebrevovi, který měl materiál uskladněný i ve vybuchlém areálu ve Vrběticích.

Prosinec 2022

Kancelář prezidenta republiky vedená Vratislavem Mynářem dostala pokutu 60 tisíc za to, jakým způsobem skartovala utajené dokumenty. Radiožurnálu to potvrdilo ministerstvo vnitra. O pokutě rozhodl Národní archiv už v září, ale Pražský hrad se proti verdiktu odvolal a případ od té doby přezkoumávalo ministerstvo vnitra. Hradu hrozila pokuta až dvě stě tisíc korun.

Březen 2024

Šapošnikova se před smrtí podařilo kvůli Vrběticím vyslechnout. Policistům pomohly řecké úřady

Číst článek

Zemřel Nikolaj Šapošnikov, jak zjistil Radiožurnál a server iROZHLAS.cz. Bývalý voják sovětské armády se ocitl v hledáčku kriminalistů kvůli možným kontaktům s generálem ruské tajné služby GRU Andrejem Averjanovem, jehož jednotka údajně výbuchy v roce 2014 naplánovala a provedla. Šapošnikov tehdy pracoval jako obchodník pro společnost Imex Group, v minulosti kontakt s Averjanovem popřel. Šapošnikov zemřel v Řecku na zástavu srdce. Radiožurnálu a serveru iROZHLAS.cz to potvrdily důvěryhodné zdroje. Podle nich „pitva cizí zavinění neprokázala“.

Duben 2024

Vyšetřovatelé oznámili, že se kauza Vrbětice odkládá.

kro, kno, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme