Ruští agenti, generálmajor a manželé Šapošnikovovi? Kdo měl stát za výbuchy ve Vrběticích?
Detektivové ukončili vyšetřování výbuchů muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku. Výbuchy způsobili důstojníci ruské vojenské rozvědky GRU. Přesto policie musela případ odložit. Rusko totiž odmítlo s českými vyšetřovateli spolupracovat. Připomeňte si hlavní aktéry kauzy, kvůli níž zahynuli dva čeští občané, která vedla k bouři na poli rusko-českých vztahů a vyhoštění více než 150 ruských diplomatů ze třech desítek zemí světa včetně Česka.
Za výbuchem bylo podle mezinárodní investigativní skupiny Bellingcat dokonce nejméně šest agentů ruské vojenské rozvědky GRU. Mezi nejvýraznější patří dvojice Antolij Čepiga a Alexandr Miškin. Právě oni dva byli ve veřejném prostoru jakožto původci výbuchu označení jako první.
Později přibyla další jména z řad příslušníků ruské tajné služby - mezi nimi třeba i šéf jednotky 29155 Andrej Averjanov, jehož účast má podle novinářů z Bellingcat svědčit o důležitosti celé akce pro Rusko. Více o jednotce 29155 si můžete přečíst zde.
Za výbuchy skladů ve Vrběticích stojí ruská vojenská rozvědka, potvrdila policie. Případ ale musí odložit
Číst článek
Zajímavá byla role dalších dvou špionů Denise Sergejeva a Jegora Gordienka, která celý příběh propojuje s osobu bulharského obchodníka se zbraněmi Emiliana Gebreva.
Média v roce 2022 přidala další dvě jména. Přišla s informací, že kriminalisté podezřívali obchodníka a bývalého ruského vojáka s českým pasem Nikolaje Šapošnikova a jeho manželku Elenu ze špionáže.
V kontaktu přes e-maily měli být právě s generálmajorem Averjanovem, jehož jednotka měla výbuchy v roce 2014 naplánovat a provést. Šapošnikov dlouhodobě pracoval pro ostravskou firmu Imex Group, která měla sklady ve Vrběticích pronajaté.
Server iROZHLAS.cz přináší profily nejdůležitějších aktérů vrbětickér kauzy.
Anatolij Čepiga
(krycí jméno Ruslan Boširov)
Pětačtyřicetiletý plukovník rozvědky GRU Čepiga - narodil se 5. dubna 1979 - pochází z obce Nikolajevka z Amurské oblasti na Dálném východě. Podle médií bojoval v konfliktech v Čečensku a na Ukrajině.
V říjnu roku 2014, konkrétně od 11. do 16. října, se podle Národní centrály proti organizovanému zločinu spolu s Alexandrem Miškinem pohyboval po území Česka. Oba muži se tehdy prokazovali ruskými pasy se jmény Alexandr Petrov a Ruslan Boširov.
Oba také žádali o vstup do vrbětického areálu jakožto obchodníci a to na další falešné doklady. Prokázali se pasem Moldavska na jméno Nicolai Popa a pasem Tádžikistánu na jméno Ruslan Tabarov.
K prvnímu výbuchu v muničním skladu ve Vrběticích na Zlínsku došlo 16. října 2014, při explozi zahynuli dva zaměstnanci firmy, kteří v něm pracovali. V ten den také Čepiga s Miškinem opustili Českou republiky a přes Rakousko se měli vrátit zpět do Ruska.
V listopadu 2014 dostal Čepiga od prezidenta Vladimira Putina titul Hrdina Ruské federace za „účast na mírových misích“. Podle britské investigativní skupiny Dossier Center Investigative Unit (DCIU) se mělo jednat o účast na záchraně bývalého ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, který po svém svržení během Euromajdanu uprchl z Ukrajiny do Ruska.
Přední investigativní novinář skupiny Bellingcat Christo Grozev ale před třemi lety upozornil na to, že se zdá jako „mnohem pravděpodobnější vysvětlení“, že si vysloužil medaili za hrdinství právě díky své „úspěšné operaci v Česku“.
Milníky kauzy Vrbětice: dva mrtví, zapojení ruských agentů, smrt spojky i pokuta pro Hrad
Číst článek
Poté se přestěhoval do bytu v moskevském mrakodrapu za 350 tisíc dolarů (téměř osm milionů korun), který ale nekoupil, byl mu podle oficiálních záznamů přidělen.
V březnu 2018 pak s Miškinem otrávil Sergeje Skripala a jeho třiatřicetiletou dceru bojovou nervově paralytickou látkou ze skupiny Novičok. Po neúspěšném pokusu o atentát byla pečlivě střežená identita obou mužů odhalena.
Již v říjnu 2018 řekl Radiožurnálu zdroj ze zpravodajských služeb ČR, že dva Rusové, které Británie vinila z otravy bývalého dvojitého agenta Skripala a jeho dcery Julije, byli v říjnu 2014 pod falešnou identitou v Česku.
Podle stejného zdroje byl v ČR v druhé polovině října 2014 i později otrávený Sergej Skripal. Oba agenti měli v ČR podle britských médií sledovat Skripala, který údajně předával informace českým tajným službám.
Alexandr Miškin
(krycí jméno Alexandr Petrov)
Čtyřiačtyřicetiletý Miškin se podle různých médií narodil 13. července 1979 v zapadlé obci Lojga na severu Ruska a až do konce 90. let žil s babičkou v rodné vesnici. Na počátku nového tisíciletí nastoupil na lékařskou vojenskou akademii pro námořnictvo v Petrohradě. Studoval na 4. lékařské fakultě a školu dokončil v roce 2003 nebo 2004.
K rozvědce GRU se dostal možná již na studiích, nejpozději však v roce 2010, kdy se přestěhoval do Moskvy a získal tajnou identitu. Podle investigativního webu Bellingcat v období 2011 až 2018 hodně cestoval pod falešným jménem, a to především na Ukrajinu a do moldavského separatistického regionu Podněstří. Na Ukrajině byl i v roce 2013 během protestů, které vedly k pádu proruské vlády v Kyjevě.
Spolu s Čepigou se pak v října 2014 před událostmi ve vrbětickém muničním skladu pohyboval po českém území pod falešnou identitou a v březnu 2018 se s ním neúspěšně pokusil otrávit Skripala.
Stejně jako Čepiga byl z rukou ruského prezidenta Putina vyznamenán jako „hrdina Ruska“, a to možná právě kvůli jeho úspěšné misi ve Vrběticích. Krátce nato se, opět stejně jako Čepiga, přestěhoval do přiděleného bytu v moskevském mrakodrapu.
V letech 2016 až 2018 cestoval Miškin opakovaně do Amsterdamu, Ženevy, Paříže a Velké Británie, většinou právě v doprovodu Čepigy.
Evropská média v roce 2018 informovala o zatčení a vypovězení dvojice ruských agentů z Nizozemska. Incident byl spojován s pokusem propašovat do Švýcarska hackerské zařízení s cílem proniknout do laboratoře Spiez. Ta v té době vyšetřovala chemické útoky v Sýrii a později také na určení jedu v případu Skripal.
Server Bellingcat v září toho roku napsal, že podle jeho informací by mělo jít právě o Čepigu a Miškina. Stoprocentně toto zjištění ale nepotvrdila s tím, že se tomu bude dál věnovat.
Andrej V. Averjanov
(krycí jméno Andrej Overjanov)
Šéf operativní skupiny 29155 a v roce 2014 také zástupce náčelníka vojenské rozvědky GRU generálmajor Averjanov se narodil v Turkmenistánu. Má nejméně dva bratry a v roce 1988 absolvoval vojenskou akademii v Taškentu, v tehdejším Sovětském svazu a dnešním Uzbekistánu.
Se svou školou udržoval vztahy ještě dlouho po ukončení studia: psal do virtuálních ročenek nebo organizoval pomoc pro ve službě zraněné bývalé spolužáky. Přezdívalo se mu „Director 1“, „Andrej Krym“ nebo „Andrej Senež“.
V 90. letech už Averjanov žil v Rusku. Spolu s rodinou pobýval na ubytovně vojenské akademie ministerstva obrany v Moskvě, kde se školí většina příslušníků GRU.
Podle serveru Rádio Svoboda nejspíš bojoval ve válkách v Čečensku a možná i Afghánistánu nebo bývalé Jugoslávii. Zejména Balkán má být Averjanovi obzvlášť blízký.
Operaci ve Vrběticích Averjanov velel. 7. října si koupil spolu s dalšími muži ze své jednotky letenku do různých cílových destinací, které ale byly vzdálené jen několik hodin jízdy od Vrbětic.
On sám zvolil let z Moskvy do Vídně a to pod jménem Andrej Overyanov. Odtud měl podle serveru Bellingcat zamířit do Ostravy. Svůj let zpět z Vídně zmeškal a odletěl až den po první explozi. Během ní byl podle kriminalistů ubytovaný ve slovenských lázních.
Krátce před říjnovými událostmi ve Vrběticích se přitom setkal v Portugalsku s rodinou Sapošnikovových. Reportérům Radiožurnálu a Respektu to přiznala jejich dcera, která žije na severní Moravě.
I Averjanov podle serveru Bellingcat dostal v roce 2015 nejvyšší státní vyznamenání Hrdina Ruska, stejně jako Čepiga a Miškin.
V období po otravě Sergeje Skripala v roce 2018 byl v kontaktu s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem.
Loni o něm web Bellingcat s odkazem na britské zpravodajce spekuloval jako o nové vůdčí postavě v Africe, kde měl nahradit zesnulého šéfa soukromé armády wagnerovců Jevgenije Prigožina. A to se nakonec skutečně stalo, když wagnerovci přešli pod ruskou tajnou službu. Podle britského bulváru, který se odkazuje na britské tajné služby, mohl Prigožinův pád i zosnovat.
Denis Vjačeslavovič Sergejev
(krycí jméno Sergej Fedotov)
Jegor Gordienko
(krycí jméno Georgij Gorškov)
Dalšími ruskými agenty ve vrbětické kauze, o jejichž činnosti zjistila média více, je Sergejev a Gordienko. První zmíněný do Česka přiletěl už 26. ledna 2014 a do Moskvy se vrátil o týden později 2. února. Dva týdny po něm do Prahy přijel Gordienko, který zde zůstal týden a zemi opustil 24. února 2014.
Zajímavé je v kontextu vrbětické kauzy především působení v Bulharsku a to mezi dubnem a květnem 2015. V té době onemocněl příznaky připomínající otravu významný bulharský obchodník se zbraněmi Emilian Gebrev. Později vyšlo najevo, že se ho pokusila otrávit GRU.
Právě k němu přitom měly mířit zbraně a munice z vybuchlých skladů ve Vrběticích. Podle policejního vyšetřování mohlo jít o zásilku připravenou pro export na Ukrajinu na podporu boje proti ruským separatistům. Gebrev údajně už dříve vypověděl, že zbraně byly určené na Ukrajinu a také do Sýrie, na pomoc povstalcům v Sýrii bojujícím proti prezidentovi Bašáru Asadovi, jehož režim podporovalo právě Rusko.
Sergejev byl také identifikován jako třetí útočník na Skripala a jeho dceru.
Manželé Šapošnikovovi
V roce 2022 přibyly do příběhu vrbětické exploze další dvě jména - Nikolaj a Elena Šapošnikovovi. Jejich roli tehdy popsal Radiožurnál a Respekt a také Reportéři ČT, kteří dvojici vypátrali v Řecku.
Ruští manželé přišli v 90. letech do Česka jako političtí uprchlíci. Server Seznam Zprávy zjistil, že oba získali politický azyl a později také české občanství.
Šapošnikov byl bývalý profesionální voják ruské armády. Ve svém životopise, který přiložil k žádosti o české občanství, napsal, že po absolvování vysoké školy působil od roku 1983 v tehdejší sovětské armádě na různých pozicích a že ze služby odešel v roce 1990 ze zdravotních důvodů. Občanství získal v roce 1999.
Dlouhodobě pracoval jak obchodník pro zbrojařskou firmu Imex Group, která byla nájemcem vybuchlých skladů ve Vrběticích. Pracovní poměr s ním společnost ukončila poté, co vyšlo najevo, že manželský pár policie podezřívá ze špionáže.
Oba si měli podle kriminalistů vyměňovat e-maily právě s šéfem jednotky 29155 Averjanovem. Obsahem korespondence měly být citlivé informace o zbrojních obchodech, třeba o pohybu vojenského materiálu.
Nikolaj a Elena se s generálmajorem Averjanovem také setkali během dovolené v Portugalsku a to krátce před událostmi ve Vrběticích. Šapošnikov, ačkoliv dle tvrzení jeho dcery žil mnoho let v Řecku, byl v době výbuchu na území České republiky. Kontakty s Averjanovem ale v minulosti popřel právě reportérům z České televize.
Právě on také zařizoval návštěvu dvou ruských agentů Čepigy a Miškina, kteří oficiálně vystupovali jako obchodníci, ve vrbětickém areálu.
Policii se dokonce Šapošnikovova díky spolupráci s řeckými úřady podařilo vyslechnout, jak nedávno zjistil server iROZHLAS.cz a Radiožurnál. Muž ale nedávno zemřel na zástavu srdce. Pitva cizí zavinění neprokázala.
Dalšími agenty, kteří se podle serveru Bellingcat akce ve Vrběticích účastnili, byl Nikolaj Ježov (krycí jméno Nikolaj Kononichin), Alexej Kapinos a Jevgenij Kalinin.
GRU
Hlavní výzvědná služba (GRU) je největší ruskou výzvědnou službou, jejím civilním protějškem je méně známá a operačně i personálně podstatně menší Služba vnější rozvědky (SVR).
GRU má podle agentury Reuters agenty po celém světě. Spadají přímo pod náčelníka generálního štábu a ruského ministra obrany. Informace o svých aktivitách GRU nezveřejňuje, rovněž její struktura, počet členů a financování jsou ruským státním tajemstvím.
GRU byla založena v roce 1918 pod názvem Registrační direktorát. Bolševický vůdce Vladimir Iljič Lenin trval na její úplné nezávislosti na ostatních tajných službách. O vytvoření vojenské špionážní agentury se zasadil Lev Trockij.
GRU se údajně výrazně angažovala nejen při okupaci Krymu v roce 2014 a proruské vzpouře v ukrajinském Donbasu, ale i na syrském bojišti, kde v září 2015 zahájila ruská armáda letecké útoky proti islamistům a syrské opozici.
