Přes půl miliardy korun od ruského oligarchy chtěl přes Česko podle kriminalistů se svým společníkem proprat podnikatel v sociálních službách. Přestože muži uvízli v síti tuzemských úřadů, nakonec vyvázli bez trestu. Čtyři roky starý případ nyní opět ožívá – policejní špičky na něm ilustrují, jak u nás lze beztrestně prát špinavé peníze. To by se teď mělo změnit. Server iROZHLAS.cz a Radiožurnál přináší podrobnosti k nové legislativě.

Doporučujeme Praha 7:00 10. října 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Měl zajišťovat služby pro lidi s postižením. Přesto podnikatel Jakub Pobořil získal skrze společnost Handicap Services v Rusku obří zakázku v hodnotě skoro čtyř miliard korun na výstavbu komplexu pro hydrokrakování, tedy pro výrobu nafty z ropy. Zkušenost s tím neměl žádnou, spoléhal prý na obchodní kontakty. Nově založená firma měla navíc základní kapitál pouze tisíc korun a sídlo v bytovém domě v pražské Hostivaři.

V Česku se podle detektivů ve velkém perou špinavé peníze. Resort spravedlnosti chystá nový zákon

Číst článek

Papírování Pobořil, který do té doby podnikal v dopravě pro vozíčkáře, vyřídil během pár týdnů. Založil i účet v dolarech a vzápětí na něm měl první zálohu. Nešlo přitom o malou částku. Ruská ropná společnost Afipka, za kterou stojí miliardář Michail Gucerijev, sankcionovaný kvůli kontaktům s běloruským režimem, mu poslala celkem 33,7 milionu dolarů.

V přepočtu 762 milionů korun Pobořil obdržel údajně na nákup potřebného materiálu – potrubí, měřicích přístrojů nebo lapačů plamene. Peníze se ale v Česku neměly dlouho zdržet. Coby jednatel dané firmy většinu z nich plánoval obratem zaslat ve prospěch konta ve Švýcarsku vlastněného společností z Britských Panenských ostrovů.

Podezřelou transakci ovšem zachytil Finanční analytický úřad, který se zabývá praním špinavých peněz. Podle výroční zprávy za rok 2020 dostal tip od zahraničních partnerů. K platbě tak nedošlo. Případ si poté převzala Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). „Vzniká důvodné podezření, že se podílejí na zastírání původu peněz pod záminkou smyšlených smluvních vztahů,“ zdůvodnili to elitní policisté v protokolu, který má redakce k dispozici.

Finanční obnos proto v lednu 2020 zajistili a Pobořila spolu s jeho spojkou pro byznys s ruskou rafinerií Markem Stojaničem obvinili. Firma Forreston Enterprises, ke které měly peníze ve výsledku dotéct, totiž figurovala ve skandálu kolem lotyšské banky ABLV. Tam velmi organizovaně a profesionalizovaně prali ve velkém peníze ze zahraničí, a to včetně Ruska nebo Severní Korey.

Rozmrazení peněz

Celá obchodní spolupráce malé české firmy s ropným gigantem navíc podle kriminalistů nedávala z ekonomického hlediska smysl. Podle nich šlo o účelové platby. „Je velmi nestandardní a v obchodním styku také neobvyklé, aby se zdravá společnost jakožto renomovaná ruská společnost s obratem přes 150 milionů dolarů (…) rozhodla spolupracovat s právnickou osobou, která na území České republiky vznikla v relativně krátké době před převodem finančních prostředků,“ píše se v policejním dokumentu.

„A která nemá standardní kanceláře, sídlo zapsané v bytovém domě, její základní kapitál činí 1000 korun, samotný název naznačuje, že se věnuje podnikání v oblasti služeb pro hendikepované osoby, pokud vůbec nějakou činnost ve skutečnosti realizuje,“ pokračují detektivové. Podnikatelům tak hrozilo tři až deset let za mřížemi nebo propadnutí majetku.

Pro Národní centrálu proti organizovanému zločinu, která okolnosti transakce vyšetřovala, tím začal nelehký úkol. Tamní detektivové totiž museli prokázat, že stamiliony, které do Česka přišly z Ruska, skutečně pocházejí z trestné činnosti. Dostatečné důkazy ale ani po roce nezískali. Zajištěnou sumu tak nakonec odblokovali a případ odložili.

Policisté přitom během vyšetřování dospěli k závěru, že daná transakce nese prakticky všechny znaky praní špinavých peněz. Proč se tedy případ označovaný jako kauza Chemik, o které už dříve informoval Deník N nebo iDnes.cz, nepodařilo dotáhnout? Podle ředitele protimafiánské centrály Jiřího Mazánka je potíž v současné legislativě, která vyžaduje najít zdrojový trestný čin.

„Česká republika je jedna ze zemí, která je pro praní špinavých peněz v mezinárodním kontextu velmi otevřená a přívětivá. Jsme ve schématech lidí, kteří perou špinavé peníze celosvětově, protože naše legislativa vyžaduje, abychom identifikovali zdrojové trestné činy,“ řekl Mazánek nedávno v rozhovoru pro Radiožurnál a iROZHLAS.cz, kde upozornil právě na kauzu Chemik.

Limity policie

Vzhledem k sofistikovanosti mezinárodních gangů to ale může být velmi obtížné, zejména pokud operují v zahraničí. Policie sice žádá o justiční spolupráci, získané informace jsou ale často vágní či neúplné. Zdrojový trestný čin se tak podle kriminalistů nepodaří podobně jako v kauze Chemik prokázat a případ se po určité době odloží.

Přes Česko díky tomu podle Mazánka jen v letech 2020 a 2021 proteklo skrze 700 případů zhruba sto miliard korun. „To už je velmi významné,“ pokračoval s tím, že někteří aktéři podezřelých transakcí pak to, že policie zástavu peněz nakonec zruší, využívají jako doklad vůči dalším bankám, že jde o prostředky legálního původu.

Podezřelé finance k nám pak proudí zejména z postsovětského prostoru. V něm byznysové plány podle usnesení o odložení kauzy Chemik spřádali také výše zmínění podnikatelé. A jak zakázka pro ruskou rafinerii dopadla? Podle jednatele dnes už zaniklé Handicap Services Pobořila museli kvůli policejnímu šetření a zmrazení peněz od stavby ropného komplexu odstoupit.

Na kontraktu se přitom prý pracovalo dva roky. „A až byl podepsán, tak byla založena speciální společnost,“ popsal Pobořil nyní Radiožurnálu, proč peníze tehdy přitekly do nově založené společnosti. Podnikatel byl prý k projektu přizván jako zkušený obchodník svým tehdejším obchodním partnerem Marko Stojaničem.

Sázel tak podle svých slov hlavně na svoje manažerské schopnosti a kontakty v rámci přeshraniční spolupráce. „Není potřeba, aby člověk měl vystudovanou petrochemii, aby zvládl nakoupit v Evropě plynovací zařízení,“ tvrdil jednačtyřicetiletý muž.

Pobořilův dnes už bývalý obchodní partner Stojanič připouští, že celá transakce mohla na tuzemské úřady působit jako praní špinavých peněz. A to i kvůli názvu společnosti, který může být zavádějící. Handicap Services (v překladu služby pro hendikepované) je totiž podle něj ve skutečnosti akronym pro Hydrocracking And Innovative Creative Aggregate Petrology Services

Odmítá však, že by došlo k něčemu nezákonnému. „Nemohlo se jednat o účelové praní peněz, ty peníze byly poskytnuty účelovým úvěrem,“ řekl Radiožurnálu podnikatel, který zakázku pro českou firmu údajně sehnal díky svým profesním kontaktům z dob jeho působení v bankovnictví.

A co se s miliony, které měly být po konverzi na eura převedeny na švýcarský účet offshorové společnosti, stalo? „Peníze se vrátily do Afipky,“ řekl k tomu Stojanič. Smlouvu o půjčce ve výši 23 milionů eur se společností Forreston Enterprises přitom podnikatelé uzavřeli v den, kdy jim přišly peníze na účet. Zaručila se za ni navíc kyperská společnost.

Stojanič vysvětluje tyto kroky tím, že původně chtěli nechat peníze od ruské rafinerie zhodnotit v bance, ale nedostali od ní výhodný úrok. A tak plánovali část poslat jako půjčku na jiný obchod právě do Forrestonu.

Konfiskace majetku

Zpátky ale k práci policie. Současná praxe podle protimafiánské centrály vede k poškozování postavení Česka v rámci celoevropského systému boje proti praní špinavých peněz. Nyní by se to mělo změnit. Pod záštitou ministerstva spravedlnosti vznikla pracovní skupina složená ze zástupců napříč resorty, která dokončuje přípravu nové legislativy.

Škoda za 200 milionů. Detektivové vyšetřují podvod při převodu majetku pražského arcibiskupství

Číst článek

Zatím to vypadá tak, že začne nově fungovat speciální trestní řízení, které by se nevedlo proti konkrétní osobě, ale pouze vůči podezřelému majetku, u něhož by se policie domnívala, že může jít o výnos z trestné činnosti. Pokud by majitel jeho původ posléze věrohodně u soudu nevysvětlil, úřady by ho mohly zabavit.

„Cílem připravovaného zákona je umožnit, aby v návaznosti na trestní řízení, v němž byl identifikován podezřelý majetek, ale nebyl odčerpán, bylo v určitých případech možné zahájit zvláštní řízení směřující výlučně na odčerpání takového nelegálně nabytého majetku,“ přiblížil mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.

Nelegálně pořízený majetek by tak byl zkonfiskován nehledě na to, zda došlo i k odsouzení jeho majitele. „V předmětném řízení by tak mohl být za splnění příslušných podmínek odčerpán také podezřelý majetek identifikovaný v trestním řízení o trestném činu legalizace výnosů z trestné činnosti,“ doplnil Řepka.

Policie si od toho slibuje, že by to mohlo mít silný preventivní účinek a přesun praní špinavých peněz do okolních států. Podobně to zafungovalo v Lotyšsku, kde úprava legislativy po skandálu s praním špinavých peněz ve třetí největší bance v zemi očistila bankovní sektor.

Vzor Nizozemska

Původní inspirace pochází z Nizozemska, kde je možné už nyní zkonfiskovat majetek, který ukazuje na praní špinavých peněz, i když se nepodaří doložit konkrétní trestný čin a jeho majitel věrohodně nevysvětlí, jak k němu přišel.

Ministerstvo spravedlnosti chce podle mluvčího Řepky připravit návrh zákona do konce roku, jak upozornil jako první Radiožurnál. „Z hlediska časového cílíme na to, abychom dodrželi termín, který stanovilo vládní usnesení, tedy 31. prosinec 2024,“ uvedl Řepka. 

Podle analytika Lukáše Krause z organizace Rekonstrukce státu jde však o hraniční termín a hrozí, že by návrh nemusel stihnout projít legislativním procesem ještě v tomto volebním období. „Vedle zákona proti průtokovým účtům by bylo dobré ještě schválit implementaci směrnice proti porušování sankcí, která by zavedla do trestního zákoníku například trestný čin hrubé nedbalosti při porušování sankcí,“ doplnil.

Praní špinavých peněz se snaží zabránit i Evropská unie. Od června platí na celém jejím území přísnější pravidla – nově třeba už nejde platit v hotovosti nad 10 tisíc eur, tedy nad asi 250 tisíc českých korun.

Kristýna Guryčová, Jakub Mikel, Marie Veselá Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít