Odškodné za blokaci dezinformačního webu zpochybní autoritu vlády, varují zpravodajci
- Bude muset operátor T-Mobile odškodnit web AC24 za blokaci kvůli dezinformacím? O tom aktuálně rozhoduje Obvodní soud pro Prahu 4.
- Operátor se brání, že postupoval v souladu s usnesením vlády a výzvou vojenských zpravodajců. Premiér Petr Fiala (ODS) ale odpovědnost státu už dříve odmítl.
- Do sporu v červnu vstoupilo Vojenské zpravodajství. Poskytlo firmě T-Mobile své stanovisko, ve kterém varuje, že prohraje-li společnost spor o blokování, může to vést k propadu důvěry mezi soukromým sektorem a státem.
Odškodné za blokaci dezinformačního webu zpochybní autoritu vlády, varují zpravodajci
„Mám tady stanovisko Vojenského zpravodajství. Jde o informaci pro vás a protistranu, prosím aby nebylo založeno do spisu pro veřejnost,“ prohlásil na začátku červnového jednání ve sporu o blokování webu AC24 advokát firmy T-Mobile Lukáš Blahuš.
Soud odmítl další žalobu na blokaci dezinfo webů. ‚Nezabývali jsme se podstatou věci,‘ vysvětluje soudce
Číst článek
Stanovisko, které se nemělo podle advokáta dostat na veřejnost, server iROZHLAS.cz a Radiožurnál o měsíc později získaly prostřednictvím žádosti podle informačního zákona přímo od vojenské tajné služby.
Jde o dvoustránkové vyjádření, ve kterém se zpravodajci vymezují vůči usnesení Městského soudu v Praze. Ten konstatoval, že T-Mobile blokací webu porušil evropské nařízení o síťové neutralitě. Zpravodajci ale se závěry soudu polemizují. K evropskému právu je třeba podle nich přistupovat „komplexně“.
Citovaný článek Smlouvy o Evropské unii
„Unie ctí rovnost členských států před Smlouvami a jejich národní identitu, která spočívá v jejich základních politických a ústavních systémech, včetně místní a regionální samosprávy. Respektuje základní funkce státu, zejména ty, které souvisejí se zajištěním územní celistvosti, udržením veřejného pořádku a ochranou národní bezpečnosti. Zejména národní bezpečnost zůstává výhradní odpovědností každého členského státu.“ (Čl. 4. odst. 2)
Podle zpravodajců z tohoto článku jasně vyplývá, že evropské právo ve spojení s usnesením vlády blokaci tak, jak byla provedena na začátku války na Ukrajině, umožňuje.
Zejména poukazují na článek 4 smlouvy o Evropské unii, který garantuje členským zemím EU výhradní odpovědnost za zajištění územní celistvosti a národní bezpečnosti. A právě národní bezpečnost a pořádek měly být podle Vojenského zpravodajství působením těchto „dezinformačních“ stránek na začátku ruské agrese proti Ukrajině ohroženy, na což ostatně poukazovalo také usnesení vlády z 25. února 2022.
„Přestože je k zajištění národní bezpečnosti oprávněn primárně stát, neznamená to, že pouze stát vždy a za všech okolností disponuje schopnostmi, které jsou k zajištění národní bezpečnosti nezbytné. Pokud by žalovaná (T-Mobile) nekonala a nevyužila tak svých technických schopností, přispěla by svým nekonáním k ohrožení České republiky,“ píšou zpravodajci ve stanovisku.
Jaké ale přesně ohrožení zablokovaný web představoval, zpravodajci i po dodatečných dotazech vysvětlují jen velmi obecně. „V únoru 2022 se jednalo o bezprecedentní bezpečnostní situaci, kterou Evropa (potažmo ČR) desítky let nezažila. Nešlo předvídat, co všechno může následovat, bylo třeba jednat rychle, proto vzniklo doporučení k mimořádnému kroku,“ osvětlil mluvčí Vojenského zpravodajství Jan Pejšek s tím, že zveřejněným stanoviskem se legitimitu blokace snažili osvětlit.
Usnesení vlády z 25. února 2025
Podle Jaroslava Denemarka z katedry evropského práva Univerzity Karlovy ale citovaný článek Smlouvy o Evropské unii není automatickou „propustkou“ pro členské státy, jak se zprostit vlivu unijního práva, jakým je třeba nařízení o evropské neutralitě.
„Byť se domnívám, že prokremelské a dezinformační weby, mezi které AC24 jednoznačně patří, jsou do jisté míry ohrožením demokracie, je stále třeba dbát při použití opatření proti nim zásad právního státu,“ říká s tím, že Česko nejdříve musí prokázat, že fungování webu přímo ohrožuje plnění základních funkcí státu.
„V daném případě to, i s ohledem na vágní usnesení vlády, zřejmě prokázáno nebylo. Takový případ si dokážu představit, kdyby web AC24 výslovně vyzýval, aby lidé svrhli vládu a nastolili prokremelský režim, který zavede putinovské pořádky,“ vysvětluje právník.
Oslabování spolupráce
Zpravodajci ve svém stanovisku zároveň varují, že nepřihlédnou-li soudy k „bezprecedentní“ situaci, v jaké se podle nich republika na začátku ruského vpádu na Ukrajinu nacházela, může rozhodnutí soudu vést ke snížení státní autority a akceschopnosti Česka při řešení dalších krizí.
‚Zpravodajci to vidí jinak.‘ Ve sporu o blokaci webu AC24 vypovídali i svědci z ‚alternativních‘ médií
Číst článek
„Oslabování této jinak nenahraditelné spolupráce (mezi soukromým a státním sektorem) by v konečném souhrnu mohlo vést i k oslabování bezpečnosti České republiky, neboť důvěra soukromého sektoru vůči státu a vůle ke spolupráci se státem by byla zpochybněna,“ konstatují vojenští zpravodajci.
I podle mluvčí vlády Lucie Ješátkové je odpovědnost za blokování webů společná. „Vztah státu a soukromého sektoru při zajišťování obrany a bezpečnosti země zejména proti novodobým hrozbám v kyberprostoru bude vždy o určité sdílené odpovědnosti, kapacitách v různých doménách a nastavení právního rámce,“ vysvětlila s tím, že je zájmem státu mít kvalitní partnerství se soukromými firmami, které většinově provozují kritickou komunikační infrastrukturu.
Byla to ale právě vláda, která dala jako první od blokace „ruce pryč“. Premiér Petr Fiala (ODS) v odpovědi na interpelaci poslance Patrika Nachera (ANO) loni v létě uvedl, že „o blokacích bylo rozhodnuto nevládními organizacemi a komerčními firmami“, a dodal, že je „vláda daným organizacím vděčna“. Usnesení vlády bylo i podle dřívějších rozsudků pouhou výzvou, ne příkazem.
Přečtěte si celé znění stanoviska Vojenského zpravodajství ke sporu T-Mobile a webu AC24.cz:
