Začíná jubilejní summit NATO ve Washingtonu. Aliance plánuje ještě více posílit pomoc Ukrajině
Efektivnější pomoc Ukrajině, silnější Aliance nebo přísnější postoj k Rusku, to by měly být výsledky jubilejního summitu NATO, který v úterý začíná v americkém Washingtonu D. C. Lídři nejsilnější obranné aliance na světě také společně oslaví tři čtvrtě století od jejího vniku, povečeří v Bílém domě a také se rozloučí s generálním tajemníkem Jensem Stoltenbergem. Českou delegaci vede prezident Petr Pavel.
Hlavy vlád a států členských zemí se v úterý poprvé po čtvrtstoletí sejdou na místě, kde Aliance v roce 1949 vznikla. Od té doby se rozrostla z původních dvanácti na dvaatřicet zemí a dnes chrání víc než miliardu lidí.
Premiéra v roli řádného člena to bude pro Švédsko, které se po měsících průtahů ze strany Turecka a Maďarska stalo letos na jaře 32. členem NATO.
Landovský: Generální tajemník NATO je hromosvod. Schopnost Rutteho jednat s Trumpem je výhodou
Číst článek
Kromě prezidenta Petra Pavla do USA odcestovali také ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti), ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a šéf české armády Karel Řehka.
„Zaměříme se na tři hlavní témata. Prvním z nich je posílení obrany a odstrašení, tedy hlavní činnost NATO. Druhým a nejnaléhavějším tématem je Ukrajina. A zatřetí je to globální partnerství, zejména v Indo-pacifickém regionu,“ nastínil nedávno program generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
Třídenní washingtonský summit se odehrává v době zvýšeného napětí před blížícími se americkými prezidentskými volbami a je to zároveň už páté vrcholné setkání lídrů NATO ve stínu ruské války na Ukrajině.
Očekává se, že dorazí i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pozvánku do NATO, ve kterou Kyjev doufal už loni, sice opět nedostane, s prázdnou ale ze Spojených států neodjede.
„Ukrajinu čeká velmi složitá zima. Ruské útoky směřují vůči obyčejným lidem a jejich potřebám, na energetickou infrastrukturu, zásobování a tak podobně. Dá se očekávat, že budou oznámeny další příspěvky, které mají chránit ukrajinské nebe,“ přiblížil v podcastu Bruselské chlebíčky český velvyslanec při NATO Jakub Landovský.
Na příští rok má Ukrajina od Aliance také přislíbenou vojenskou pomoc za 40 miliard eur, tedy víc než bilion korun.
NATO také plánuje hrát větší roli v koordinaci pomoci a výcviku Ukrajinců. „Protože zatím je to víceméně na úrovni jednotlivých států, a ne vždy je to strukturálně to, co by Ukrajina potřebovala, a samozřejmě už vůbec to není včas,“ připomíná výkonný ředitel Centra bezpečnostních studií vysoké školy CEVRO František Mičánek. Vzniknout by kvůli tomu mělo i speciální velitelství v německém Wiesbadenu.
„Bude koordinovat výcvik a darování vybavení a do tohoto úsilí bude zapojeno téměř sedm set pracovníků z aliančních a partnerských zemí. NATO rovněž usnadní logistiku vybavení a poskytne podporu dlouhodobému rozvoji ukrajinských ozbrojených sil,“ přiblížil nedávno generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg.
Loučení a peníze
Pro bývalého norského premiéra je letošní summit posledním, který bude jako předseda Severoatlantické rady řídit. Po deseti letech ve funkci končí. Jeho nástupce hledaly členské země dlouho, funkční období mu dokonce čtyřikrát prodloužily.
Nakonec ho v říjnu nahradí Nizozemec Mark Rutte, jehož výběr na summitu prezidenti a premiéři formálně potvrdí.
„Stoltenberg prošel se Severoatlantickou aliancí novou érou, kdy krize střídala krizi a kdy bylo potřeba neustále přijímat nová, kreativní řešení a celou Alianci ‚oživit‘. Myslím, že se mu to podařilo velice solidním způsobem,“ hodnotí Mičánek.
Novým generálním tajemníkem NATO bude od října končící nizozemský premiér Rutte
Číst článek
Severoatlantická aliance se podle něj po ruské anexi ukrajinského Krymu v roce 2014 pomalu vrací ke svému původnímu účelu: k zabezpečení obrany pro členské země a odstrašení protivníka od útoku. Na to jsou ale potřeba dostatečné finance.
I to se od Stoltenbergova nástupu změnilo. V roce 2014 vydávaly dvě procenta HDP na obranu jen tři země. Dnes toto kritérium plní o dvacet zemí víc a letos poprvé také Česko.
Postupně Aliance zpřísňuje také přístup k Rusku. Od roku 2022 ho ve svých strategických dokumentech označuje za hrozbu, členské země poslaly víc vojáků a techniky na východní hranici NATO a od loňska mají – poprvé od konce studené války – podrobný návod, jak se bránit případnému ruskému útoku. Další krok se očekává právě ve Washingtonu.
„Rusko bylo v dřívějších strategických dokumentech označováno jako partner, ale tak se nechová, otevřeně nás označuje za svého nepřítele, nemůžeme s ním jednat jako s partnerem nebo neutrální zemí. Očekávám, že výstup ze summitu bude zadání pro odpovědné orgány, aby zpracovaly návrh nového politického přístupu ve vztahu k Rusku,“ řekl novinářům prezident Pavel po nedávném jednání bukurešťské devítky, tedy zemí východního křídla NATO.
Summitu se zúčastní kromě 32 členských zemí také řada partnerských států. Potřetí se přidá čtveřice zemí z regionu Indo-pacifiku: Japonsko, Jižní Korea, Austrálie a Nový Zéland. Vedle jednání Severoatlantické rady a Rady NATO–Ukrajina proběhne ve Washingtonu taky řada bilaterálních schůzek.
Rusko nemá sílu zaútočit na členskou zemi NATO. Může ale provokovat, tvrdí Petráš z Univerzity obrany
Číst článek
Na aliančních summitech se setkává právě Severoatlantická rada, a to na té nejvyšší úrovni, tedy na úrovni hlav států a vlád členských zemí.
Summity jsou příležitostí k přijetí důležitých rozhodnutí, dokumentů nebo pozvání nových členů. Není pevně dané, kdy se mají konat, pořádají se, když je potřeba. Zpravidla je to jednou ročně.
Mezi těmito setkáními se schází alianční ministři zahraničí či obrany a také stálí zástupci jednotlivých zemí při NATO.
Summit skončí ve čtvrtek. Prezident Pavel se následně přesune do Texasu, kde navštíví Johnson Space Center NASA a také se setká s českými krajany.
