Nový odhad prezentoval Stoltenberg při vystoupení na půdě výzkumného ústavu Wilson Center, kterým zahajoval návštěvu Washingtonu. Naznačil, že podrobnosti ohledně obranných výdajů členů NATO oznámí po odpolední schůzce s americkým prezidentem Joem Bidenem. 

„Už teď ale mohu odhalit, že tento rok více než 20 spojenců utratí alespoň dvě procenta HDP na obranu,“ řekl v úvodním projevu. „Evropané dělají pro svou kolektivní bezpečnost více než před několika lety,“ uvedl Stoltenberg, který se schází s Bidenem necelý měsíc před summitem NATO svolaným do americké metropole.

Aliance si uvedenou hranici stanovila jako kýženou úroveň obranných výdajů v roce 2014, kdy takovéto obranné rozpočty měl jen malý zlomek členských zemí. V posledních letech je spojenci výrazně navyšují i v důsledku ruské agrese na Ukrajině, která přinesla konvenční válku k hranicím NATO.

V roce 2021 dvě procenta HDP nebo více dalo na armádu jen šest členských zemí, připomíná agentura AP. Letos v únoru pak Stoltenberg vyjádřil očekávání, že v roce 2024 výdajový cíl dosáhne 18 členů aliance, která se krátce nato rozrostla o Švédsko. O rok dříve se k NATO připojilo také Finsko.

Obranné výdaje Česka

Obranné výdaje zvyšuje i Česko, které dvouprocentní hranici zakotvilo v zákoně. Česká vláda se výdajového cíle snaží dosáhnout letos, zatímco loni na obranu vydala 1,37 procenta HDP. Nejvyšší vojenský rozpočet mělo loni v relativním vyjádření Polsko, které utratilo 3,9 procenta HDP.

Stoltenberg ve Wilson Center mluvil také o vojenské podpoře Ukrajiny, která je podle něj „cestou k míru“. Kritizoval naopak Čínu, která podle Západu dodává Rusku technologie s vojenským využitím a podporuje tím válečné úsilí Moskvy. „V jistém momentě, pokud Čína nezmění kurz, musí spojenci uvalit následky,“ řekl šéf NATO.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít