Íránský jaderný provoz v Natanzu se stal obětí ‚jaderného terorismu,‘ míní jeho šéf Sálehí
Elektrická distribuční soustava v íránském jaderném provozu v Natanzu se v neděli potýkala s problémem. Šéf íránského jaderného programu Alí Akbar Sálehí ho odpoledne v íránské státní televizi označil za teroristický útok. Při incidentu podle dřívějšího vyjádření úřadů nedošlo ke kontaminaci ani obětem. S odkazem na íránskou televizi o tom napsala agentura Reuters.
Nejnovější incident přichází den poté, co Teherán spustil v Natanzu nové pokročilé odstředivky, které umožní rychlejší obohacování uranu. Přichází rovněž v době, kdy se světové mocnosti snaží oživit jadernou dohodu s Íránem, od níž Spojené státy odstoupily za vlády bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Írán po třech měsících propustil jihokorejský tanker. Na svobodě už je také zadržený kapitán
Číst článek
Šéf íránského jaderného programu vyzval mezinárodní společenství a Mezinárodní agenturu pro atomovou energii (MAAE), aby se záležitostí, kterou označil za „jaderný terorismus“ zabývaly. Dodal, že Írán si vyhrazuje právo proti pachatelům zakročit, uvedla podle agentury Reuters tamní televize.
Provoz v Natanzu, který se nachází v poušti v centrální provincii Isfahán, je klíčovou částí íránského jaderného programu a monitorují jej inspektoři z MAAE. Mluvčí íránské organizace pro atomovou energii Behrúz Kamálvandí řekl, že incident v Natanzu se týkal elektrické soustavy a obešel se bez kontaminace a obětí. Doplnil, že se příčina problému vyšetřuje. Mluvčí MAAE Reuters prostřednictvím e-mailu sdělil, že agentura o zprávách v médiích ví, ale v této fázi komentář neposkytne.
Loni v červenci propukl v Natanzu požár. Vláda tehdy věc označila za pokus sabotovat íránský jaderný program. V roce 2010 byl počítačový červ Stuxnet, jehož vývoj mnozí přičítají Spojeným státům a Izraeli, odhalen poté, co byl použit k útoku na zařízení v Natanzu.
Írán žádá OSN o odsouzení vraždy jaderného fyzika. Prezident Rúhání ho označil za mučedníka
Číst článek
Dohoda se světovými mocnostmi
Teherán a Washington se nyní přes prostředníky snaží oživit jadernou dohodu mezi Íránem a světovými mocnostmi z roku 2015. Dohodu, jejímž cílem je zabránit Íránu ve vývoji jaderných zbraní, uzavřely s Teheránem Spojené státy, Rusko, Čína, Británie, Francie a Německo. Její součástí bylo zmírnění protiíránských sankcí výměnou za omezení jaderných ambicí Teheránu a záruky, že nebude vyvíjet jaderné zbraně.
Bývalý americký prezident Trump od dohody jednostranně odstoupil a sankce proti Íránu obnovil. Írán následně začal části dohody porušovat.
Současný šéf Bílého domu Joe Biden už dříve uvedl, že se USA k jaderné dohodě opět připojí, ovšem za předpokladu, že ji Írán začne znovu plně dodržovat. Teherán naopak argumentuje tím, že USA porušily smlouvu jako první, takže Washington musí učinit první krok a zrušit své sankce.
O tom, jak dohodu zachovat, jednali diplomaté tento týden ve Vídni. Írán přímá jednání s americkou delegací odmítl. Zároveň dali zástupci Teheránu a Washingtonu najevo, že neočekávají náhlý průlom.
Íránský prezident Hasan Rúhání v sobotu při spuštění nových pokročilých odstředivek v Natanzu u příležitosti íránského Dne jaderné technologie zopakoval závazek Íránu k nešíření jaderných zbraní.
