Gruzíni si ve volbách zvolí mezi EU a Kremlem. Chybí ale sjednocená opozice proti proruské vládě
Gruzíni 26. října v parlamentních volbách rozhodnou, zda se přiblíží Evropské unii, nebo Rusku. Přestože má země kandidátský status EU, vládní strana Gruzínský sen inklinuje k Rusku, a právě ona je největším favoritem na vítězství. „Gruzie se teď nachází na křižovatce. Proti vládě ale nestojí žádná sjednocená opozice,“ říká pro iROZHLAS.cz Zinaida Bechná, expertka na Jižní Kavkaz z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.
Gruzie s necelými čtyřmi miliony obyvatel se dlouhodobě profilovala jako stát, který chce spolupracovat se Západem a Evropskou unií, v prosinci roku 2023 jí byl společně s Ukrajinou a Moldavskem přidělen status kandidátské země EU.
27:05
Směřování Gruzie na Západ zastavuje Gruzínský sen. Občanskou společnost má jako nepřítele
Číst článek
Současná vláda ale následně začala navazovat bližší vztahy s Moskvou a kandidátský status byl Gruzii letos na jaře pozastaven kvůli přijetí tzv. ruského zákona.
Zákon o zahraničním vlivu, který vláda zavedla letos na jaře, získal přezdívku ruský, protože byl inspirován obdobnou legislativou napsanou v Moskvě. Podle něj se nově budou muset zpravodajská média a nevládní organizace registrovat jako „organizace nesoucí zájmy cizí moci“ v případě, že dostávají více než 20 procent financí do rozpočtu ze zahraničí, jak už dříve psal server iROZHLAS.cz. Přijetí zákona v květnu rozpoutalo v Tbilisi masové demonstrace, které vláda tvrdě potlačovala.
Další kroky směrem od liberální politiky přišly o několik týdnů později, kdy parlament schválil zákon na omezení sexuálních menšin.
Evropský parlament 9. října pak schválil rezoluci kritizující „demokratický úpadek a ohrožení politického pluralismu“ v Gruzii.
„V nadcházejících volbách jde Gruzii o budoucí směřování země, půjde buď směrem k Evropské unii a Západu, nebo k Rusku,“ komentuje aktuální stav Zinaida Bechná. Podle ní více než 70 procent gruzínské společnosti podporuje prozápadní směřování, mladí Gruzíni navíc mluví už spíše anglicky než rusky.
„Západ představuje pro gruzínskou společnost stabilitu, která jim teď chybí,“ komentuje Bechná situaci v Gruzii a měnící se geopolitické rozložení sil na jižním Kavkaze. „Gruzii stálo hodně krve, aby si obhájila nezávislost na Moskvě. Nechtějí zpátky pod Rusko,“ říká a dodává, že ale Rusko už v poslední době není jediným hegemonem na jižním Kavkaze.
Země stojí aktuálně rozkročená mezi několika silnými aktéry – Západem představovaným Evropskou unií a Spojenými státy, Ruskem, které stále okupuje dvacet procent gruzínského území, Tureckem posilněném výhrou Ázerbájdžánu v Náhorním Karabachu a Íránem, jenž je velmi aktivní ve válce na Blízkém východě.
A současná vláda Gruzínského snu v čele s premiérem Iraklim Kobachidzem se snaží mezi těmito hráči balancovat, čímž se ale podle Bechné odchyluje od kurzu kandidátské země EU.
Vnitřní politika
Jak je možné, že v zemi, kde 70 procent populace smýšlí prozápadně, nejspíše opět míří k vítězství strana, která ji posouvá směrem k Rusku? „Lidé propadají politickému nihilismu, v Gruzii není sjednocená opozice a nejsilnější opoziční strana Národní hnutí je pro spoustu lidí nevolitelná, protože si ji spojují s bývalým prezidentem Michailem Saakašvilim, který sám sebe považuje za politického vězně Vladimira Putina,“ říká Bechná.
Gruzínská prezidentka nepodepíše zákon omezující práva LGBT+. Podle kritiků je inspirovaný Ruskem
Číst článek
Gruzínský sen je navíc jediná viditelná politická strana v zemi, která dominuje v předvolební kampani a je vidět ve všech institucích. Zároveň své proruské kroky obhajuje tím, že na rozdíl od předchozí vlády nebo Ukrajiny nechce dráždit ruského medvěda, a využívá tak i strach Gruzínů z další války s Ruskem. Předchozí vládu spojenou s prezidentem Saakašvilim obviňuje Gruzínský sen například z toho, že může za válku v Jižní Osetii v roce 2008.
Zakladatel Gruzínského snu Bidzina Ivanšvili dokonce letos v září prohlásil, že by se Gruzie měla Jižní Osetii omluvit za rozpoutání války. Na jeho výrok reagovali Gruzíni dalšími protestními demonstracemi.
Podle Zinaidy Bechné se vládě zatím daří své kroky obhajovat, i když na jaře kvůli násilnému potlačování protestů ztratila část své legitimity. Gruzínský sen tak zatím působí jako nejpravděpodobnější favorit na vítězství ve volbách.
„Gruzínský sen zveřejnil 8. října výsledky sociologických průzkumů, které si zadala provládní místní kampaň. Podle těchto průzkumů má vládnoucí strana Gruzínský sen údajně téměř 60procentní podporu mezi voliči, zatímco největší opoziční strana, Spojené národní hnutí, má podle stejného zdroje jen 13,6 procenta. Dále výsledky naznačují, že opoziční Koalice pro změnu by mohla překonat volební práh s podporou 10,3 procenta voličů,” vysvětluje Bechná a odkazuje se na zveřejněné statistiky.
„V návaznosti na průběh voleb pravděpodobně přijdou protesty, které začnou až po volbách. Gruzínská společnost se nesmíří s tak autoritativním způsobem vládnutí jako je třeba v Bělorusku nebo Ázerbájdžánu,“ komentuje situaci.
S protesty ostatně počítá gruzínská společnost už před volbami. V neděli 20. října plánují gruzínské organizace občanské společnosti hromadnou demonstraci s heslem „Gruzie volí Evropu“ na podporu členství Gruzie v Evropské unii.
Nebezpečí pro demokracii?
„Gruzínský sen je nebezpečný především kvůli vlivu jedné osoby – Bidziny Ivanšviliho – což je nejbohatší Gruzín a jeho majetek zdaleka přesahuje celý rozpočet Gruzie,“ říká Bechná.
Ivanšvili založil Gruzínský sen v roce 2012 a porazil s ním ve volbách předchozí vládu strany prezidenta Saakašviliho. Přestože Ivanšvili dlouho aktivně nezastával žádnou politickou funkci, letos se stal se čestným předsedou Gruzínského snu. Podle Bechné stále silně ovlivňuje gruzínské směřování. Vláda totiž jedná především v jeho ekonomických zájmech, což ale silně zasahuje i do geopolitické situace.
23:01
Gruzínci vyšli do ulic. Pobouřil je výrok, že se mají omluvit Jižní Osetii za rozpoutání války
Číst článek
Gruzínská prezidentka Salome Zurabišvili už na jaře kritizovala gruzínské ministerstvo zahraničních věcí za to, že proces volby Gruzínů ze zahraničí je příliš složitý a vláda v minulých volbách nezajistila volební právo dostatečnému počtu emigrantů, psala gruzínská média.
Volbu ze zahraničí totiž komplikuje malý počet volebních místností na gruzínských velvyslanectvích, a především jejich špatná dostupnost, protože se nenacházejí ve všech zemích. Podle údajů Východoevropského centra pro multipartijní demokracii žije mimo Gruzii více než 860 tisíc Gruzínů, avšak při posledních parlamentních volbách mohlo volit pouze 12 tisíc z nich.
Další komplikací gruzínských voleb jsou sporná území Jižní Osetie a Abcházie, která sice Gruzie považuje za svá, ale aktuálně se de facto nachází pod ruskou správou. Zajistit zdejším obyvatelům právo na spravedlivé volby je pro Gruzii téměř nemožné. V minulých parlamentních volbách v roce 2020 tito lidé volit nemohli, psal server OC Media.
Přestože se k otázce svobodných a rovných voleb v Gruzii objevuje kritika a Gruzínský sen je jedinou více viditelnou stranou, tak zatím podle Bechné nejsou hlášené snahy o zamezení opozičním stranám kandidovat, takže nejde říci, že svobodné nebudou.
„Doufám, že součástí voleb budou nezávislí pozorovatelé,“ uzavírá Bechná.
