Legální cesty pro migraci neexistují. Většina příchozích ale nárok na azyl má, říká Rozumek
Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové je možné se poučit z italského přístupu k ilegálním migrantům, který nově zahrnuje přesun lidí do Albánie, kde mají čekat na případné vyhoštění. „Politici našli odvahu prosazovat ta nepopulární, nebo spíš populární, ale mezinárodnímu právo odporující řešení,“ hodnotí předseda Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek pro Český rozhlas Plus v pořadu Interview Plus.
Jak vysvětluje Martin Rozumek, v uprchlických zařízeních v Albánii, jejichž provoz vyjde na asi 3,5 miliardy korun ročně, budou žádosti o azyl vyřizovat italští úředníci. Kdo ochranu získá, bude moci odejít do Itálie. Naopak neúspěšné žadatele bude země na vlastní náklady vracet mimo Evropu.
„Je problém lidi vracet z Itálie i z celé Evropy a nevidím naději, že by to nebyl problém z Albánie. Je to spíš psychologické odstrašení, které má uprchlíky varovat, že se do Itálie nedostanou,“ soudí s tím, že deportováni tam mají být zejména mladí muži, naopak rodiny s dětmi jsou z opatření vyňaty.
6:50
Evropa hledá svou Albánii, zemi, která by souhlasila s budováním táborů pro migranty, říká novinář
Číst článek
Podobné mechanismy zkoušejí zavádět i další země. Například Německo jedná s Uzbekistánem o příchodu kvalifikovaných pracovníků, přičemž opačným směrem by měli putovat neúspěšní žadatelé o azyl z Afghánistánu.
Podle Rozumka to ale není v souladu s mezinárodním právem, pokud lidem při návratu cokoli hrozí. Na podobném principu funguje dohoda Evropské unie s Mauritánií. Zatím se ale neukázalo, že by byl někomu usnadněn příchod do Evropy.
„Místo toho je tlak na kontroly pobytu u lidí ze Senegalu a dalších okolních zemí, kteří tam mají právo být. Vytváříme tím umělé hranice, které dříve nebyly, což brání v přirozeném rozvoji. Myslím, že je to slepá cesta,“ podotýká s tím, že pozornost by se měla věnovat podmínkám v zemích původu, aby z nich lidé nemuseli odcházet.
‚Pakt byl nepochybně úspěch.‘ Von der Leyenová slíbila pevný a férový postoj k migraci
Číst článek
Legálně to nejde
Rozumek dále uvádí, že například lidé z Blízkého východu mají v současnosti prakticky nulové legální možnosti, jak se mohou dostat do Evropy. Nefunguje podle něj ani slučování rodin, kterému se údajně české ambasády a ministerstvo vnitra usilovně brání.
„Legální cesty v podstatě neexistují, proto téměř všichni přicházejí nelegálně a naši politici je s radostí nálepkují jako nelegální migranty. Podle unijních statistik ale většina z nově příchozích nakonec azyl získá, protože jsou ze zemí, kde jsou lidská práva masivně porušována,“ upozorňuje.
Rozumek souhlasí s názorem předsedkyně Komise, že je potřeba upravit definici třetí bezpečné země. „Ale z opačného konce. Unie ale s radostí uzavírá dohody v podstatě s kýmkoli, kdo je ochoten uprchlíky zastavovat za jakoukoli cenu,“ podotýká a dodává:
„Máme informace, že například tuniská vláda v podstatě odváží uprchlíky do pouště a nechává je tam zemřít. Podobně Turci nuceně vracejí uprchlíky do Sýrie a Afghánistánu. Nám je z toho špatně, ale tleskáme, že dohoda funguje.“
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus nahoře v článku.
