Chybějící pokyny i nedostatečná řešení. Dánové kritizují nová vládní bezpečnostní doporučení
Nedávno uveřejněná doporučení dánské vlády, jak se mají občané připravit pro případ nějaké blíž neurčené nenadálé krize, zatím vyvolala spíše paniku. Nově třeba u dlouhodobě nemocných.
Doporučení v základu říkají, že by lidé měli být tři dny soběstační, než úřady a záchranné složky v případě větší krize dokážou poskytnout pomoc. To mimo jiné znamená zásobit se léky. V doporučení ale chybí detailní pokyny, kde léky dostat, jakým způsobem s nimi nakládat a jak se připravit.
Projekt Východní štít: Polsko dá 58 miliard korun na zvýšení bezpečnosti hranice s Ruskem a Běloruskem
Číst článek
Dánové se často obracejí na Danske Patienter, což je sdružení pacientů, které zastupuje skoro milion lidí. Tohle sdružení ale také netuší co v tomto případě dělat, protože s ním nikdo tato doporučení neprojednával, a varuje, že lidé mohou zbytečně panikařit a hromadit léky.
Problémy jsou ale i v dalších bodech doporučení. Neřeší například situaci lidí, kteří potřebují pravidelnou péči, dialýzu, a nevědí, jak se mají zachovat.
I sama dánská vláda uznala, že doporučení dostatečně dobře nepromyslela a že měla přizvat ke konzultaci příslušné organizace předtím, než je zveřejnila.
Co doporučení obnášejí?
Doporučení jsou sice obecná, ale praktická. Lidé mají být podle nich vybaveni na tři dny. To znamená mít doma vodu, zhruba tři litry na osobu a den, jídlo, které se nemusí vařit, protože nemusí fungovat energie, základní hygienické potřeby a lékárničku.
V ní jsou doporučené jodové tablety pro lidi mladší 40 let, a to pro případ havárie nějaké jaderné elektrárny. Dále vláda doporučuje mít způsob, jak se zahřát, mít způsob, jak si nabít mobilní telefon, třeba pomocí powerbanky, mít nějakou hotovost pro případ, že nebudou fungovat nějaké platební systémy.
Jak se zachovat při kybernetickém útoku nebo napadení hranic. Polsko projednává nový zákon
Číst článek
A každý by si prý měl taky promyslet svou individuální situaci, co mu bude chybět, jakým způsobem může třeba pak navázat kontakt se sousedy a pomáhat si s nimi a podobně.
Dánská vláda zdůrazňuje, že není důvod k panice a že Dánsku nehrozí žádné akutní nebezpečí. To se píše i v té brožuře a ve vyjádřeních třeba ministra obrany nebo šéfky agentury pro zvládání nouzových situací.
Ti sami říkají, že Dánsko dohání to, co zanedbalo, a doporučení už mají poměrně dlouhou dobu v nějakých formách hotové. Také ale připomínají, že společnost má být připravená, protože stát se může cokoliv.
Může přijít třeba špatné počasí, které ohrozí to, jakým způsobem funguje třeba energetika Dánské centrum pro kyberbezpečnost také zvýšilo riziko kyberútoků na infrastrukturu, což by pochopitelně mohl být jeden z těch problémů, na který mají být lidé zásobeni.
Doporučení jiných zemí
Další severské země, jako třeba Švédsko, Norsko nebo Finsko, už vlastní doporučení mají. Třeba brožurka, kterou dostávali Švédové před šesti lety, je lépe připravená. Je komplexnější, obsahuje odškrtávací seznam na vybavení a také pojímá více témat.
Je tam třeba téma dezinformací, že lidé nemají věřit všemu, že mají věřit oficiálním kanálům, co dělat v případě teroristického útoku nebo i co dělat v případě vojenského útoku na Švédsko.
Jako zajímavá věta na závěr je v brožurce uvedena v červeném rámečku poměrně důrazně, že se v žádném případě Švédsko nevzdá a že občané nemají věřit v žádném případě tomu, pokud jim bude útočník tvrdit něco jiného.
