Jak se zachovat při kybernetickém útoku nebo napadení hranic. Polsko projednává nový zákon
Polsko připravuje plán, jak se zachovat v případě ohrožení, třeba při masivním kybernetickém útoku nebo při ozbrojeném napadení hranic. Pomoct by mu v tom mohl nový zákon, který teď projednává Sejm. Opatření by změnila velitelské struktury ozbrojených sil nebo pravomoce a způsob spolupráce jednotlivých státních orgánů.
Generální velitelství ozbrojených sil a operační velitelství by se sloučilo, což by mělo ulehčit koordinaci nově vzniklých úkonů, které by zákon popisoval. Vzniknout by měla i nová velitelství, například letectva, námořnictva a složky zdravotnických sil.
‚Od zítra částečná mobilizace‘. Polskou tiskovou agenturu napadli hackeři a zveřejnili falešnou zprávu
Číst článek
Zákon má také vyjasnit povinnosti, pravomoce a způsob spolupráce jednotlivých orgánů státní moci, včetně Sejmu, Senátu, prezidentské kanceláře, Národního bezpečnostního úřadu a ozbrojených složek.
V současnosti je vrchním velitelem ozbrojených sil prezident. V případě, že by nebyl ve stavu rozhodovat, byl by například v nemocnici, tak by zákon určil, kdo ho zastoupí a jak bude celý systém fungovat.
Zákon má obsahovat i konkrétní a trvalé obranné plány v případě náhlých hrozeb. Podle Národního bezpečnostního úřadu, který ten návrh zákona vytvořil a prezident ho následně předložil, má projekt posílit schopnost státu čelit jak hybridním hrozbám, tak těm podprahovým anebo přímé ozbrojené agresi.
Reakce polských poslanců
Návrh zákona jasně podporuje opoziční Právo a spravedlnost, které je blízké prezidentovi. Vládní Občanská koalice a její partneři například z Třetí cesty upozorňují na rozsah změn a možná i chaosu, který by přijetí zákona mohlo způsobit.
Stovky lidí se snaží přejít z Běloruska do Polska, hlásí pohraničníci. Stěžují si na agresivitu zoufalých lidí
Číst článek
Poslanci vládních stran zdůrazňují, že zákon by znamenal změny v 17 dnes platných zákonech týkajících se bezpečnosti a ve strukturách armády. Mohl by podle nich také znamenat změny, které budou ve výsledku protiústavní.
Podle prezidenta by měl zákon zvýšit pravomoci vojáků, ale obsah dokumentu tomu úplně neodpovídá, jak varují někteří poslanci. Upozorňují také na atmosféru, v jaké prezident zákon předložil.
Od začátku podle poslanců Třetí cesty prezentuje zákon velmi emotivně, vždy v souvislosti s nebezpečím hrozby ze strany Ruska. Prezident je přitom v úřadu už devět let a většinu času o takové změny nejevil zájem.
V Polsku zadrželi devět podezřelých ze sabotáže na pokyn Ruska. ‚Hovoříme o najatých lidech,‘ řekl Tusk
Číst článek
Zákon se řeší už napodruhé. Poprvé ho prezident předložil Sejmu loni, ale ten se jím nestihl zabývat kvůli volbám.
Atmosféra v Polsku
V Polsku se v současnosti stále vyšetřují možné sabotáže v podobě zakládání požáru, za jejichž organizaci podle dosavadních informací od vyšetřovatelů stojí Rusko. Velký tlak ve společnosti také způsobují nelegální migranti na východní hranici s Běloruskem. Ve středu měl pohřeb 21letý voják Mateusz Sitek, který v nemocnici zemřel poté, co ho pobodal jeden z mužů, který se snažil nelegálně překročit hranici.
Od čtvrtka rovněž začíná na hranici platit nárazníkové pásmo se zákazem vstupu a vláda chystá výstavbu fortifikačních pevností. Nálada a celková atmosféra kolem tématu bezpečnosti je tedy teď v Polsku velmi vypjatá.
