Výběr z médií: nesrovnalosti ve vyúčtování za energie, emisní výjimka pro elektrárnu a speciální osivo
Někteří bývalí klienti společnosti Bohemia Energy nachází ve vyúčtováních vyšší čísla, než která ukazují elektroměry a plynoměry. Upozorňuje na to deník Právo. Regionální deník si všímá že chvaletická elektrárna dostala na dalších šest let výjimku z emisních limitů. Ekologové proto chystají na ministerstvo životního prostředí žalobu. A Mf DNES píše o vývoji speciálního lučního osiva pro Žďárské vrchy. Více ve výběru z médií od Radiožurnálu.
Právo
Sobotní Právo upozorňuje na nesrovnalosti ve vyučtováních za energie. Týká se bývalých zákazníků společnosti Bohemia Energy. Ti nachází na listině vyšší čísla, než která ukazují elektroměry a plynoměry. Podle společnosti za to může distributor, který provedl odečet odhadem. Klienti můžou vyúčtování reklamovat.
Kauza Bohemia Energy: Jsme svědky bezradnosti státu, říká reportérka Klímová
Číst článek
Právo od mluvčí Bohemia Energy Hany Novotné zjistilo, že by to měli udělat v případě, kdy je rozdíl mezi čísly vysoký a neodpovídá spotřebě. V takovém případě mají společnosti napsat e-mail. Novotná připomíná, že pokud se reklamace týká stavu měřidel, je dobré přiložit i fotografii.
Odhad je běžný způsob, jak distributor provádí měření v případě, že se nedostate k měřákům. Případně jim domácnost nepředloží čísla třeba napsaná na papíře. Distributor pak dopočítá náhradní údaje o spotřebě z takzvaného diagramu dodávky. Energetický regulační úřad zároveň upozorňuje, že lidi mají nejdříve částku zaplatit a až pak provést reklamaci. Ani v energetice totiž nemá reklamace odkladný účinek, uzavírá Právo.
Regionální deník
Chvaletická elektrárna má definitivně odsouhlasenou výjimku od ministerstva životního prostředí a může tak šest let překračovat emisní limity pro oxidy dusíku a rtuť. To se nelíbí ekologům, kteří už chystají na resort žalobu. Všímá si toho Regionální deník. Vedení elektrárny ve věci problém nevidí.
Více než 70 eur za tunu. Cena emisních povolenek v Evropské unii vystoupala na rekordní hodnotu
Číst článek
Ekologické organizace Greenpeace a Hnutí DUHA vidí problém v tom, že udělená šestiletá výjimka je moc dlouhá. Navíc nechává vše na provozovateli a neobsahuje žádné podmínky, do kdy by měla elektrárna dokončit ekologickou modernizaci. Podobnou žalobu už ekologické organizace podaly i na Elektrárnu Počerady, která patří stejnému majiteli Sev.en Energy, píše Deník.
Vedení elektrárny vzkázalo, že v době energetické krize je důležité, aby elektrárna fungovala. Její ředitel Václav Matys taky řekl, že zařízení ekologickou modernizací v poslední době prošlo. A to pomohlo snížit emise o desítky procent. Ministerstvo elektrárně výjimku udělilo s tím, že bude firma sama pravidelně kontrolovat, jestli se daří emise dál snižovat.
Mf DNES
Speciální luční osivo pro Žďárské vrchy se snaží už dva roky vyvinout zemědělci a ochranáři, všímá si Mladá Fronta DNES. Pro tento kout Vysočiny jsou typické pestré porosty s chrpami, jetelem, hvozdíky nebo kopretinami. Postupně jich ale ubývá. Vlastní regionální osivo už používají třeba v Bílých Karpatech.
Výrobu speciální semenné směsi navržené přímo pro Žďársko zastřešuje čtveřice organizací včetně Českého svazu ochránců přírody a Sdružení Krajina. Společnosti osivo testují ve třech variantách, které by se měly používat v různých částech podle vlhkosti půdy.
Musíme změnit naše zemědělství, jinak nás příroda potrestá, tvrdí zemědělec
Číst článek
Vytvoření výsevu, z kterého se směs připravuje, vyžaduje pečlivý sběr právě těch rostlin, které jsou pro krajinu typické. Za dva roky sběrači nasbírali celkem 32 druhů takových bylin a trav. Na sběru se podílela i Darina Coufalová ze Sdružení Krajina a ta Mf DNES řekla, že to jsou například hvozdík kropenatý, kokrhel menší nebo chrpa luční.
Důvod, proč se organizace pro výrobu vlastní směsi rozhodly, je, že takové osivo vůbec není na trhu. Zemědělci pak mají možnost čerpat na zatravnění svých ploch i státní dotace. V běžném prodeji ale novinka zatím není. Mf DNES píše, že svoje regionální směsi si vytváří i jinde – třeba v Bílých Karpatech se takovým osivem zatravňují desítky hektarů ročně.