„Bude tady zhruba nějakých 22 °C. Na zemi je potrubí, vypadá to jako kolejnice. Ony to ve skutečnosti jsou kolejnice, protože se po nich pohybují vozíky. Jednak sklízecí a jednak plošiny, ze kterých se ošetřují rajčata. A zároveň trubky slouží jako topení – tam obíhá teplá voda,“ popisuje majitel farmy Josef Sklenář.

Přehrát

00:00 / 00:00

O miliony korun ročně více zaplatí někteří pěstitelé zeleniny. Poslechněte si více v reportáži

Desítky kilometrů bílých trubek se jako nekonečný had táhnou po podlaze, mezi jednotlivými keři i po stěnách fóliovníku. Voda je v kotelně ohřívaná díky plynu. Letos za něj Josef Sklenář zaplatil necelé dva miliony korun. Příští rok počítá až se čtyřmi miliony. „Vytápění nám tvoří z celkových nákladů 15 až 20 %. Se zdražením zemního plynu teď dojde k tomu, že to nebude 15 až 20, ale 25 až 30. Zatím ten pohled není vůbec optimistický.“

Náklady v milionech korun stoupnou i majitelům brněnské aquaponie. Na farmě pěstují například saláty – zjednodušeně řečeno pouze ve vodě bez půdy. Kvůli tomu se mění nároky na energie oproti konvenčnímu pěstování. „Pokud se jedná o celoroční farmu rostlinnou, tak je to zimní dosvit – pěstební světla. Pokud se jedná o sezónní provoz, tak potom největší nároky na energii má koloběh vody. Tedy čerpadla, která pohánějí vodu,“ říká majitel farmy Michal Fojtík.

Zemědělci si ale za energie připlatí i nepřímo. Podle Josefa Sklenáře se totiž rapidně zvedají ceny za hnojiva. „Některá hnojiva jsou až třikrát dražší. A je to z toho důvodu, že se při jejich výrobě používá ve velké míře plyn. Jelikož plyn zdražil, tak hnojiva zdražují drastickým způsobem. A je tady velká obava, že v jarním období nebude hnojiv dostatek.“ Pěstitelé se proto výhledově chystají své produkty zdražovat.

Petr Tichý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít