Babiš se chlubí, jak v roce 2018 zarazil povinné kvóty proti migrantům. Tehdy je už nechtěla většina unie
Premiér Andrej Babiš (ANO) často vypráví příběh z roku 2018, kdy měl zarazit kvóty na přerozdělování migrantů. Naposledy například Parlamentním listům doslova řekl: „Jediný, kdo kvóty opravdu zarazil, jsem byl já s Viktorem Orbánem na Evropské radě v červnu 2018. Bylo to náročné, západní státy na nás hodně tlačily, ale mně bylo jasné, že kdybychom kývli jednou, tak potom bychom museli už přijímat stále.“
Na zmíněném červnovém summitu Evropské unie nebyly povinné kvóty primárně na stole.
Ověřovna!
Radiožurnál a server iROZHLAS.cz spustil projekt Ověřovna! Budeme se v něm snažit vysvětlovat a ověřovat nepravdivé informace, polopravdy nebo překroucená fakta. Až do voleb se budeme věnovat aktuálním tématům a zapojit se můžete i vy. Narazili jste na nějakou informaci a nejste si jistí, že je pravdivá? Zkusíme ji za vás ověřit.
Napište nám na overovna@rozhlas.cz.
„O samotných kvótách nebo nějakém trvalém mechanismu na přerozdělování migrantů se tam tehdy nejednalo. Tudíž Andrej Babiš tam žádný takový mechanismus – ať už on, nebo ve spolupráci s Viktorem Orbánem – zablokovat nemohl,“ říká tehdejší bruselský zpravodaj Českého rozhlasu a současný vedoucí zahraniční redakce Filip Nerad.
Na summitu se probírala aktuální situace v Itálii, kdy tamní premiér požadoval, aby se vyřešila situace s migranty, kteří do země cestovali z Afriky. Na nějakou dobu jednání i zablokoval, proto summit trval do brzkých ranních hodin.
Prezidenti a premiéři členských států také řešili, jak nastavit azylovou politiku unie. „Ano, tehdy státy visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko – pozn. red.) vystupovaly nejrazantněji proti kvótám, ale už nebyly samy,“ pokračuje Nerad s tím, že proti povinným kvótám už byly Německo a Francie.
„Díky tomu, že už koncept povinného přerozdělování uprchlíků neměl podporu klíčových států unie, se princip neprosadil. V ten moment už to podporovaly pouze jihoevropské státy v čele s Itálií.“
‚Je to tak, jak říkám‘
Nezastupitelnou roli hlavně Francie a pak i Německa Radiožurnálu potvrdil i zdroj, který byl jednání evropských lídrů přítomen. Podle něj by povinné kvóty bez Česka a Maďarska definitivně neskončily, na druhou stranu by k tomu nedošlo bez dalších států, které visegrádské čtyřce pomáhaly. Dodal, že tak diplomacie funguje, že bez někoho by se to neobešlo, ale neznamená to, že vše je jen jeho zásluha.
Majerová Zahradníková tvrdí, že pandemie covidu nebyla. ‚Naprosté nepochopení,‘ reaguje hygienička
Číst článek
Radiožurnál se Andreje Babiše i jeho maďarského protějšku Viktora Orbána zeptal, proč stále mluví o tom, že oni dva kvóty zarazili.
Předseda české vlády v tomto případě začal zásluhy opět připisovat celému Visegrádu: „Dokonce máme fotku, kde jsme se ve čtyři ráno fotili. Takhle máme ruce na sobě všichni čtyři premiéři, kde jasně říkáme, že jsme definitivně zamítli povinné kvóty a že jsme souhlasili jen s dobrovolným přerozdělováním migrantů. Je to tak, jak říkám.“
Viktor Orbán pak doplnil, že se navzájem zastupovali, když se na summitu vetovalo.
Dočasné povinné kvóty
Jediné povinné migrační kvóty, které kdy v Evropské unii platily, byly schváleny od začátku jako dočasné. Platily od roku 2015 a formálně vypršely v září 2017, tedy dříve, než se Andrej Babiš stal premiérem. Ani tehdy státy nemusely povinně vzít každého migranta, ale mohly si vybrat, kdo pro ně nepředstavuje bezpečnostní riziko.
Nesmysl jako hlavní bod volebního programu. Zrušení důchodového fondu úřady popírají několik let
Číst článek
I po zahájení azylového procesu mohly státy adepta kdykoli odmítnout, kdyby například nesplnil bezpečnostní nebo jiné požadavky. V roce 2017 už unie koncept povinných kvót nechtěla opakovat. Návrh z pera Evropské komise o povinných přerozdělovacích kvótách v případě další krize zůstal jen na papíře.
V říjnu 2017 tehdejší předseda Evropské rady Donald Tusk řekl, že kvóty nemají budoucnost a na zavedení nových nikdo v Evropské unii netlačí. Pokud by se podle něj mělo znovu přerozdělovat, tak jen na bázi dobrovolnosti.
Server iDnes.cz v roce 2017 citoval polskou premiérku Beatu Szydlovou, podle níž se v závěrech summitu díky ní objevil dodatek, který zaručuje, že se všechny změny azylového systému budou přijímat jednomyslně. V té době Česko na jednání zastupoval tehdejší premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Srážlivost krve po očkování, evropský superstát a Babiš migrant. Ověřovna! se zaměřila na tipy od čtenářů
Číst článek
Po summitu v prosinci 2017 Donald Tusk řekl, že přerozdělování migrantů není řešením podle více států: „Zároveň byla vyjádřena shoda na tom, že relokace není odpovědí na otázku ilegální migrace.“
Podle tehdejšího zpravodaje Českého rozhlasu v Bruselu předseda rady Tusk velmi brzy pochopil, že téma povinných kvót zbytečně rozděluje Evropskou unii.
„On se jako tehdy nejvyšší představit Evropské rady přiklonil na stranu visegrádské čtyřky, odkud ostatně sám pocházel. Právě to myslím také sehrálo velkou roli v tom, že se žádný trvalý mechanismus už nikdy neprosadil a Evropská unie od něj odstoupila. On přesvědčil ostatní lídry, že ta otázka je pro Evropskou unii škodlivá, že by se jí neměla unie zabývat. Že pokud chce řešit azylovou reformu, musí se na ni celá osmadvacítka dohodnout konsenzem. Nesmí se nikdo přehlasovávat,“ uzavírá Nerad.
