Jeden dárce může zachránit až osm životů, říká expert. IKEM chce oslovit víc cizinců žijících v Česku
Loni darovalo orgány pro transplantace 229 lidí. Dárců ale podle pražského IKEMu není dostatek, a to především z řad cizinců, kteří dlouhodobě v Česku žijí. Zatímco ještě před dvěma lety transplantovali lékaři 80 orgánů od cizinců, letos to bylo zatím jen 14. Institut klinické a experimentální medicíny proto spustil nový web, který pozůstalým objasňuje důležitost dárcovství. Jeden člověk totiž podle nich může pomoci až osmi nemocným.
Pacient Yuriy onemocněl žloutenkou a následnou cirhózou. Transplantace jater v pražském IKEMu mu před pěti lety zachránila život.
„Jednoho dne paní doktorka řekla, že musíme udělat transplantaci, protože jsou játra zničená a nedá se už nic dělat. Díky operaci a dárci mám šanci na nový život a druhé narozeniny,“ říká muž původem z Ukrajiny, který ale v Česku žije už víc než 20 let.
Nejenom Ukrajince, ale i další cizince povzbuzuje v tom, aby se nebáli říct si v Česku o pomoc, a stejně tak sami dárcovstvím pomáhali. Každý dárce se totiž počítá, říká přednosta Transplacentra a Kliniky nefrologie IKEM Ondřej Viklický.
„Naprostá většina dárců jsou občané České republiky, ti dominují. U dárců cizinců se pohybujeme v číslech 10 až 20 za rok. Může nám to připadat jako malé číslo, ale není to úplně pravda, protože z jednoho dárce může být provedeno až 8 transplantací. Když tedy máme 10 cizinců, znamená to 80 transplantací,“ vypočítává.
Pocta na Dušičky. Dárcům orgánů v Praze odhalili pamětní desku se jmény
Číst článek
Stovky lidí na čekací listině
Navíc neexistují žádná medicínská omezení v tom, jaké rasy musí být dárce nebo příjemce orgánů. Rozhodující je hlavně krevní skupina, velikost orgánu a genetická shoda.
Loni darovalo orgány pro transplantace víc než 200 lidí. Podle statistik Koordinačního střediska transplantací tak bylo v minulém roce téměř 900 příjemců transplantovaných orgánů, dalších čekatelů je ale stále zhruba tisícovka.
„Hlad po transplantovaných orgánech je velký. V tuto chvíli máme v IKEMu víc jak 300 pacientů čekajících na transplantaci ledviny. Z toho vyplývá, že doba čekání je zhruba jeden rok. Dohromady ty čekací listiny v IKEMu mají víc než 500 pacientů,“ upřesňuje Ondřej Viklický.
Na vině je legislativa
Nedostatek dárců z řad cizinců, kteří u nás dlouhodobě žijí, si lékaři vysvětlují především tím, že se na cizince nevztahují české zákony, takže celý proces transplantace je komplikovaný a často vyžaduje souhlas pozůstalé rodiny. To pro Čechy neplatí.
Výběr z médií: kontrola darovaných tkání, rostoucí ceny za nájem skladů v Praze i nízké tržby hospod
Číst článek
V Česku je dárcem orgánů každý, kdo prokazatelně za svého života nevyjádří nesouhlas. „U cizinců je situace jiná. Tam vždycky musíme zjišťovat jejich postoj k darování orgánů, pokud jsou držiteli dárcovské karty nebo mají například svou vůli napsanou v řidičském průkazu,“ vysvětluje transplantační koordinátorka z pražského IKEMu Eva Pokorná.
„Pokud ale cizinec není držitelem dokladu, musíme vždycky kontaktovat osobu blízkou. A ta má právo odmítnout. Pokud nesouhlasí, tak ten nesouhlas je samozřejmě respektován, je to tak podle zákona,“ dodává.
Informační i jazyková bariéra
Lékaři u cizinců narážejí podle Evy Pokorné i na jazykovou bariéru. Právě proto IKEM vytvořil informační brožury v osmi jazycích a spustil novou stránku na webu ikem.cz. Ta má těmto rodinám pomoct se zorientovat a zbavit je strachu z dárcovství orgánů.
„Web se plní postupně. Chceme spolupracovat i s ukrajinskými knězi – umí mluvit, vědí jak a mluví mateřštinou,“ říká koordinátorka.
Právo dostat se na českou čekací listinu mají jen cizinci, kteří jsou účastníky veřejného zdravotního pojištění. Není tedy možné si transplantaci v Česku zaplatit nebo se k ní dostat na základě nějakého komerčního zdravotního pojištění.
